Zapomnětlivost: Co dělat?

Stručné shrnutí

  • Rovná se zapomnětlivost demenci? Ne, určitá míra zapomnění je normální. Varovným signálem pro vážnou poruchu paměti, jako je demence, může být pouze znatelný a trvalý pokles výkonnosti paměti.
  • Jak velká zapomnětlivost je normální? Neexistuje zde žádný obecně platný návod. Kdo čas od času na něco zapomene, většinou se nemá čeho bát. Pokud se však paměťové mezery nahromadí a/nebo se objeví jiné příznaky (chybné umístění věcí, ztráta orientace atd.), měli byste navštívit lékaře.
  • Příčiny zapomnění: včetně stresu, vyčerpání, některých léků, zneužívání alkoholu, demence (jako je Alzheimerova choroba), meningitida, epilepsie, spánková apnoe, selhání ledvin nebo jater, srdeční selhání, onemocnění štítné žlázy, anémie, duševní poruchy.
  • Zapomnětlivost – co dělat? Při stávající zapomnětlivosti a pro prevenci se doporučuje trénink paměti, stimulace koníčků, zdravá strava, pravidelný pohyb a relaxace.
  • V případě zapomnění to dělá lékař: provést testy k objasnění přesné příčiny, poté zahájit vhodnou terapii (např. léky).

Jak velká zapomnětlivost je normální?

Normální je také s přibývajícím věkem zapomnětlivější nebo neschopnost zapamatovat si některé věci (přesně). V průběhu let se totiž zpomalují i ​​procesy, kterými mozek ukládá a získává paměťové informace. Buňky pak informace přenášejí pomaleji a schopnost pamatovat se snižuje. To znamená, že ani u starších lidí nemusí zapomnětlivost nutně znamenat demenci (jako je Alzheimerova choroba). Například nedostatek tekutin je často spouštěčem zapomnětlivosti, zejména u seniorů. Stres a vyčerpání mohou také způsobit ztrátu paměti.

Takové výpadky paměti nebo dokonce zmatek by však neměly být znatelně častější. Pokud k tomu dojde, může to znamenat sníženou kapacitu paměti, která přesahuje „neškodnou“ zapomnětlivost. Možné příčiny jsou nedostatečné prokrvení mozku v důsledku „zvápenatělých“ tepen, deprese, úzkostné poruchy, zneužívání alkoholu – nebo dokonce demence.

V jakém bodě je zapomnětlivost patologická?

Těžko říct, kdy zapomnětlivost přesahuje normální měřítko. Někteří lidé se považují za zapomnětlivé, pokud zapomenou PIN ke kartě EC. Ostatní si nedělají starosti, i když každý druhý den něco založí. „Normální“ je proto obtížné přesně definovat.

  • Často zapomínáte schůzky, jména, hesla atd.
  • Často si nepamatujete každodenní slova a pojmy.
  • Občas máte pocit, že se ve známých místech nevyznáte.
  • Často špatně zakládáte věci (klíče, brýle, pantofle, dálkové ovládání atd.).
  • Je pro vás obtížné provádět činnosti, na které jste zvyklí, jako je žehlení nebo výměna žárovky.

Alarm by měl zvonit v následujících případech, protože to mohou být příznaky pokročilé poruchy paměti:

  • opakované položení stejné otázky, ačkoli daná osoba již odpověď obdržela (několikrát).
  • opakované vyprávění stejného příběhu během krátké doby (např. jedné hodiny) a stejné osobě
  • problémy s každodenními činnostmi a pohyby (např. vaření jídla, ale zapomínání přinést ho na stůl)
  • potíže se zapamatováním událostí, které se odehrály jen před několika minutami
  • zapomínání nejen na detaily nebo určitá fakta, ale na celé události
  • problémy s orientací, a to i ve známém prostředí
  • malý pohon, sociální stažení

Zapomnětlivost: Příčiny a možné nemoci

Nesoustředěnost a zapomnětlivost může mít mnoho příčin. Nejdůležitější jsou:

Demence

Důležité formy nebo příčiny demence:

  • Alzheimerova choroba: Nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba. U postižených postupně odumírají mozkové buňky – není přesně známo proč. Jisté je toto: Mozkům postižených chybí acetylcholin (nervový posel). Kromě toho se v mozku tvoří bílkovinná ložiska, která by mohla být zodpovědná za buněčnou smrt.
  • Vaskulární demence: Vaskulární demence je druhou nejčastější formou demence. Je založen na oběhových problémech v mozku. Mohou za to malé tahy. Paměť může být u vaskulární demence zachována mnohem déle než u Alzheimerovy choroby – k zapomnětlivosti tedy dochází později v průběhu onemocnění.
  • Demence s Lewyho tělísky: Při demenci s Lewyho tělísky se v mozku tvoří bílkovinné depozity – jako u Alzheimerovy choroby. Proto obě formy demence vykazují podobné příznaky. Typické pro demenci s Lewyho tělísky jsou však zrakové halucinace a silné výkyvy duševní výkonnosti a bdělosti v průběhu dne.
  • Creutzfeldt-Jacobova choroba: Creutzfeldt-Jacobova choroba se projevuje rychle progredující demencí – s poruchami pozornosti, retence, koncentrace a paměti. K demenci se pak přidávají motorické poruchy (např. svalové záškuby). Příčinou je ukládání atypických proteinových fragmentů (prionů) v mozku.
  • Tanec svatého Víta: Toto je starý název pro dědičné nervové onemocnění Huntingtonova choroba. U postižených jedinců se rozvine – kromě jiných příznaků – progresivní demence.
  • Parkinsonova nemoc: Asi u jedné třetiny všech lidí s Parkinsonovou nemocí (ochrnou třesu) se v pozdějším průběhu onemocnění také rozvine demence. Lékaři tomu říkají Parkinsonova demence.
  • HIV/AIDS: Při pokročilém onemocnění HIV může být postižen i mozek. To má za následek tzv. HIV encefalopatii, která je doprovázena příznaky demence (HIV demence nebo AIDS demence).

Jiné nemoci

Zapomnětlivost může souviset i s jinými nemocemi. Příklady:

  • Meningitida: V tomto případě se může objevit zapomnětlivost, špatná koncentrace, zmatenost a ospalost a dokonce kóma (vzácně). Nejčastějšími viníky jsou bakterie nebo viry.
  • Spánková apnoe: Lidé se spánkovou apnoe zažívají opakované pauzy v dýchání během spánku. To výrazně zhoršuje schopnost člověka v noci spát. Častými důsledky jsou únava, zapomnětlivost a špatná koncentrace během dne.
  • Chronický únavový syndrom (CFS): Také nazývaný syndrom chronické únavy. Typicky je charakterizována těžkou duševní (a fyzickou) únavou se špatnou koncentrací, zapomnětlivostí nebo podrážděností.
  • Poruchy štítné žlázy: Hypertyreóza (hypertyhreóza) i hypotyreóza (hypotyreóza) mohou být spojeny se zapomnětlivostí, dezorientací a problémy s pamětí.
  • Akutní selhání ledvin: může se projevit mimo jiné problémy s pamětí, špatnou koncentrací a zapomnětlivostí. Totéž platí pro chronické selhání ledvin (chronická renální insuficience).
  • Selhání jater: Selhání jater (například v důsledku jaterní cirhózy nebo hepatitidy) může poškodit mozek. Mezi příznaky patří zapomnětlivost, špatná koncentrace a dokonce i bezvědomí (jaterní kóma).
  • těžké srdeční selhání: Mnoho pacientů s těžkým srdečním selháním trpí zapomnětlivostí, potížemi s pamětí a poruchami myšlení.