povinné diagnostika zdravotnických prostředků.
- Angiografie (zobrazování krev plavidla kontrastním médiem v Rentgen vyšetření) - vizualizovat kolaterální cévy.
- Stanovení tlakového gradientu jaterních žil (LVDG = rozdíl mezi tlakem volné jaterní žíly (FLVD) a tlakem okluze jaterních žil) (LVVD)) - nepřímé měření portálního tlaku (katetrizace jaterní žíly); tlak okluze jaterní a portální tlak spolu dobře korelují; měření se používá navíc k diagnostice:
- Hodnocení vývoje komplikací
- monitorování farmakoterapie / léčivých přípravků terapie.
- Odhad progrese (progrese) portální hypertenze.
- Barevná duplexní sonografie - nejjednodušší metoda, ale relativně nepřesná; tlak lze odhadnout na základě následků.
- Dilatace (rozšíření) portálu žíla.
- Snížená rychlost toku portálu
- Zrušená respirační variabilita slezinných a splanchnických (viscerálních) žil.
- Zvrat průtoku krve
- Detekce porto-kavalitních kolaterálů (obtokové obvody).
- Esophagogastroduodenoscopy (OGD) - endoskopie jícnu (jícnu), gastros (žaludek) a horní část duodenum (duodenum) k detekci jícnových a fundálních varixů způsobených portální hypertenze.
- Břišní ultrasonografie (ultrazvukové vyšetření břišních orgánů) - k detekci splenomegalie (splenomegalie) a / nebo ascitu (abdominální vodnatelnost), jakož i anastomóz (bypass)
Zvýšený portální tlak lze přímo určit pouze invazivně, tj. Intraoperačně. To se však v praxi neprovádí kvůli vysokému technickému úsilí a souvisejícím rizikům.
