Revmatismus: léky vybrané individuálně
Podle klinického obrazu lze zvážit různé léky na revmatismus. Lékař při výběru zohledňuje mimo jiné také stadium onemocnění a také individuální faktory, jako jsou doprovodná onemocnění nebo těhotenství.
Léky na revmatismus: Skupiny účinných látek
V zásadě jsou jako léky na revmatismus dostupné následující skupiny účinných látek:
- Léky proti bolesti
- Glukokortikoidní přípravky („kortizon“)
- Základní léky (DMARD)
U léků na revmatismus je často nutný lékařský předpis. Běžné léky proti bolesti jako ibuprofen, diklofenak nebo paracetamol jsou však dostupné bez lékařského předpisu – někdy však s omezením. Diklofenak například vyžaduje lékařský předpis, pokud se užívá vnitřně nad určitou dávku. V nižších dávkách a pro vnější použití jsou volně dostupné přípravky s diklofenakem.
Léky proti bolesti
Hlavním příznakem revmatických onemocnění je bolest. Proto jsou léky proti bolesti důležitou součástí terapie revmatismu. Lékaři rozlišují mezi nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID) a čistými léky proti bolesti (analgetiky).
Ošetřující lékař vybere vhodný lék proti bolesti ve vhodném dávkování pro každého pacienta. V případě potřeby předepíše i dva a více preparátů.
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID)
To je zvláště výhodné u zánětlivých revmatických onemocnění, jako je revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida nebo psoriatická artritida. Nesteroidní antirevmatika lze ale užívat i u jiných revmatických onemocnění, jako je akutní záchvat dny – dna také patří do revmatické skupiny, přesněji řečeno do metabolických onemocnění, která jsou spojena s revmatickými obtížemi.
Existují dvě skupiny NSAID:
- Selektivní inhibitory COX-2 (koxiby): Další vývoj klasických NSAID; schválené v Německu jsou etorikoxib, celekoxib a parekoxib.
Ze všech NSAID se v terapii revmatismu nejčastěji používají diklofenak, ibuprofen a naproxen.
Nežádoucí účinky
Mezi další možné vedlejší účinky NSAID patří dysfunkce ledvin (akutní selhání ledvin, analgetická ledvina), kardiovaskulární problémy (jako je zvýšený krevní tlak, srdeční infarkt, mrtvice; ne ASA nebo naproxen; diklofenak je naopak kontraindikován) a voda retence v tkáních (edém).
Čisté léky proti bolesti (analgetika)
Čistá analgetika však mohou být za určitých okolností užitečná i u zánětlivých revmatických onemocnění – např. v případě kontraindikací NSA a pokud samotná léčba základními léky nedokáže dostatečně ulevit od revmatických bolestí. Lékaři budou také předepisovat analgetika pacientům, kteří netolerují NSAID.
Samotná analgetika se dělí do dvou hlavních skupin:
- Opioidní analgetika: Inhibují pocit bolesti přímo v centrálním nervovém systému (mozek a mícha). Existují opioidy s nízkou účinností, jako je tramadol, tilidin (/naloxon) a kodein, a opioidy s vysokou účinností, nejsilnější léky proti bolesti. Mezi známé zástupce patří fentanyl, morfin a oxykodon.
Nežádoucí účinky
Opioidní analgetika mohou kromě jiných příznaků způsobit únavu, nevolnost, zvracení, zácpu a zadržování moči. Opioidy také dusí dýchání a způsobují ospalost, což může být v případě předávkování život ohrožující. V zásadě mohou být i návykové. Pokud se však používají pod lékařským dohledem a jako přípravek nebo náplast s prodlouženým uvolňováním (pomalé uvolňování účinné látky), je riziko psychické závislosti velmi nízké.
Kortizon
Kortizonové přípravky napodobují působení tělu vlastního hormonu kortizolu (kortizolu nebo hydrokortizonu) a jeho prekurzoru kortizonu (kortizonu). Tímto způsobem mohou mimo jiné inhibovat zánět (silněji než NSA). Mají také inhibiční účinek na imunitní systém (imunosupresivní účinek), který pomáhá proti nadměrným imunitním reakcím.
Nežádoucí účinky
Při krátkodobém užívání kortizonu se nejčastěji objevují závratě, nervozita, bolest hlavy a/nebo euforie. Velmi vzácně dochází k duševním změnám s halucinacemi, bludy nebo úzkostí.
Většina nežádoucích účinků se objeví pouze tehdy, když užíváte kortizon dlouhodobě a ve vysokých dávkách.
Nezapomeňte si vzít chránič žaludku, zvláště pokud kombinujete NSAID s kortizonovými přípravky! Promluvte si o tom se svým lékařem!
Základní léky (DMARD)
Zejména včasné zahájení léčby revmatismem DMARD může trvale zlepšit prognózu.
Lékaři rozlišují tři skupiny DMARD:
- Klasické základní léky: konvenční syntetické DMARD nebo zkráceně csDMARD
- Biologika: biotechnologicky vyrobené DMARDs, zkráceně: bDMARDs
- Cílené syntetické základní drogy: „cílené syntetické DMARDs“, ve zkratce: tsDMARDs
Klasické základní léky (csDMARDs)
Tato skupina zahrnuje léky na revmatismus s různými způsoby účinku. Některé z nich byly původně vyvinuty k léčbě jiných onemocnění a teprve později se dostaly do terapie revmatismu. Všechny klasické základní léky však nezabírají okamžitě, ale až po pár týdnech či měsících.
Užívání kyseliny listové jeden až dva dny po methotrexátu snižuje nežádoucí účinky.
Mezi další klasické základní léky na revmatismus patří:
- Leflunomid (častá alternativa k MTX, pokud není MTX tolerován nebo nemusí být užíván z důvodu kontraindikací).
- Sulfasalazin (také pomáhá při chronických zánětlivých onemocněních střev, jako je Crohnova choroba)
- Chlorochin nebo hydroxychlorochin (ve skutečnosti léky proti malárii)
- Cyklosporin (podávaný k potlačení imunitního systému po transplantaci orgánů a při autoimunitních onemocněních).
V minulosti se přípravky zlata používaly i jako DMARD. Kvůli jejich silným vedlejším účinkům se od nich dnes většinou upouští.
Více informací o příslušných lécích, například vedlejší účinky, naleznete v příslušných článcích o léčivech.
Biologické látky (bDMARD)
- Inhibitory TNF-alfa: Blokují zánětlivý posel tumor nekrotizující faktor-alfa. Do této skupiny účinných látek patří například adalimumab, etanercept a infliximab.
- Blokátory interleukinů: Inhibují účinek různých interleukinů. Jedná se o mediátory produkované bílými krvinkami (leukocyty) k regulaci imunitních reakcí. Příklady inhibitorů interleukinu zahrnují tocilizumab a anakinra.
Biologika jako léky na revmatismus jsou velmi účinná: Léky podávané jako injekce nebo infuze působí rychleji než klasické základní léky (csDMARD) a účinně zpomalují progresi onemocnění. Jsou však velmi drahé.
Biosimilars revmatismu
Nejsou však totožné, ale mírně se liší od původní struktury – na rozdíl od tzv. generik (produkci v živých buněčných kulturách nelze nikdy identicky zkopírovat). Stejně jako originály se biosimilars podávají buď jako injekce nebo infuze. Dostupné biosimilars zahrnují etanercept, infliximab a rituximab.
Nežádoucí účinky
Biologická a biologicky podobná léčiva mohou způsobit, že pacienti budou náchylnější k infekcím (včetně „spících“ infekcí), jako je tuberkulóza, protože tlumí imunitní systém. Z tohoto důvodu lékaři obvykle předepisují tyto léky na revmatismus až tehdy, když např. léčba klasickými základními léky – včetně methotrexátu – dostatečně nezabrala (dalším důvodem je vysoká cena biotechnologických léků).
Cílené syntetické základní drogy (tsDMARDs)
Cílené syntetické DMARD patří mezi nejnovější léky na revmatická onemocnění se zánětlivým pozadím. Specificky přerušují signální dráhu v buňkách, která podporuje zánět. V současné době jsou v Německu schváleny:
- inhibitor PDE-4 apremilast: tato účinná látka inhibuje enzym fosfodiesterázu-4 a je schválena pro léčbu psoriatické artritidy.
Nežádoucí účinky
Tofacitinib může způsobit takové věci, jako je bolest hlavy, infekce horních cest dýchacích, vysoký krevní tlak, průjem a nevolnost. Mezi nejčastější nežádoucí účinky baricitinibu patří zvýšený cholesterol, infekce horních cest dýchacích a močových cest a nevolnost. Upadacitinib způsobuje především infekce horních cest dýchacích, nevolnost a kašel.
Léky na revmatismus, které potlačují imunitní systém (imunosupresiva), vás činí náchylnějšími k infekcím. Věnujte proto pozornost svému očkovacímu stavu, který většinou kontroluje i ošetřující lékař.
Jiné léky na revmatismus
U jednotlivých revmatických onemocnění lze zvážit i další léky – vedle nebo jako alternativu k výše uvedeným lékům. Nějaké příklady:
Dna
Akutní záchvat dny se s výhodou léčí nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID). V případě potřeby lékař aplikuje i kortizon – například ve formě tablet nebo jako injekci přímo do postiženého kloubu.
osteoporóza
Vápník a vitamín D mohou správně fungovat pouze tehdy, má-li postižený dostatek pohybu.
Pokud má pacient vysoké riziko zlomenin kostí, lze zvážit i speciální léky na osteoporózu. Ty mohou buď zpomalit ztrátu kostní hmoty (např. bisfosfonáty, denosumab), nebo podpořit tvorbu kosti (teriparatid).
Fibromyalgie
Někteří pacienti s fibromyalgií také těží z léků proti záchvatům (antiepileptika), jako je pregabalin.
Bylinné léky na revmatismus
- Kořen drápu afrického čerta: Podle Evropského výboru pro bylinné léčivé přípravky je považován za tradiční lék na mírné bolesti kloubů. Proto se podpůrně používá např. při artróze a revmatoidní artritidě a většinou jako hotový přípravek (např. kapsle, tablety, mast, balzám). Čaj z kořene ďábelského drápu se doporučuje především při mírných zažívacích potížích.
- Vrbová kůra: Její protizánětlivý a bolest tišící účinek je založen na obsažených sloučeninách kyseliny salicylové (výchozí bod pro protizánětlivou a bolest tišící kyselinu acetylsalicylovou). Ve formě kapslí nebo jako čaj se léčivka používá například při artróze a revmatoidní artritidě.
- Bříza: Přípravky z březových listů (např. šťáva z čerstvého rostlinného lisu, kapky, kapsle, čaj) lze použít k podpoře léčby revmatoidní artritidy a dny.
- Arnika: Léčivá rostlina se používá pouze zevně! Například revmatické bolesti svalů a kloubů se léčí arnikovým krémem, mastí nebo gelem. K dostání je také arniková tinktura, kterou lze použít zředěnou na obklady.
- Kajenský pepř: Při zevní aplikaci (například jako mast nebo náplast s účinnou látkou) vyvolávají štiplavé látky, které obsahuje, na kůži bolestivý a tepelný podnět, což v konečném důsledku vede k déletrvající úlevě od bolesti – například při osteoartróze a revmatoidní artritidě.
Tři pilíře fytoterapie revmatismu
Použití bylinných léků na revmatické potíže je často založeno na třech pilířích:
- Stimulace metabolismu a detoxikace: Pomocí léčivých rostlin, jako je bříza, kopřiva dvoudomá, zlatobýl nebo pampeliška, se stimuluje vylučování ledvinami. Pampeliška také stimuluje tok žluči, stejně jako řebříček a ostropestřec. Vylučování střevy a kůží lze podpořit například medvědím česnekem, česnekem, bezem a limetkou.
- Zevní použití bylinných léků na revmatismus: Masti, potěry, obklady a spol. dokážou lokálně rychle zmírnit bolest a zánět a povzbudit látkovou výměnu v závislosti na použité léčivé rostlině. K tomuto účelu se hodí například arnika, kostival, kajenský pepř a hořčice.
Fytoterapie nemůže nahradit klasickou ortodoxní léčbu revmatismu.
