Základy Fyziologie srdce
Projekt srdce rytmus je časová posloupnost kontrakce srdce „pumpujícího orgánu“. Pravidelný rytmus srdceAkce zajišťuje účinnost srdce. „Tlukot srdce“ se ve skutečnosti skládá ze dvou kontrakce v rychlém sledu (kontrakce srdce sval), atrium a následná kontrakce komory.
Srdeční arytmii lze tedy v zásadě klasifikovat podle dvou kritérií: Existuje zejména mnoho dalších způsobů klasifikace srdeční arytmie, ale některé z nich jsou velmi komplikované, protože vyžadují velké množství základních fyziologických znalostí (funkce orgánových systémů) ). Zde zvolená klasifikace je jednou z nejběžnějších v každodenní klinické praxi. Co bije srdce?
Zvláštností srdce je vlastní generace elektrických stimulů, které způsobují kontrakci (kontrakci) svalových buněk. Rozlišuje se mezi skutečným fungujícím svalstvem a systémem vedení nebo tvorby stimulů. Různé oblasti srdce proto mají buňky, které mohou nezávisle generovat elektrický potenciál.
Tyto potenciály jsou poté vedeny vodivým systémem do skutečných pracujících svalů. Převádí elektrické podněty na kontrakci. The sinusový uzelse AV uzel a podřízená excitační centra patří do stimulačního systému.
Projekt sinusový uzel lze nejlépe představit jako velký generátor hodin. U zdravých lidí je frekvence sinusový uzel určuje, jak často srdce bije za minutu (přibližně 60-90krát).
Jeho rytmus je přenášen vodivým systémem na další stimulační centra, která poté upravují jejich frekvenci, což se nazývá sinusový rytmus. Pokud však sinusový uzel selže, jeho úkol mohou částečně převzít další centra tvorby excitace. Sinusový uzel se nachází v pravém síňovém svalstvu, jeho podněty jsou přímo přenášeny na pracovní svaly síní a předávány do AV uzel.
Je to také instance, která trvale přizpůsobuje srdeční frekvence podle požadavků organismu, např. zrychluje tep během sportovních aktivit a zpomaluje ho během spánku. The AV uzel je umístěn ve svalovině mezi síní a komorami; přenáší sinusové impulsy na Jeho svazek se zpožděním. Pokud však sinusový uzel selže nebo je zablokováno vedení stimulu, může se také stát samotným generátorem hodin.
Při rychlosti 40-50 úderů za minutu je však jeho frekvence výrazně nižší než frekvence sinusového uzlu. Systém stimulačního vedení spojuje sinusový a AV uzel a vede odtud do pracujících svalů komor. Po AV uzlu je takzvaný Jeho svazek, který je rozdělen na pravou a levou tawaru noha podle objevitele. Ty nakonec vedou elektrické podněty k Purkyňovým vláknům, která končí ve vrstvě srdečního svalu komor. To má za následek další možnost klasifikace srdečních arytmií:
- Místo původu = kde porucha vzniká, v síni nebo komoře
- Typ změny rytmu = srdce bije rychleji (tachykardie) nebo pomaleji (bradykardie)
- Porucha podráždění (zde problém spočívá v sinu nebo AV uzlu) nebo
- Porucha drážkovací linky (zde problém spočívá v přenosu impulsů)
