Kolonoskopie: Důvody, proces a rizika

Co je to kolonoskopie?

Kolonoskopie je v interním lékařství často prováděné vyšetření, při kterém lékař prohlédne vnitřek střeva. Rozlišuje se endoskopie tenkého střeva (enteroskopie) a endoskopie tlustého střeva (kolonoskopie). Možné je i samotné endoskopické vyšetření konečníku (rektoskopie).

Další informace: Rektoskopie

O tom, jak endoskopie konečníku probíhá a kdy se provádí, se dočtete v článku Rektoskopie.

Zatímco tlusté střevo lze snadno zobrazit pomocí nástroje ve tvaru trubice, endoskopu (nazývaného také kolonoskop), tenké střevo je obtížnější. Lékař může v rámci rozšířené gastroskopie (gastroduodenoscopy) posoudit horní část tenkého střeva za vývodem žaludku, duodenum; u hlubších úseků nyní využívá tzv. kapslovou endoskopii.

Kdy se provádí kolonoskopie?

  • Kolorektální karcinom a jeho prekurzory (např. polypy)
  • Výčnělky střevní stěny (divertikly) nebo zanícené divertikly (divertikulitida)
  • Chronická zánětlivá onemocnění střev (například Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida)
  • akutní zánět nebo poruchy prokrvení střevní stěny

V případě střevní neprůchodnosti, známé akutní divertikulitidy nebo peritonitidy se kolonoskopie nesmí provádět!

Kolonoskopie: Screening v Německu

Včasný záchyt kolorektálního karcinomu je častým a zvláště důležitým důvodem pro kolonoskopii: čím dříve je nádor ve střevě detekován, tím větší jsou šance na vyléčení. I bez příznaků mají nemocní zdravotní pojištění nárok na preventivní kolonoskopii: ženy od 55 let, muži od 50 let. Náklady jsou hrazeny ze zákonného nebo soukromého zdravotního pojištění.

Odborníci doporučují, aby všichni starší 50 let podstoupili screening na kolorektální karcinom. Co mohou dělat například ženy před první kolonoskopií, se dočtete v našem článku „Skrining kolorektálního karcinomu“.

Screeningová kolonoskopie: Jak často je nutná?

Odborníci doporučují první kolonoskopii mužům ve věku 50 let a ženám ve věku 55 let za předpokladu, že není známo zvýšené riziko kolorektálního karcinomu. Pokud jsou nálezy nevýrazné, stačí opakování kolonoskopie po deseti letech. Pokud lékař během kolonoskopie zjistí abnormality, jako jsou polypy, je často nutné bližší sledování.

Co se dělá během kolonoskopie?

Aby lékař při kolonoskopii něco viděl, jsou den předem nutné nějaké přípravy. Patří sem mimo jiné čištění střev. Těsně před výkonem lze úzkostným pacientům podat sedativa, pokud si to přejí.

Další informace: Kolonoskopie: příprava

O tom, jaká opatření by měl pacient udělat, aby se na kolonoskopii připravil, si můžete přečíst v článku Kolonoskopie: Příprava.

Kolonoskopie (koloskopie)

  • Ileokolonoskopie (dodatečné vyšetření ilea)
  • vysoká kolonoskopie (posouzení celého tlustého střeva až po slepé střevo)
  • sigmoidoskopie (vyšetření sigmoidálního tlustého střeva, části tlustého střeva)
  • částečná kolonoskopie (vyšetření dolního tlustého střeva)

V případě potřeby použije přístroj k odběru malých vzorků, známých jako biopsie, ze střevní stěny, které jsou následně vyšetřeny v laboratoři.

Jako alternativa ke klasické kolonoskopii s endoskopem je k dispozici i virtuální kolonoskopie, známá také jako CT kolonoskopie. Při tomto vyšetření počítačový tomograf vytváří snímky střeva. Tlusté střevo je nafouknuté vzduchem, aby bylo jasně vidět.

Endoskopie tenkého střeva (kapslová endoskopie a balonková endoskopie)

Pro jeho délku a mnoho závitů je obtížné endoskopem posoudit celé tenké střevo. Relativně nový postup, který tento problém řeší, se nazývá kapslová endoskopie. Při tom pacient spolkne malou video kapsli, která prochází střevem přes žaludek a pořizuje snímky jeho vnitřního fungování. Snímky vysílá živě rádiem do přijímače, který má pacient u sebe.

Další informace: Kolonoskopie: Postup

O přesném postupu při kolonoskopii tenkého a tlustého střeva se dočtete v článku Kolonoskopie: Postup.

Pro kolonoskopii u dětí používá gastroenterolog speciální dětský endoskop. Dodává se v různých velikostech s průměry od pěti do třinácti milimetrů v závislosti na velikosti těla dítěte. Děti navíc obvykle dostávají na kolonoskopii celkovou anestezii nebo silné sedativní léky.

Jaká jsou rizika kolonoskopie?

Rizika, o kterých musí lékař pacienta informovat, jsou krvácení a vzácné propíchnutí střevní stěny endoskopem. Vzhledem ke krátké anestezii může dojít i k intolerančním reakcím a kardiovaskulárním problémům. Obecně se však jedná o velmi bezpečnou vyšetřovací metodu, při které dochází ke komplikacím jen zřídka.

Strach z kolonoskopie: Co dělat?

Na co si musím dát po kolonoskopii pozor?

Pokud jste při vyšetření dostali sedativum, vaše schopnost reakce bude většinou po nějakou dobu po kolonoskopii výrazně narušena. V den vyšetření se proto nesmíte aktivně zapojit do provozu – ani autem, ani na kole nebo pěšky.

Po kolonoskopii, během které jste dostali prášky na spaní, léky proti bolesti nebo sedativa, vás doprovod nebo taxi služba odveze domů!

Zpravidla musíte před vyšetřením informovat ordinaci, kdo si vás vyzvedne. Pokud vás bude sbírat taxislužba, je nejlepší se obrátit na vaši zdravotní pojišťovnu, zda náklady uhradí.

Rovněž je zakázáno obsluhovat stroje nebo provádět podobné potenciálně nebezpečné činnosti. Po kolonoskopii bez krátké anestezie se pravděpodobně budete stále cítit poněkud vyčerpaní. I v těchto případech je tedy nejlepší, aby vás vyzvedl doprovod.

Stravování po kolonoskopii: Co je povoleno?

Stížnosti po kolonoskopii: Na co si mám dát pozor?

Průjem po kolonoskopii je častým vedlejším účinkem, protože dříve užívaná laxativa mohou působit ještě několik dní. Protože se při vyšetření dostává do střeva hodně vzduchu, může dojít i k plynatosti a zvýšenému úniku vzduchu. To je normální a není to důvod k poplachu.

Silné bolesti po kolonoskopii tlustého či tenkého střeva jsou naopak varovným signálem, který byste neměli přehlížet. Také pokud se u Vás po kolonoskopii objeví horečka, pocení, silné závratě, nevolnost, krvácení ze střev nebo bolesti břicha, poraďte se se svým lékařem, aby mohl rychle zareagovat.