Co je to kyslíková terapie?
Termín oxygenoterapie se obvykle používá k označení dlouhodobé oxygenoterapie (LTOT). Používá se k léčbě závažného chronického nedostatku kyslíku (hypoxémie) poskytováním kyslíku nepřetržitě nebo denně po dobu několika hodin (více než 15 hodin). Kyslíková terapie z dlouhodobého hlediska zlepšuje kvalitu života pacientů s těžkým plicním onemocněním nebo srdeční insuficiencí. V závažných případech může být dokonce životně důležitý.
Krátkodobá oxygenoterapie může zajistit přežití pacientů po nehodách nebo v případech otravy oxidem uhelnatým.
Je třeba rozlišovat klasickou oxygenoterapii (dlouhodobou nebo krátkodobou) a kyslíkovou vícestupňovou terapii. Jedná se o postup z oblasti alternativní medicíny, jehož účinnost nebyla dosud nikdy prokázána a který je velmi kontroverzní, a proto v tomto článku není diskutován.
Hyperbarická kyslíková terapie
Dalším typem aplikace medicinálního kyslíku je hyperbarická oxygenoterapie, například u tinnitu. Více se o tom dočtete v článku Hyperbarická oxygenoterapie.
Oxygenoterapie se používá u onemocnění, u kterých nelze zajistit dostatečný přísun kyslíku jiným způsobem. U těchto onemocnění nestačí příjem kyslíku v červených krvinkách k dostatečnému zásobování tělesných orgánů.
Takový chronický nedostatek kyslíku se nazývá chronická hypoxemická respirační insuficience. Je definována jako mnohonásobný pokles tlaku kyslíku v krvi pod 55 mmHg během tří týdnů za klidových podmínek a při normální koncentraci atmosférického kyslíku, jak je stanoveno analýzou krevních plynů. U pacientů s CHOPN a současnou sekundární polyglobulií (zvýšení počtu červených krvinek) a/nebo „pulmonálním srdcem“ (cor pulmonale) je oxygenoterapie indikována již při poklesu tlaku kyslíku v krvi pod 60 mmHg.
Nejčastější onemocnění s hypoxémií jsou:
- Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
- Plicní emfyzém
- Nemoci plicního lešení, jako je sarkoidóza
- Cystická fibróza (cystická fibróza)
- Plicní hypertenze (plicní hypertenze)
- těžké chronické srdeční selhání (městnavé srdeční selhání)
Co děláte během oxygenoterapie?
Předpokladem pro předepsání oxygenoterapie je podrobná diagnostika času, příčin a závažnosti kyslíkového deficitu. Poté je pomocí analýzy krevních plynů stanoven tlak kyslíku a saturace kyslíkem v krvi pacienta. Tato měření lze použít ke stanovení množství kyslíku potřebného pro každého jednotlivce.
Kyslík se ve většině případů aplikuje pomocí tzv. nosní kanyly, nosní masky nebo nosní sondy. Velmi zřídka se používá speciální katétr, který se zavádí do plic řezem v průdušnici pod hrtanem.
Často se pro oxygenoterapii využívají elektricky ovládané stacionární systémy – tzv. kyslíkové koncentrátory, které lze aplikovat i v noci při spánku. V ostatních případech se používají mobilní tlakové lahve, které umožňují pohyb pacientů i při oxygenoterapii. U dostatečně mobilních pacientů se osvědčil systém na kapalný kyslík s přenosnou kyslíkovou nádrží. Nádrž se doplňuje nebo vyměňuje přibližně každé dva týdny.
Nežádoucí účinky kyslíkové terapie prováděné podle předpisu jsou velmi vzácné, ale mohou se objevit i při správném použití:
- Přitékající kyslík může vysoušet nosní sliznici. Proti tomu může působit zvlhčovač i pečující masti.
- Přístroje pro kyslíkovou terapii jsou potenciálním zdrojem infekce bakterií a plísní.
- Pokud koncentrace kyslíku v krvi překročí normální hodnoty, může to zpomalit dýchání a zvýšit hladinu oxidu uhličitého v krvi. To spouští ospalost a může dokonce vést k život ohrožující takzvané CO2 narkóze.
- Čistý kyslík unikající z přístrojů se může snadno vznítit.
Na co si musím dát při oxygenoterapii pozor?
Důležitá je důsledná a dlouhodobá oxygenoterapie v průtoku stanoveném lékařem. Délka aplikace by v případě chronické hypoxémie neměla být kratší než 15 hodin, protože pozitivní účinky na klinický obraz se s délkou léčby stále zlepšují.
Nikdy nepřerušujte lékařsky předepsanou oxygenoterapii z vlastní pravomoci.
Pravidelná kontrola a hygiena používaných zařízení a kyslíkových sond zajistí používání bez komplikací.
Pokud se váš stav i přes oxygenoterapii zhorší, neměli byste váhat a kontaktovat svého lékaře.
