Co je systém renin-angiotensin-aldosteron?
Systém renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS, často nesprávně nazývaný systém RAAS) řídí vodní a elektrolytovou rovnováhu našeho organismu a má tak rozhodující vliv na krevní tlak:
Vzhledem k tomu, že fungování našeho oběhového systému závisí na přesné regulaci objemu krve, jsou zapotřebí mechanismy, které by vyrovnaly objem tekutiny uvnitř a vně krevních cév (intra- a extravaskulární) v krátkodobém horizontu. Systém renin-angiotenzin-aldosteron se kriticky podílí na kontrole objemu krve regulací rovnováhy tekutin a elektrolytů.
Jaká je funkce systému renin-angiotenzin-aldosteron?
Při nedostatku objemu v těle (například v důsledku velké ztráty krve) se snižuje průtok krve ledvinovými tepnami a klesá tlak v nich panující. V reakci na to některé ledvinové buňky (juxtaglomerulární buňky) vylučují renin jako součást systému renin-angiotenzin-aldosteron. Tento enzym štěpící bílkoviny přeměňuje krevní protein (plazmatický protein) angiotensinogen, který pochází z jater, na hormonový prekurzor angiotenzin I.
Angiotensin II způsobuje zúžení cév (vazokonstrikci), což zvyšuje krevní tlak. Stimuluje uvolňování hormonu aldosteronu z nadledvin. To způsobuje, že ledviny zadržují více sodíku a vody v těle (místo toho, aby je vylučovaly močí). Tím se zvyšuje obsah sodíku a objem krve, což také zvyšuje krevní tlak.
Kromě toho angiotensin II podporuje pocit žízně (příjem tekutin zvyšuje objem krve a tím i krevní tlak), chuť k jídlu a uvolňování ADH (antidiuretický hormon, vasopresin) z hypofýzy. Tento hormon inhibuje vylučování vody ledvinami (diuréza) – krevní tlak stoupá.
Nedostatek sodíku v těle také spouští uvolňování reninu a tím aktivaci systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS).
Kde se nachází systém renin-angiotenzin-aldosteron?
Jaké problémy může způsobovat systém renin-angiotenzin-aldosteron?
Léky lze zasáhnout do systému renin-angiotenzin-aldosteron a ovlivnit tak regulaci krevního tlaku. K léčbě vysokého krevního tlaku se podávají například betablokátory nebo ACE inhibitory. Beta-blokátory inhibují uvolňování reninu, zatímco ACE inhibitory blokují ACE a tím i tvorbu angiotenzinu II. V obou případech to má za následek pokles krevního tlaku.
Existují také léky, které inhibují účinek aldosteronu (antagonisté aldosteronu, jako je spironolakton). Používají se především jako diuretika, například při srdečním selhání.
Při tzv. Connově syndromu (primární hyperaldosteronismus) se vylučuje nadměrné množství aldosteronu. Příčinou je onemocnění kůry nadledvin (např. nádor).
Při sekundárním hyperaldosteronismu tělo také vylučuje příliš mnoho aldosteronu. Důvodem bývá nadměrná aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron, například v důsledku onemocnění ledvin (jako je zúžení renálních tepen = stenóza renální tepny).
