Cvičení a rakovina: Výhody a tipy

Jak cvičení pomáhá proti rakovině?

„Kdybychom mohli dát každému správnou dávku jídla a pohybu, ani příliš mnoho, ani příliš málo, našli bychom nejlepší cestu ke zdraví,“ řekl starověký řecký lékař Hippokrates. Tato prastará moudrost může být nyní podpořena vědeckými poznatky: Pravidelná a přiměřená fyzická aktivita v rámci jinak zdravého životního stylu (vyvážená strava, čerstvý vzduch, málo stresu, dostatek spánku, žádný alkohol a nikotin) může působit proti různým nemocem – kromě kardiovaskulárních onemocnění, demence a některých metabolických onemocnění k nim patří také rakovina.

Sport snižuje riziko běžných typů rakoviny

U některých typů rakoviny může riziko vzniku zhoubného nádoru snížit především aktivní životní styl (primární prevence). To již bylo prokázáno u sedmi běžných typů rakoviny:

Riziko vzniku rakoviny plic lze zřejmě snížit i cvičením – alespoň u kuřáků. U nekuřáků nebyl dosud takový účinek prokázán.

Naproti tomu existuje negativní korelace mezi černou rakovinou kůže (maligní melanom) a sportem: lidé, kteří aktivně sportují, mají až o 27 procent vyšší pravděpodobnost, že onemocní touto nebezpečnou formou rakoviny kůže. To je však pravděpodobně způsobeno tím, že takoví lidé tráví hodně času venku a jsou tedy vystaveni většímu množství UV záření. Bez dostatečné UV ochrany se riziko rakoviny kůže výrazně zvyšuje!

Když cvičíte venku, nezapomeňte se dostatečně chránit před slunečním UV zářením tím, že budete nosit opalovací krém a oblečení s UV ochranou.

Sport zpomaluje progresi rakoviny

Pravidelné cvičení může podle studií také snížit pravděpodobnost úmrtí na již existující rakovinu. Fyzicky aktivní pacienti mají proto vyšší šanci na delší přežití. Sport do určité míry inhibuje růst a šíření nádoru. Vědci to již pozorovali u rakoviny prsu, střev a prostaty.

Poznatky z observačních studií a laboratorních studií

Nutno podotknout, že předchozí studie byly tzv. observační studie, z nichž lze usuzovat pouze na souvislost mezi sportem a rakovinou, ale žádný přímý vliv. To se bohužel také těžko dokazuje. Přesto se vědci v současnosti snaží zkoumat vliv sportu ve smysluplnějších studiích.

Alespoň v laboratoři už vědci dokázali na kulturách nádorových buněk a při pokusech na zvířatech, že sport dokáže zpomalit růst nádorových buněk. Vědcům se také podařilo prokázat, že zejména pravidelný vytrvalostní trénink mobilizuje některé imunitní buňky – zejména takzvané přirozené zabíječe (skupinu lymfocytů). Tyto imunitní buňky dokážou rozpoznat a zabít maligní buňky. Například u cvičících myší rostly nádory pomaleji a tvořilo se méně nádorových metastáz.

Sport a cvičení však léčbu rakoviny nenahradí! Mohou však doplnit a podpořit léčbu!

Sport potlačuje chronické záněty

Vyváženou stravou a cvičením lze snížit stres v tukové tkáni. Odtéká i samotný nežádoucí tuk a roste svalová hmota. Pravidelný pohybový trénink navíc podporuje protizánětlivé procesy. Celkově sport snižuje míru zánětů v těle a tedy i riziko rakoviny.

Sport zvyšuje kvalitu života

Rakovina je vyčerpávající. Tělo potřebuje hodně síly k boji s nádorem, ale také k vydržení terapie a jejích vedlejších účinků. Bylo prokázáno, že trénink, který je individuálně přizpůsoben každému pacientovi, zlepšuje jeho fyzickou výkonnost:

Zvyšuje se pohyblivost, svalová síla a vytrvalost. Sníží se tuk, posílí se imunitní systém a sníží se riziko pádu. Cvičení navíc zvyšuje sebevědomí a pohodu – také proto, že pacient přispívá k vlastnímu zdraví.

Sport snižuje nežádoucí účinky a dlouhodobé komplikace

Další významný přínos cvičení u rakoviny: individuálně přizpůsobené cvičební programy před, během a po léčbě rakoviny snižují vedlejší účinky způsobené samotným nádorem a terapií. Mezi ně patří kupř

  • Únava a chronické vyčerpání (únava)
  • Poškození nervů související s léčbou (polyneuropatie)
  • inkontinence
  • Zadržování vody ve tkáni v důsledku poruchy lymfatické drenáže (lymfedém)
  • poruchy spánku
  • Úzkost a deprese

Sport u rakoviny může pomoci pacientům lépe snášet terapii. Může se pak provádět častěji v souladu s pokyny a tím být efektivní. Fyzicky aktivní pacienti se po léčbě také rychleji zotavují. Kromě toho se snižuje počet potřebných krevních transfuzí.

Snižuje sport riziko recidivy?

Dosud není dostatečně objasněno, zda sport snižuje riziko opětovného vzplanutí rakoviny po léčbě (riziko relapsu či recidivy) nebo vzniku metastáz. Existují však důkazy, že pravidelná a dostatečná fyzická aktivita může snížit riziko recidivy rakoviny.

Zdá se například, že riziko recidivy u starších pacientek s rakovinou prsu se zvyšuje, pokud mají po nemoci velkou nadváhu a málo se pohybují. U pacientů s kolorektálním karcinomem existují podobná data: Neaktivní pacienti umírají dříve než ti, kteří hodně cvičí. Pacienti s rakovinou prostaty mohou svou prognózu zřejmě pozitivně ovlivnit i pravidelným cvičením.

Kdy by měli pacienti s rakovinou cvičit?

Cvičení před, během a po léčbě rakoviny je bezpečné a prospěšné pro téměř všechna stádia onemocnění.

Cvičení už v nemocnici

Cvičení v rehabilitaci

Většina pacientů je na konci nebo po prvotní onkologické léčbě zpočátku individuálně instruována o cvičení na rehabilitační klinice nebo v ambulantním rehabilitačním zařízení – fyzioterapeuty, sportovními instruktory či jinými specialisty. Tam se také například naučí, jak se vypořádat s umělým vývodem střeva (stomií) nebo jinými omezeními, jako jsou protézy, a také jak se vyvarovat nesprávných nebo ulevujících držení těla. A pacienti po operaci plic praktikují speciální dýchací techniky, aby co nejlépe využili kapacitu svých plic.

Sport po rehabilitaci

Po rehabilitaci se lékař a pacient společně rozhodnou o dalším cvičení a sportovní přípravě. Je třeba vzít v úvahu různé body, například: Umožňuje průběh nemoci a zdravotní stav jedince vůbec pravidelné cvičení? Které druhy sportu mají pro pacienta smysl? Do jaké míry je školení vhodné?

Aby si tyto otázky vyjasnili, měli by si pacienti s rakovinou položit otázku, než začnou trénovat…

  • vyhledejte v tomto ohledu radu svého ošetřujícího lékaře a

Pacienti by se pak měli poradit s vyškoleným sportovním nebo fyzioterapeutem a získat odbornou podporu během svého tréninku.

Veďte si vlastní záznam o průběhu své nemoci a typu, množství a délce léků, které užíváte. Tento přehled můžete předložit svému lékaři, aby vám mohl odborně poradit ohledně sportovního tréninku.

Sport je důležitý i po vyléčení z rakoviny: zařaďte cvičení a fyzickou aktivitu do svého každodenního života natrvalo.

Kdy je třeba dbát opatrnosti?

V případě určitých kontraindikací musí být cvičební program nejprve vyjasněn s lékařem a případně omezen:

  • Závažná doprovodná onemocnění (například kardiovaskulární onemocnění, chronické záněty kloubů)
  • Poruchy rovnováhy
  • Neúmyslná závažná ztráta hmotnosti v důsledku rakoviny (nádorová kachexie)
  • metastázy nádoru v kosti (kostní metastázy), „díry“ v kostní tkáni (osteolýza)
  • Pokročilá osteoporóza
  • Chemoterapeutická infuze za posledních 24 hodin
  • Fáze mezi sezeními radioterapie
  • Anémie s hladinou hemoglobinu pod 8 g/dl
  • výrazný lymfedém
  • nově vytvořený vývod umělého střeva (stomie), permanentní katétr pro odvod moči nebo vyživovací sonda

Pacienti se souběžnými onemocněními, jako je srdeční arytmie, by měli cvičit pouze pod dohledem!

Kdy je sport zakázán u pacientů s rakovinou?

Přestože se sport téměř vždy doporučuje, některé okolnosti fyzický trénink zakazují:

  • Vysoké riziko infekce, akutní infekce nebo horečka
  • Bezprostředně po operaci (přesto se co nejrychleji znovu hýbat samostatnou osobní hygienou v nemocnici a zvládáním každodenního života doma)
  • silná bolest
  • akutní krvácení
  • Akutní nevolnost a/nebo zvracení
  • těžké závratě
  • Kostní metastázy nebo osteolýza s rizikem zlomeniny
  • cévní okluze v důsledku krevních sraženin (trombóza, embolie) během posledních deseti dnů
  • probíhající ozařování oblasti srdce nebo ozařování celého těla

Které sporty jsou vhodné pro rakovinu?

Jako motivační pomůcku pro větší aktivitu v každodenním životě si můžete spočítat svůj denní počet kroků – prostřednictvím aplikace nebo pomocí nositelného sledování aktivity.

Individuální a řízený sportovní program

Sestavte si společně se svým lékařem nebo fyzioterapeutem podrobný tréninkový plán, který je pro vás reálný. Radujte se i z malého pokroku ve svém tréninku a neočekávejte od sebe příliš mnoho. Pro většinu lidí je cvičení nejjednodušší, když trénují společně s ostatními a baví je to.

Je důležité, abyste začali cvičit pomalu, abyste si zvykli a poté pravidelně cvičili. Vždy byste měli věnovat pozornost své denní formě: Pokud se cítíte méně dobře, zvolte lehké cvičení. Pokud se cítíte dobře, můžete cvičit intenzivněji – ale bez přetěžování! Je proto lepší dodržovat cvičební plán, který je vám šitý na míru a ne sportovní programy pro zdravé lidi.

Pro pacienty s umělým vývodem střeva (stomií) jsou po prvních týdnech možné téměř všechny druhy sportu – v závislosti na zdravotním stavu a vedlejších účincích terapie – včetně plavání. Předpokladem je, aby stomie byla bezpečně a těsně uchycena.

Hodnocení intenzity tréninku

Pro nalezení správné úrovně tréninku, tedy intenzity, pro každého jednotlivého pacienta, mohou specialisté provést výkonnostní diagnostické testy. Míru námahy však mohou pacienti posoudit i sami pomocí tzv. „Borgovy škály“. To začíná na 6 („vůbec ne namáhavé“) a pokračuje až k 20 („maximální úsilí“). V tomto rozmezí si sami určíte, jak namáhavý trénink je. Například vytrvalostní trénink by měl být mezi 12 (střední intenzita) a 14 (vyšší intenzita) na Borgově stupnici – měli byste ho vnímat jako „poněkud namáhavý“. Na druhé straně silový trénink může být „namáhavý“, což je mezi 14 a 16 na Borgově stupnici.

Efektivní kombinování sportů

  • Vytrvalostní trénink třikrát týdně střední intenzitou po dobu alespoň 30 minut po dobu alespoň osmi až dvanácti týdnů
  • Kromě toho silový trénink alespoň dvakrát týdně s alespoň dvěma sériemi po osmi až 15 opakováních

Americká akademie sportovního lékařství (ACSM) navíc konkrétně uvedla, která frekvence a intenzita jsou nejvhodnější pro typické příznaky pacientů s rakovinou. Tato takzvaná kritéria FITT („frekvence, intenzita, čas, typ“) pomáhají vašemu lékaři a fyzioterapeutům naplánovat váš individuální sportovní a cvičební program.

Obecně jsou tato doporučení pouze vědeckými pokyny. Svůj program byste měli založit na tom, jak se cítíte a co umíte – každé cvičení je lepší než žádné!

Vytrvalostní trénink

Vhodné vytrvalostní sporty jsou:

  • Běh nebo nordic walking
  • jízda na kole
  • Běh na lyžích
  • Trénink na vytrvalostním zařízení jako jsou ergometry nebo steppery
  • Aquajogging
  • Plavání (pokud není zvýšená náchylnost k infekci)
  • Taneční

Pokud jste oslabení (např. během terapie), je zpočátku vhodný přerušovaný vytrvalostní trénink. Jedná se o střídání námahy a přestávek v rytmu například dvou minut. Fáze cvičení pak můžete postupně prodlužovat a přestávky zkracovat, až budete moci nepřetržitě cvičit 30 až 60 minut při střední intenzitě nebo 10 až 30 minut při vyšší intenzitě.

Pokud jste fit, můžete také rychleji zvýšit svou vytrvalost střídáním intenzivního a středně těžkého tréninku ve 4minutových intervalech (extenzivní intervalový trénink).

Silový trénink

Dalším pozitivním účinkem silového tréninku je, že může zabránit rozvoji lymfedému v paži. K tomuto typu edému jsou náchylní pacienti, kterým byly odstraněny lymfatické uzliny například v oblasti podpaží. Pokud je již přítomen mírný až střední lymfedém paže, trénink snižuje pocit bolesti a tlaku.

Po operaci lymfatických uzlin nebo při lymfedémech noste volné sportovní oblečení, které nestahuje postižené oblasti těla v podpaží nebo tříslech. Pokud máte předepsanou kompresivní punčochu, je nejlepší ji nosit při tréninku.

Cvičení posilující svaly kolem postižených kloubů (často kyčle nebo kolena) prospívají i pacientům s kostními infarkty (osteonekróza), které se mohou objevit v důsledku onkologické léčby. Lehký silový trénink lze doplnit vytrvalostními sporty nenáročnými na klouby, jako je vodní aerobik, cyklistika a trénink na cykloergometru.

Tipy pro školení

Čerstvé chirurgické jizvy chraňte před sluncem, horkem, chladem, tlakem nebo abrazivním oblečením. Jizvy ošetřete mastmi nebo oleji. Fyzioterapeuti mohou také mobilizovat jizvy, aby podpořili hojení.

Protahovací cvičení

Cvičení na sílu a vytrvalost je vhodné doplnit o protahovací cviky, protože zvyšují pohyblivost. Protahovací cviky by měly být prováděny pomalu a kontrolovaně. Vyvarujte se trhavých pohybů, abyste nenatáhli sval.

Koordinační/senzomotorický trénink

Po krátkém zahřátí se hodí koordinační cvičení před vytrvalostními a silovými cvičeními. Provádějte je pomalu a kontrolovaně. Z toho profitují zejména starší pacienti, protože koordinační trénink zlepšuje smysl pro rovnováhu a může tak předejít pádům.

Periferní polyneuropatii lze jen stěží léčit, lze ji však zmírnit pomocí senzomotorického tréninku. Trénink je nejúčinnější, pokud se provádí dvakrát až šestkrát týdně po dobu šesti až 30 minut v kuse a po dobu nejméně čtyř týdnů.

Školení pánevního dna

V důsledku operace pánve (např. u rakoviny prostaty, močového měchýře nebo konečníku) mohou být poškozeny uzavírací mechanismy močového měchýře, konečníku nebo pánevního dna a v některých případech i nervy. Následkem je inkontinence moči nebo stolice. Systematický trénink pánevního dna je velmi účinný při obnově kontinence. Fyzioterapeuti s vámi spolupracují na procvičování pánevního dna, při cvičení zohledňují jizvy na břišní stěně a také některými cviky podporují vaši celkovou kondici.

Jóga

Většina údajů o józe a rakovině byla shromážděna od pacientek s rakovinou prsu. Podle několika studií jóga zvýšila kvalitu života postižených během léčby rakoviny i po ní a snížila příznaky únavy. Jóga také zlepšuje spánek, kognici, lymfedém a vitalitu u pacientů s rakovinou.

Co byste měli mít na paměti

Pokud máte fyzická omezení, možná budete muset používat jógové pomůcky, jako jsou deky, válečky, popruhy a bloky. Pokud máte kostní metastázy nebo nádor na mozku, je třeba tomu přizpůsobit některé cviky.

Nejlépe je cvičit jógu s lektorem jógy s doškolením v onkologických sportech.

Qi Gong

Stejně jako jóga i čínská forma meditace, koncentrace a pohybu Qi Gong posiluje tělo i mysl. Trénuje se síla, flexibilita, koordinace a koncentrace. Rozhodující roli přitom hraje regulace dechu, mediace a relaxace. To vše dohromady pomáhá onkologickým pacientům zlepšit kvalitu života, snížit napětí a zmírnit vedlejší účinky terapie.

Taneční

Který sport může být pro rakovinu nevhodný?

Onkologickí pacienti se musí individuálně se svým lékařem rozhodnout, jaký typ cvičení je pro ně vhodný a v jaké intenzitě. Některé druhy sportů nejsou pro některé pacienty vhodné.

Žádné vytrvalostní sporty v případě nechtěného zhubnutí

Pacienti, kteří neúmyslně zhubli nebo výrazně ztrácejí váhu (nádorová kachexie), by neměli absolvovat žádný vytrvalostní trénink. Místo toho by se měli i nadále snažit sami zvládat každodenní život a být pravidelně po krátkou dobu aktivní s nízkou intenzitou. Tito pacienti navíc potřebují individuálně přizpůsobený silový trénink pod dohledem specialistů (např. s posilovací páskou nebo vlastní vahou), aby působili proti úbytku svalové hmoty.

Pozor při plavání během radioterapie

Plavání je v zásadě vytrvalostní sport, který je nenáročný na klouby a je vhodný i pro onkologické pacienty. Pacienti podstupující radioterapii by však neměli plavat v chlorované nebo slané vodě.

Žádná jízda na kole po operaci v malé pánvi

Gymnastika a bojová umění nepříznivá pro lidi se stomií

Gymnastika není vhodná pro osoby s umělým vývodem střeva (stomií). Zvláště se nedoporučuje cvičit na hrazdě a bradlech. Bojovým sportům je také třeba se vyhnout.

Žádná bojová umění a míčové sporty s lymfedémem

Pacienti s lymfedémem paží nebo nohou by se měli vyhýbat bojovým uměním.

Pacienti s rizikem lymfedému nebo již rozvinutým lymfedémem by neměli provádět žádné pohyby, které jsou příliš prudké nebo trhavé. To by mohlo vyvolat lymfedém nebo exacerbovat existující lymfedém. Míčové sporty jako tenis nebo fotbal jsou proto méně vhodné.

Závodní a extrémní sporty se nedoporučují

Intenzivní trénink může pomoci rychle znovu vybudovat vytrvalost a sílu. Velmi vysoké intenzity, jako jsou soutěžní nebo extrémní sporty, se však pacientům s rakovinou během léčby a krátce po ní nedoporučují. Dočasně totiž zatěžují imunitní systém, což zvyšuje riziko infekce.

Hrajte a sportujte s dětmi s rakovinou

Sport nejen zlepšuje kondici a duševní pohodu dospělých pacientů s rakovinou – zdá se, že z něj mají prospěch i děti. Někteří z malých pacientů jsou i přes rakovinu veselí a chtějí cvičit a hrát si se svými vrstevníky. Existují však i děti s rakovinou, které jsou nejisté, stahují se do sebe a zůstávají dlouho nečinné – například proto, že se jejich tělo změnilo v důsledku operací (možná i amputace). Mnoho dětí – stejně jako dospělí – navíc trpí chronickým vyčerpáním (únavou) nebo problémy s rovnováhou v důsledku rakoviny. Nejsou proto schopni držet krok se zdravými dětmi a jsou ostrakizováni nebo se drží zpátky.

Je proto důležité děti s rakovinou motivovat k pravidelnému pohybu a sportu co nejdříve. To může z dlouhodobého hlediska zlepšit jejich kondici a snížit pravděpodobnost pozdních účinků.