Je křen zdravý?
Křen je bílohnědý kořen. Esenciální hořčičné oleje v křenu se uvolňují při tření nebo řezání, slzí oči a při konzumaci chutná štiplavě. To je další důvod, proč si většina lidí dává na talíře jen malé množství kořene.
Jedna čajová lžička křenu (asi 15 gramů) má jen asi sedm kalorií, méně než jeden gram tuku a bílkovin a asi dva gramy sacharidů.
Cenné ingredience
To, co dělá křen tak zdravým, jsou jeho další složky. Má co nabídnout: Mikroživiny, jako je například vápník, draslík, hořčík a kyselina listová.
Dále obsahuje vitamíny C, B1 a 2, B6, flavonoidy flavon a kvercetin. Obsahuje mimo jiné také tyto aminokyseliny:
- arginin
- histidin
- leucin
- lysin
- Kyselina asparagová
- Kyselina glutamová
Křen dále obsahuje dietní vlákninu lignin a kyselinu polyuronovou, enzym křenovou peroxidázu a glykosidy hořčičného oleje, které mu dodávají jeho štiplavost.
Díky těmto složkám působí křen protizánětlivě, antivirově a antibakteriálně.
Pomoc při infekcích močových a dýchacích cest
Díky tomuto účinku je kořen křenu schválen pro akutní zánětlivá onemocnění průdušek, dutin a močových cest. Může podporovat další léčebná opatření.
Vylepšený krevní oběh
Některé extrakty z křenu, zejména enzym HRP, mají prokrvení a vazodilatační účinek. To zlepšuje průtok krve.
Tímto způsobem může křen – aplikovaný zevně – pomoci při mírných bolestech svalů.
Podporuje trávení
Zdravé trávení dokáže podpořit i křen. Některé enzymy stimulují produkci žluči, která pomáhá trávit tuk po jídle. Pomáhá také tělu vylučovat různé „odpadní produkty“. Křen může také pomoci regulovat pohyby střev a předcházet zácpě díky vláknině, kterou obsahuje.
Jak lze křen využít?
Křen lze využít různými způsoby. Zde je několik příkladů:
- V kuchyni využijete křen jako koření: buď čistý jako prášek, čerstvě nastrouhaný nebo ve formě přípravků jako je klasický smetanový křen. Lze jej použít k dochucení rybích a masových pokrmů, omáček a zeleniny.
- Křenový med se používá jako domácí lék na kašel a nachlazení: nastrouhaný nebo nadrobno nasekaný křen smícháme s medem a směs necháme 24 hodin louhovat ve šroubovací nádobě. Poté mírně zahřejte (tím je med tekutější), křen sceďte a med uložte do sklenice se šroubovacím uzávěrem.
- Křenové obklady na mírnou bolest svalů a napětí nastrouhejte, v případě potřeby navlhčete trochou vody a směs rozetřete na bavlněnou látku. Přeložte jej a položte na bolestivé, napjaté místo.
- Existují i přípravky jako tablety nebo kapsle s obsahem extraktu z křenu, které prý pomáhají například při cystitidě nebo infekcích dýchacích cest.
Domácí prostředky na bázi léčivých rostlin mají své limity. Pokud vaše příznaky přetrvávají delší dobu a i přes léčbu se nezlepšují nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Křen: Nežádoucí účinky
O vedlejších účincích křenu se ví jen málo. Pro jeho štiplavost byste ho však měli používat střídmě. Protože hořčičné oleje mohou dráždit pokožku, sliznice a oči, neměly by přijít do přímého nebo dlouhodobého kontaktu s křenem. Jinak hrozí podráždění.
Ženy by v těhotenství neměly užívat křen ve vysoce koncentrované formě, například jako lék nebo lék na cystitidu, jinak by silice mohly vyvolat předčasný porod.
Kupte si křen nebo si ho vypěstujte sami
Jedním ze způsobů, jak získat křen, je vypěstovat si ho sami. Ne každý však tuto možnost má. Alternativně si ho můžete koupit v supermarketu nebo na bio trhu. Buď jako čerstvý kořen nebo jako stolní křen, hořčice či smetana či jiné přípravky v dóze.
V drogeriích a lékárnách zakoupíte i hotové přípravky s obsahem křenu (např. kapsle, prášek, tablety).
Co je to křen?
Co je to křen (Armoracia rusticana)? Bílohnědá „tyčinka“ je kořenová zelenina. Botanicky řečeno patří křen do čeledi brukvovitých a na půdu je vcelku nenáročný. Roste téměř všude, i v polostínu. Křen má však rád zejména vlhký, sypký humus.
Bílohnědý kořen je považován za jednu z nejstarších kulturních a léčivých rostlin. Křen se pěstoval již ve 12. století a byl zmíněn ve spisech jeptišky a léčitelky Hildegardy von Bingen.
Jakmile je křen vysazen, je těžké se ho zbavit. Kousky kořenů, které zůstanou v půdě, pokračují v růstu – skutečně se množí. Jinak je spořivý, vyžaduje malou péči a nepotřebuje hnojivo.
Díky tomu křen stále roste na místech, kde pole a zahrady dávno zmizely. Rostlina původem z jihovýchodní Evropy se proto bez péče vyskytuje i jako divoký křen s velkými podlouhlými listy, nejlépe na březích řek nebo na vlhkých loukách.
Kromě typických listů, které mohou dorůst až do výšky jednoho metru, lze divoký křen poznat také podle hranatých stonků a obvykle zdeformovaných kořenů.
Jako zimní zelenina se křen sklízí od října do ledna. Nejlépe se uchovává, pokud jej skladujete na chladném a tmavém místě.
