Stupeň postižení (GdB)
Stupeň zdravotního postižení (zkráceně GdB) je měřítkem poškození jednotlivce v každodenním životě v důsledku následků nemoci. Syndrom obstrukční spánkové apnoe může mít pro postižené také dalekosáhlé důsledky a jeho účinky lze částečně rozpoznat pomocí GdB. Existuje několik pokynů, které lze použít jako hrubý průvodce.
Syndrom obstrukční spánkové apnoe bez nutnosti nočního života větrání lze připsat až GdB 10, zatímco terapie CPAP a BIPAP jsou rozpoznány až do GdB 20. Pokud léčba není možná nebo stav zůstává i přes vyčerpaná terapeutická opatření špatná, může to vést k rozpoznání těžkého zdravotního postižení (tj. GdB 50). Při stanovení GdB je však vždy třeba vzít v úvahu všechny faktory pacienta, aby bylo možné poskytnout co nejúplnější obraz o všech funkčních poruchách. Výše uvedené hodnoty by proto měly být považovány pouze za vodítko.
Diagnóza
Ke spolehlivé diagnostice syndromu spánkové apnoe se používá laboratorní vyšetření spánku. Pacient kromě spánku spí jednu noc ve spánkové laboratoři a během spánku mozek vlny, obsah kyslíku v krev, frekvence dýchání, pulzní a krev měří se tlak i dýchací tok. Se všemi těmito informacemi lze u pacienta se syndromem spánkové apnoe získat celkový obraz funkce těla během spánku.
Kromě toho, syndrom spánkové apnoe pacienti potřebují vidět své ucho, nos a krku lékař, který pacienta vyšetří na možné dýchání překážky: Nosní polypy, velmi velké hltanové mandle, nakloněné nosní přepážky nebo velmi velký jazyk mohou vést k problémům s dýcháním během spánku, a proto se jim říká „dýchací překážky“. Pokud existuje dostatečné podezření na přítomnost syndromu obstrukční spánkové apnoe, je možné jej diagnostikovat ambulantně pomocí tzv. monitoring systémy (NLMS). Jedná se o kompaktní zařízení, která zaznamenávají parametry jako např dýchání zvuky, nasycení kyslíkem v krev, srdce rychlost a respirační tok (nosní tok) během noci, kterou postižená osoba tráví doma. Data jsou vyhodnocována v ordinaci lékaře nebo v spánkové laboratoři. Tuto diagnózu lze navíc provést také v spánkové laboratoři, kde stráví jednu nebo dvě noci, a kromě výše uvedených údajů také EEG (elektroencefalogram, záznam mozek vlny), dlouhodobé krevní tlak, srdce lze pořizovat vlny (EKG) a videozáznamy (polysomnografie).
