Scintigrafie příštítných tělísek

Příštítná tělíska scintigrafie je diagnostický postup nukleární medicíny pro zobrazování příštítných tělísek (příštítných tělísek). Příštítné tělíska jsou také známá jako epiteliální tělíska a jako hormonální žlázy vylučují vitální funkce hormonů které jsou nezbytné pro kostní metabolismus nebo vápník vyvážit. Scintigrafie je zobrazovací procedura, při které je pacientovi aplikován radionuklid (radioaktivní látka, tzv. stopovač). V takzvaném scintigramu lze záření, které se dříve nahromadilo ve vyšetřovaném orgánu, vizualizovat speciální kamerou (gama kamerou). Výsledné obrázky lze použít pro diagnostické účely.

Indikace (oblasti použití)

  • Předoperační zobrazování adenomů a hyperplazií příštítná tělíska primárně hyperparatyreóza (HPT): zobrazování příštítná tělíska Provádí se primárně pro lokalizaci adenomů nebo hyperplazií příštítných tělísek, pokud je to pomocí jiných zobrazovacích technik nedostatečně možné. Před chirurgickým zákrokem to slouží k přesnějšímu plánování a optimalizaci odstraňování adenomů nebo hyperplazií. Adenom je primárně benigní novotvar žlázové tkáně, který může maligně degenerovat. Hyperplázie je proliferace tkáně zvyšováním počtu buněk, ale ne jejich velikosti. Lékařským problémem zvýšení žlázové tkáně je související zvýšené vylučování štítné žlázy hormonů, které mohou vést na hyperparatyreóza, například. U tohoto onemocnění se hormon parathormon vylučuje ve zvýšeném množství, což vede k narušení vápník vyvážit. Důsledky těchto poruch jsou osteoporóza (úbytek kostní hmoty) v důsledku zvýšené vápník uvolňování z kosti, nefrolitiáza (ledvina kameny) v důsledku zvýšené exkrece vápníku (vylučování) močí, aterosklerózy (arterioskleróza, arterioskleróza) v důsledku ukládání vápníku a fosfát v plavidla, stejně jako další, částečně nespecifické příznaky.

Kontraindikace

Relativní kontraindikace

  • Laktační fáze (fáze kojení) - kojení musí být přerušeno na 48 hodin, aby se zabránilo riziku pro dítě.
  • Opakované vyšetření - žádné opakování scintigrafie by mělo být provedeno do tří měsíců kvůli radiační expozici.

Absolutní kontraindikace

  • Gravidita (těhotenství)

Před vyšetřením

  • Pacient by měl být informován o rizicích a výhodách zákroku.
  • Těhotenství by měla být anamnesticky vyloučena.
  • Není nutná speciální příprava pacienta.

Postup

  • Použitým radionuklidem je obvykle 99mTc-MIBI (99mTechnetium-methoxyisobutylizonitril). Obzvláště dobře se hromadí látka MIBI (methoxyisobutylisonitril) mitochondrie. Tyto malobuněčné organely jsou také známé jako elektrárny buněk a poskytují velké množství energie pro buněčný metabolismus. V příštítných tělískách existuje typ buňky, který je histologicky charakterizován svým vysokým podílem mitochondrie (tzv. oxyfilní buňky). Z tohoto důvodu se 99mTc-MIBI hromadí v příštítných tělískách.
  • Postup scintigrafie příštítných tělísek je následující: Pacient je v poloze na zádech a je mu injikováno 600-800 MBq (jednotka pro radioaktivitu) 99mTc-MIBI. Poté se pořídí několik snímků, nejprve po 10–15 minutách, poté přibližně po 2 hodinách. Kromě toho lze pořídit další časný snímek, který dokumentuje dynamiku akumulace 99mTc-MIBI.
  • Doplňkový SPECT (emise jednoho fotonu počítačová tomografie) snímky se často získávají, aby poskytly lepší prostorovou reprezentaci nálezů. Počínaje spodní částí lebka, obrázky zahrnují celý krk, stejně jako hrudník až k membrána (membrána).
  • Jasně odlišit příštítné tělíska od štítná žláza, provádí se odečítací scintigrafie. Protože 99mTc-MIBI se také hromadí v štítná žláza, je generován jakýsi šum pozadí, takže epiteliální těla mohou být špatně vymezena. Například při subtrakční scintigrafii se zpočátku injektuje pouze 99mTc a získá se scintigrafie štítné žlázy. Tento obraz odpovídá šumu pozadí aktuální scatigrafie příštítných tělísek. Nyní lze tento obraz „odečíst“ od obrazu pomocí 99mTc-MIBI, aby bylo možné vymezit příštítné tělíska.

Možné komplikace

  • Intravenózní aplikace radiofarmaka může mít za následek lokální vaskulární a nervové léze (poranění).
  • Radiační expozice použitého radionuklidu je poměrně nízká. Teoretické riziko pozdní malignity vyvolané zářením (leukémie nebo karcinom) se zvyšuje, takže je třeba provést posouzení rizika a prospěchu.