Krize hypertenze

Synonyma v širším smyslu

Hypertenzní krize, hypertenzní pohotovost, hypertenzní pohotovost

Definice

Akutní nárůst krev tlak na hodnoty nad 230/130 mmHg je známkou hypertenzní krize / hypertenzní krize. Pokud příznaky ovlivňující srdce or nervový systém se vyskytují v průběhu zvyšování krev tlaku, toto se označuje jako hypertenzní pohotovost. Hypertenzní krize nepředstavuje bezprostřední ohrožení života, ale může se změnit na hypertenzní pohotovost a poté se z důvodu život ohrožujících komplikací stane absolutní naléhavou situací, kterou je nutné ošetřit v nemocnici. Jakákoli forma hypertenze může vést k vykolejení, ale tato akutní událost se nejčastěji vyskytuje u pacientů s pokročilým stavem ledvina dysfunkce a u pacientů s feochromocytom, nádor vytvářející hormony.

Příznaky akutního zvýšení krevního tlaku

Pacienti s akutní hypertenzí si často stěžují bolest na hrudi (angína pectoris), srdce klopýtnutí (srdeční arytmie) a dušnost (dušnost). Nejsou schopni zvládat stres a cítit se akutně nemocní. Masivní nárůst v krev tlak může vést k bolesti hlavy, zvracení, poruchy zraku, zmatenost, neurologické poruchy a krvácení z nosu (zejména krvácení z nosu s bolesti hlavy).

Příčina zvýšení krevního tlaku

Nejčastější komplikací akutní krevní tlak vykolejení je těžká renální hypertenze, tj. zvýšení krevní tlak kvůli ledvina nemoc, nebo endokrinní hypertenze, tj vysoký krevní tlak kvůli hormonálním změnám. Akutní nárůst krevní tlak může také nastat na základně primární hypertenze, např. když je pacient s hypertenzí pod velkým napětím a stresem.

Primární hypertenze je forma krevního tlaku, kde není žádný organický důvod pro zvýšený krevní tlak, ale spíše vysoký krevní tlak je výsledkem různých spouštěcích faktorů. Nelze tedy nalézt žádné orgánové onemocnění jako příčinu vysoký krevní tlak. Podobně je možné vykolejení hodnot, pokud dojde k náhlému ukončení nebo přerušení léčby léky ke snížení krevního tlaku.

Těhotenství může také vést ke krizi krevního tlaku, toto se nazývá eklampsie. The mozek a ledviny mohou být poškozeny při hypertenzní krizi. The plavidla z mozek při akutním zvýšení krevního tlaku se dilatuje, což znamená, že tekutina z cév může unikat do okolní tkáně a způsobit otok mozku (otok mozku).

Mozek Mohou také nastat krvácení. V ledvinamasivně vysoký krevní tlak vede ke ztrátě tkáně a tvorbě krevních sraženin v ledvinách plavidla. Orgán je masivně poškozen, což má za následek akutní omezení filtrační funkce ledvin, které je známé jako akutní selhání ledvin.

Akutní selhání orgánů musí být opraveno co nejrychleji, aby se zabránilo dalším a trvalým škodám. The srdce může být také poškozena hypertenzní krizí: Výsledkem je akutní zátěž levého srdce, protože musí pumpovat proti výrazně zvýšenému krevnímu tlaku. Pokud srdce není schopné pumpovat dostatečné množství krve do cévního systému proti tomuto tlaku, je to známé jako levé selhání srdce.

Může to také vést k bolest na hrudi a výhružný infarkt. K léčbě pacienta s akutním zvýšením krevního tlaku je nutný pečlivý a rychlý lékařský zákrok s cílem udržet poškození orgánů na co nejnižší úrovni. Výběr léku závisí na předchozích onemocněních pacienta a na tom, které orgány jsou ovlivněny akutním zvýšením krevního tlaku.

Terapie těchto dvou forem vykolejení je odlišná, proto je popisován postup po sobě. Terapie hypertenzní krize, u které podle definice nedochází k poškození orgánů nebo funkčnímu poškození, by měl být pacientův krevní tlak snižován pomalu a kontrolovaným způsobem na normální vysoké hodnoty během následujících 24 hodin. Pokud se krevní tlak sníží příliš rychle, mohlo by to vést k reflexnímu zvýšení krevního tlaku; aby se tomu zabránilo, je lék podáván orálně, tj. pacient dostává léky ke spolknutí.

Pro léčbu hypertenzní krize není zpravidla nutný pobyt v nemocnici. Hypertenzní pohotovost je život ohrožující mimořádná situace, ve které je třeba rychle jednat. Hlavním zaměřením terapie je rychlé, ale kontrolované snížení krevního tlaku pomocí léků, které se podávají přímo do krevního oběhu venózním přístupem, což má nejrychlejší účinek.

Okamžité snížení krevního tlaku je nezbytné, aby se zabránilo dalšímu poškození cévního a orgánového systému. Léčba by měla být zahájena mimo kliniku pohotovostním lékařem. Po hospitalizaci musí být pacientům poskytována intenzivní lékařská péče a musí být sledováni.

Během prvních 4 hodin po hypertenzi by měly být hodnoty sníženy o 20–25%, ale ne pod úroveň 180/100 mmHg. Pokud se krevní tlak sníží příliš rychle, může dojít ke snížení průtoku krve do mozku, ledvin a srdce. V dalším průběhu léčby hodnoty krevního tlaku by měla být uvedena na úroveň cca.

160/100 mmHg, pokud je pacient v pořádku. Tato úroveň se poté udržuje dalších 12 až 24 hodin. Kromě přímých léků na snížení krevního tlaku dostávají pacienti také léky na podporu vylučování vody. - Léčba hypertenzní krize

• Léčba hypertenzní pohotovosti