Stručné shrnutí
- Prognóza: Závisí na typu mezoteliomu, obvykle nepříznivý pro maligní mezoteliom pleury; formy rozpoznané pozdě obvykle nejsou léčitelné
- Příznaky: Problémy s dýcháním a bolest na hrudi, kašel, hubnutí, horečka.
- Příčiny a rizikové faktory: vdechování azbestového prachu; genetické faktory, vlákna podobná azbestu a určité viry; často jsou postiženi pracovníci na stavbách nebo v loděnicích
- Diagnostika: příznaky, anamnéza, rentgenová, ultrazvuková vyšetření, magnetická rezonance a počítačová tomografie; za určitých okolností odběr a vyšetření prsu endoskopem
- Léčba: Pokud je to možné, chirurgie, doplňkové ozařování a chemoterapie. Často neexistuje žádná léčba, ale pouze léčba bolesti.
- Prevence: Včasné detekční vyšetření u postižených osob, které byly vystaveny azbestu. Při manipulaci s azbestem dodržujte předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Co je mezoteliom?
Mezoteliom je růst (nádor) mezotelu. Jedná se o jednovrstvou epiteliální tkáň, která tvoří hranici tělesných dutin, jako je pohrudnice (složená z pohrudnice a pohrudnice), osrdečník a pobřišnice.
U častějšího pleurálního mezoteliomu („rakovina pleury“) obvykle v průběhu onemocnění vytváří rozsáhlý nádor kolem plic.
Pokud jste byli pracovně vystaveni azbestu a vyvinul se u vás maligní mezoteliom, považuje se to za uznanou nemoc z povolání. V některých případech se mezoteliom nazývá „azbestóza“.
Obecně však azbestóza popisuje „onemocnění plic z azbestového prachu“, které se projevuje zjizvením plic a může se vyvinout v mezoteliom.
Maligní mezoteliomy jsou z více než 80 procent pleurální mezoteliomy, nádory, které mají původ v pohrudnici (pleura: pohrudnice žeber a pohrudnice plic). Toto je označováno jako rakovina pleury nebo rakovina pleury.
Přibližně 20 lidí na milion obyvatel v Německu každý rok onemocní mezoteliomem. Azbest byl zakázán v mnoha průmyslových zemích, ale zdá se, že jeho výskyt roste. Muži mají třikrát až pětkrát vyšší pravděpodobnost vzniku mezoteliomu než ženy. Čím vyšší je věk, tím vyšší je riziko onemocnění.
Jedním z vysvětlení vyššího podílu mužů je, že často postihuje pracovníky ve stavebnictví nebo loděnicích, kteří v minulosti pracovali s azbestem, a muži v těchto povoláních převažují.
Průběh onemocnění a prognóza
Příznivější prognózu má např. mezoteliom tzv. „epiteliálního typu“. Příznivější prognózu mají i mladší pacienti (do 75 let) a ženy.
Roli pro prognózu hraje například i to, zda je pacient omezován ve své aktivitě, stále se o sebe stará a žije sebeurčeným životem (Karnofského index).
Prognózu ovlivňují i faktory jako nízký obsah hemoglobinu, vysoká hladina LDH („špatný“ cholesterol) nebo vysoká hladina bílých krvinek (leukocytů) a krevních destiček (trombocytů).
U benigní formy je nádor, který roste jen pomalu a nešíří se, tedy netvoří metastázy. Obvykle se dá odstranit chirurgicky.
U maligní (zhoubné) formy jsou rychle rostoucí nádory, které zpočátku tvoří uzliny a v nejběžnější formě pleurální mezoteliom se vyvinou do velkých plátů, které se nakonec obalí kolem plic jako plášť. Tyto nádory prorůstají do jiných tkání a také se často šíří do plic a lymfatických uzlin.
Prognóza perikardiálního nebo peritoneálního karcinomu také závisí na těchto faktorech.
Jaká je očekávaná délka života s mezoteliomem?
V konečné fázi rakoviny pleury jsou metastázami postiženy i jiné oblasti těla kromě pleury. Pleurální mezoteliom vede především k výrazně zhoršenému dýchání a masivním respiračním problémům, které mohou být nakonec příčinou smrti. Postižení pacienti navíc většinou výrazně ztrácejí na váze, jejich celkový stav se zhoršuje, jsou možné bolesti na hrudi a dalších místech.
Následná péče
Po ukončení terapie by pacienti s mezoteliomem měli chodit na lékařské prohlídky zhruba každé dva až tři měsíce. Během této prohlídky lékař vyhledává symptomy související s nádorem a prohlíží tělo pacienta.
Jaké jsou příznaky mezoteliomu?
Symptomy rakoviny pleury se velmi liší. V některých případech mezi objevením prvních příznaků a případnou diagnózou uplyne až šest měsíců.
Většina lidí postižených mezoteliomem pleury uvádí jako první příznak dušnost. Kromě toho je možná bolest v oblasti hrudníku, pokud jsou postiženy mezižeberní nervy nebo rakovina zahrnuje také hrudní stěnu.
Dalšími možnými indikacemi mezoteliomu jsou unilaterální pleurální výpotky nebo ztluštění plicní pleury se současnou bolestí na hrudi.
V případě peritoneálního nebo perikardiálního karcinomu se u nich vyskytují výpotky. V případě větších výpotků je možným důsledkem omezení srdeční funkce a také odpovídající pocity bolesti.
Příčiny a rizikové faktory
Až 90 procent případů pleurálního mezoteliomu lze připsat expozici azbestu. Zákaz azbestu platí v Německu od roku 1993 a v EU od roku 2005. Přesto je azbest i nadále průmyslově využíván po celém světě, například jako izolační materiál ve stavebnictví.
Pro manipulaci s azbestem platí limity bezpečnosti práce, které se počítají podle počtu vláken na metr krychlový vzduchu. V oblasti bezpečnosti práce je například práce s 10,000 0 vlákny na metr krychlový považována za „práci s nízkou expozicí“. Pro vnitřní práce se však předpokládá, že směrná hodnota je XNUMX vláken na metr krychlový.
Vědci však předpokládají další faktory, jako je genetická predispozice nebo životní okolnosti, protože existují i lidé, kteří byli vystaveni azbestu, ale rakovina se u nich nerozvinula.
Odborníci také zkoumají, zda nanomateriály, jako jsou nanotrubice, mohou také vést k malignímu mezoteliomu. To platí zejména pro delší nanotrubice, které se vstřebávají dýcháním a pak často spouštějí chronický zánět v plicní tkáni podobný azbestovým vláknům.
Vyšetření a diagnostika
Pokud máte známky mezoteliomu pleury, je vaším prvním kontaktem váš lékař primární péče nebo plicní specialista. K diagnostice mezoteliomu se lékař zeptá, jaké jsou vaše příznaky a vaše anamnéza. Mezi typické otázky, které může lékař položit, patří:
- Jak dlouho máte příznaky, jako je kašel, a jak často?
- Máte potíže s dýcháním?
- Máte při kašli viskózní sputum?
- Máte také horečku? Potíte se v noci silně?
- Máte nebo jste měli kontakt s azbestem v zaměstnání nebo v soukromém životě?
- Bydlíte nebo pracujete v blízkosti továren, které zpracovávají azbest?
- Byli jste v oblastech s přirozeným výskytem azbestu?
- Bydlíte ve staré budově s komponenty obsahujícími azbest?
Při podezření na mezoteliom je vhodné doporučení do zkušeného plicního centra. K potvrzení suspektní diagnózy následují další fyzikální vyšetření.
Pro určení velikosti nádoru jsou k dispozici zobrazovací techniky, jako je ultrazvuk, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI).
Zobrazovací postupy
Aby se zjistilo, zda se mezi plícemi a pleurou nezachytila voda (pleurální výpotek), je hrudník vyšetřen ultrazvukem (transtorakální ultrazvuk). Pod ultrazvukovou kontrolou se také provádí pleurální punkce (viz níže).
Počítačová tomografie (CT) je nejlepší způsob, jak detekovat mezoteliom a posoudit jeho rozsah. CT navíc dokáže určit, zda nádor již vytvořil dceřiné nádory (metastázy) v lymfatických uzlinách.
Pokud je podezření, že se nádor rozšířil do bránice nebo hrudní stěny, je možné zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). Možností je také tzv. pozitronová emisní tomografie (PET), zejména k detekci vzdálených metastáz.
Pleurální punkce
Během pleurální punkce lékař zavede jemnou jehlu kolem žeber do pleurálního prostoru a vytáhne tekutinu. Rakovinné buňky lze detekovat v pleurálním výpotku u více než poloviny všech pacientů s rakovinou pleury. Negativní výsledek však nevylučuje pleurální mezoteliom.
Jehlová biopsie
Při perkutánní biopsii jehlou se jehla zasune do těla zvenčí, aby se odstranil vzorek tkáně z postižené oblasti. Celý zákrok je monitorován rentgenem, ultrazvukem, CT nebo MRI, aby se zkontrolovala přesná poloha jehly.
K potvrzení diagnózy je často nutná torakoskopie (vyšetření hrudníku). Jedná se o endoskopické vyšetření pleurální dutiny. Kromě toho lze při vyšetření pro diagnostiku jemné tkáně odstranit část nádorové tkáně.
Diagnostika jemných tkání
Vyšetření vzorku jemné tkáně obvykle provádí specializovaný plicní patolog. Mezoteliom je histologicky rozdělen do různých forem:
- Epiteliální mezoteliom (50 procent všech případů mezoteliomu)
- Sarkomatózní mezoteliom (25 procent)
- bifázický mezoteliom (24 procent)
- Nediferencovaný mezoteliom (1 procento)
Epiteliální nebo sarkomatózní označuje typy buněk, které tvoří nádor. V epiteliálním případě se tvoří pouze degenerované slizniční buňky, zatímco v sarkomatózním případě se buňky diferencují s vlákny, pojivovou tkání a v některých případech svalovými, chrupavkovými nebo kostními buňkami.
V bifázickém případě se vyskytují obě formy a v nediferencovaném nejvzácnějším případě buňky netvoří specifický buněčný typ.
Zacházení
Mezoteliom se obvykle léčí ve specializovaném centru, protože diagnostika i léčba jsou obzvláště náročné.
V mnoha případech nelze mezoteliom vyléčit léčbou, ale pacienti získají životnost a kvalitu života. V některých případech se alespoň zmírní bolest (paliativní léčba).
Pokud je to možné, lékař při operaci odstraní celý nádor. Jako následná péče se ozařuje operační rána a chirurgický kanál a podává se chemoterapie. Je známo, že mezoteliomové buňky rostou do chirurgické rány.
Zpravidla se považuje za prokázané, že jediná léčebná metoda, jako je operace, k boji s agresivním nádorem nestačí. Lékaři proto obvykle kombinují chirurgický zákrok s následnou chemoterapií nebo radiační terapií.
Existuje několik dostupných metod pro léčbu mezoteliomu: Chirurgická terapie, chemoterapie, ozařování a pleurodéza (pohrudnice a pohrudnice plic jsou chirurgicky spojeny dohromady).
Chirurgická léčba
Vzhledem k tomu, že mezoteliom pleury se často vyvíjí multifokálně, tj. na několika místech současně, a expanduje difuzně, jsou obvykle užitečné pouze rozsáhlé chirurgické intervence. Rozlišují se dvě chirurgické metody: Pleurektomie/dekortikace (PD) a extrapleurální pneumonektomie (EPP).
Výhodou této méně radikální metody je rychlejší zotavení pacienta. Protože však tato metoda neodstraní veškerou rakovinnou tkáň a v těle stále zůstává nádorová tkáň, je vysoká pravděpodobnost, že se vytvoří nový mezoteliom (recidiva).
U mladých pacientů s dobrým celkovým zdravotním stavem může být vhodná tzv. extrapleurální pleuropneumonektomie. Je to radikálnější metoda, protože zahrnuje odstranění plicních laloků spolu s plící a pohrudnicí a také bránice na postižené straně. Membrána je rekonstruována z materiálu podobného Gore-Texu.
Extrapleurální pleuropneumonektomie je velká pěti až osmihodinová operace. Masivně omezuje výkonnost pacienta. Operace se proto obvykle provádí pouze v časných stádiích mezoteliomu a pouze ve specializovaných centrech.
Chemoterapie
Při chemoterapii lékař léčí mezoteliom pomocí cytostatik (inhibitorů růstu buněk), které se podávají v pravidelných intervalech do žíly. Rozlišuje se indukční chemoterapie a adjuvantní chemoterapie.
K chemoterapii se obvykle používá kombinace dvou cytostatik cisplatiny a pemetrexidu. Tím je dosaženo nejvyšší míry přežití a nejlepší kvality života.
V některých případech lékař pacienta navíc léčí protilátkovým přípravkem bevacizumab, který inhibuje tvorbu nových cév, která se obvykle vyskytuje častěji, zejména u nádorů.
Záření
Radioterapie (radiatio) se používá preventivně u pacientů s mezoteliomem v oblasti stehových kanálků a po operacích, aby se tam lokálně netvořila recidiva. Kromě toho je ozařování často užitečné při snižování bolesti.
Radiace se však obecně nepoužívá, protože nádor se obvykle šíří komplexně a vyžaduje tak vysokou dávku záření. Riziko způsobení dalšího poškození plic a srdce je příliš velké. V některých případech bylo jako možná příčina mezoteliomu popsáno i radioaktivní záření.
Pleurodéza
Prevence
Zejména pro ty, kteří jsou postiženi azbestózou, tj. onemocněním plic po kontaktu s azbestem, je nyní k dispozici krevní test jako test včasné detekce. To registruje biomarkery kalretinin a mezotelin jako charakteristické markery pro mezoteliom.
Pravidelné kontroly a včasná detekce jsou důležité zejména u lidí, kteří v minulosti vdechovali azbest nebo s ním byli ve velkém kontaktu v zaměstnání nebo v soukromém životě. Příznaky pleurálního mezoteliomu se obvykle neobjeví, dokud není onemocnění poměrně pokročilé, se špatnou prognózou v tomto bodě.
V BOZP jsou navíc předepsána preventivní opatření pro lidi, kteří pracují s azbestem – např. při renovaci starých budov. V závislosti na expozici se jedná o ochranu dýchacích cest a další techniky, které zabraňují vdechování azbestového prachu.
