Včasná detekce poškození sluchu: Screening Noise G 20

Preventivní vyšetření G 20 se používá k včasnému odhalení poškození ucha smyslového orgánu a zachování jeho funkčnosti při práci s hlukem. Musí být identifikovány postižené oblasti hluku a screening je povinný. Tento ochrana zdraví při práci vyšetření se provádí u všech zaměstnanců, jejichž sluch je zachován. Pro osoby s hlubokou diagnózou ORL ztráta sluchu nebo hluchota, zaměstnání v hlukových oblastech je možné bez provedení sluchových testů. Preventivní prohlídku G 20 musí zaměstnavatel zajistit, pokud je při pracovní činnosti na pracovišti dosažena nebo překročena horní akční hodnota tzv. Denní hladiny expozice hluku 85 dB (decibel) nebo maximální hladina akustického tlaku 137 dB, protože nad těmito limity lze očekávat poškození sluchu. K hluku dochází v mnoha profesích. Některé příklady jsou těžba, železo a kovoprůmysl, dřevozpracující stavební průmysl, ale také oblasti jako textilní průmysl nebo papírenský průmysl.

Indikace (oblasti použití)

Stínění G20 musí být provedeno při práci v hlukových oblastech s horní akční hodnotou denní úrovně expozice hluku 85 dB (decibelů) nebo špičkovou hladinou akustického tlaku 137 dB.

Před vyšetřením

Před vyšetřením by sluch zaměstnance neměl být vystaven zvuku průměrné úrovně> 80 dB po dobu nejméně 14 hodin. Pokud tomu tak není, musí si zaměstnanec dát pauzu od hluku, aby byl způsobilý k vyšetření.

Postup

Počáteční vyšetření se provádí před zahájením práce a první následné vyšetření se provádí po 12 měsících. Další následná vyšetření závisející na expozici hluku by měla být provedena po 30 měsících a po 60 měsících, pokud je denní úroveň expozice hluku nižší než 90 dB nebo maximální hladina akustického tlaku nižší než 137 dB. Závěrečná zkouška se provádí při ukončení práce v hlukových oblastech. Možné jsou také včasné následné kontroly. Mají být sjednány v jednotlivých případech podle uvážení lékaře, na žádost zaměstnance, pokud má podezření na příčinnou souvislost mezi jeho nemocí a jeho pracovní činností a pokud poruchy sluchu vyplývají z nemoci nebo úrazu. Vyšetřovací program se zpočátku skládá ze sedmého testu, který je základním průzkumem stavu a k dalšímu vyšetření vede pouze v případě, že se vyskytnou nějaké abnormality. Tuto zkoušku může provádět kvalifikovaný personál pod dohledem pracovního lékaře. Předpokladem je, aby odpovědný zdravotnický pracovník náhodně kontroloval testy. Sedmý test, Noise I, zahrnuje následující komponenty:

  • Stručná anamnéza
  • Kontrola vnějšího ucha
  • Zvuková audiometrie (lékařská metoda měření pro testování sluchu s měřením objemů různých vysokých tónů, které právě způsobují pocit sluchu) ve vzduchovém vedení (testovací frekvence 1-6 kHz).
  • Pokyny k ochraně sluchu

Pokud jsou v tomto vyšetřovacím programu nalezeny patologické nálezy, je automaticky zahájeno vyšetření hluku II. Toto by měl provést sám lékař z povolání a skládá se z:

  • Zdravotní historie
  • Otoskopické vyšetření (pozorování vnějšího zvukovod a ušní bubínek).
  • Weberův test (synonymum: Weberův test; Weberův test) Implementace: noha vibrační ladičky je umístěna na temeni pacienta. Zvuk se přenáší fázově do obou vnitřních uší kostním vedením. Normální sluch: Zvuk z ladičky je slyšet rovnoměrně do obou uší (uprostřed hlava), zvuk není lateralizován (lat. latus = side). Jednostranná nebo asymetrická porucha sluchu: tón ladičky na jedné straně, kterému se říká „lateralizace“ (lateralizace).
    • Jednostranná porucha vnímání zvuku: zvuk je vnímán hlasitěji lepším sluchovým (normálním) vnitřním uchem (pacient se lateralizuje do zdravého ucha).
    • Jednostranná porucha vedení zvuku: zvuk je v nemocném uchu slyšet hlasitěji
  • Zkouška sluchu vzduchovým vedením (zkušební frekvence 0.5 - 8 kHz) a kostním vedením (zkušební frekvence 0.5 - 4 kHz nebo 6 kHz, v závislosti na typu zařízení).
  • Individuální rady o ochraně sluchu

V případě, že ztráta sluchu, která byla stanovena při zkoušce hluku II, je nebo přesahuje 40 dB při 2 kHz, je nutné rozšířené doplňkové vyšetření hluku III. Toto vyšetření si může objednat pracovní lékař u ORL lékaře. To zahrnuje:

  • Otoskopické vyšetření
  • Zvuková audiometrie ve vzduchovém a kostním vedení
  • Řečový audiogram pro oba uši a při oprávněné indikaci:
  • Tympanometrie (střední ucho měření tlaku).
  • Stanovení prahu stapediového reflexu - Postup měření zaznamenává změny impedance způsobené mimo jiné stapediovým reflexem. V tomto procesu se sval stapedius (sval stapes) reflexně stahuje při vysokých objemech, čímž zpevňuje ossikulární řetězec, aby chránil vnitřní ucho. Mnoho nemocí středního a vnitřního ucha, stejně jako reflexní oblouk, vést k odchylkám hodnot impedance a jsou tak diagnostikovány pomocí měření.

Po vyšetření

Po vyšetření by měla být zahájena terapeutická opatření podle lékařských nálezů nebo by měla být dodržována opatření na ochranu sluchu.