Co je scintigrafie myokardu?
Scintigrafii myokardu lze použít k vizualizaci průtoku krve v srdečním svalu. Radioaktivně značená látka (radiofarmaceutikum) je podávána nalačno žilou. distribuuje se podle průtoku krve (perfuze) v srdeční tkáni a je absorbován buňkami srdečního svalu. Emitované záření se měří a zobrazuje jako obraz.
Techneticum-99m (99mTc) se obvykle používá pro radioaktivní značení použité látky.
Scintigrafii myokardu lze provádět v klidu nebo při zátěži. V druhém případě pacient při vyšetření sedí např. na cyklistickém ergometru.
Pokud skutečný stres není tímto způsobem možný, lze použít léky k simulaci pečlivého zatížení srdce. Obvykle se používají vazodilatátory, jako je adenosin. Pokud takové přípravky nelze ze zdravotních důvodů podávat (například při astmatu nebo nízkém krevním tlaku), používá se jako alternativa katecholamin dobutamin. Činidlo se podává jako infuze.
Méně záření se špatným krevním oběhem
Pokud se snížená akumulace vyskytuje pouze při stresu, ale ne v klidu, je přítomen reverzibilní defekt perfuze. Pokud je naopak zjistitelný i v klidu, je perfuzní defekt nevratný. Postižená srdeční tkáň je nevratně zničena („zjizvená“).
Vlastní konstrikce (stenózy) v koronárních cévách však nelze pomocí scintigrafie myokardu lokalizovat. Za tímto účelem je nutné provést koronarografii, tedy radiologické vyšetření cév (angiografie) srdečního svalu. To se provádí jako součást srdeční katetrizace.
Kdy se provádí scintigrafie myokardu?
Scintigrafie myokardu se provádí především při podezření na onemocnění koronárních tepen (CAD) nebo při známé ICHS, aby se objasnil její rozsah.
Vyšetření se také často používá k rozhodnutí, zda je třeba zúženou koronární cévu léčit medikamentózně nebo chirurgicky (bypassem nebo stentováním). Operace má naději na úspěch například v případě, že dojde pouze k reverzibilnímu poškození oblasti srdce: operace pak může případně opět zlepšit její prokrvení.
I po infarktu může lékař pomocí scintigrafie myokardu posoudit průtok krve a tím i stav srdečního svalu (tedy jeho vitalitu).
Scintigrafie myokardu: příprava
Patří sem například to, že se na vyšetření musíte dostavit nalačno. To pomáhá zajistit, aby se radioaktivně značená látka vstřebala do srdeční tkáně tím nejlepším možným způsobem a v jiné tkáni (např. v gastrointestinálním traktu) se hromadila jen minimálně. Půst znamená, že čtyři hodiny před vyšetřením nesmíte nic jíst. Výjimku tvoří diabetici – ti mají povolenou lehkou snídani.
Pokud je plánována léková zátěž vazodilatátorem, nesmíte minimálně 12 hodin předem konzumovat žádné potraviny ani nápoje obsahující kofein (čokoláda, káva, cola, černý čaj atd.). Minimálně 24 hodin před scintigrafií myokardu musíte přestat užívat některé léky (přípravky obsahující kofein, teofylin nebo dipyridamol). Lékař vám k tomu dá podrobnější pokyny.
Scintigrafie myokardu: rizika a vedlejší účinky
Fyzická námaha na cyklistickém ergometru může u pacientů se srdečním onemocněním vést k srdeční arytmii a infarktu (jako každá fyzická námaha).
Medikamentózní stres při scintigrafii myokardu může vyvolat nežádoucí účinky, jako je bolest na hrudi, dušnost, návaly horka (náhlé zarudnutí kůže např. na obličeji), pokles krevního tlaku, srdeční arytmie a v extrémních případech i srdeční Záchvat.
Přirozená roční radiační zátěž na osobu je tedy v Německu v průměru 2.1 mSv (s rozsahem kolísání 1 až 10 mSv – v závislosti na místě bydliště, stravovacích zvyklostech atd.). V Rakousku je člověk vystaven v průměru 3.8 mSv přirozeného záření za rok (rozsah variace: 2 až 6 mSv). Pro Švýcarsko je přirozená roční radiační expozice na osobu udávána 5.8 mSv, i když i zde existuje řada variací v závislosti na místě bydliště a dalších faktorech.
Pro srovnání, radiační zátěž při scintigrafii myokardu je u látek značených techneciem v průměru 6.5 milisievertů (mSv).
