Účinek antidepresiv

Úvod

Princip protidrogové léčby deprese je založen na předpokladu, že základní příčinou nemoci je nedostatek serotonin. Kromě toho se má za to, že noradrenalin je odpovědný alespoň za slabost (motorického) pohonu. Antidepresiva využívají těchto poznatků ke zvyšování koncentrace obou poselských látek v synaptická rozštěp.

Pro velmi zaujaté laiky: Toto je prostor mezi dvěma synapsy které musí tyto látky posla překonat, aby bylo možné přenášet signál. Když je takzvaná presynapse excitována signálem, uvolňuje neurotransmitery do synaptická rozštěp. Tito pak cestují vzdálenost difúzí k následné synapse, takzvané post-synapse. Vysílače se vážou na receptory umístěné na povrchu. Postsynapse je pak také buzena a poté může přenášet signál.

Zvýšení koncentrace poselských látek

Zvýšení koncentrace lze dosáhnout třemi způsoby: 1. inhibice transportérů neuronových monoaminů: Tyto transportéry obvykle zajišťují reabsorpci norepinefrinu /serotonin z synaptická rozštěp do presynapse, takže vysílaný signál končí. Následující antidepresiva inhibují tento proces: tricyklická antidepresiva, selektivní serotonin inhibitory zpětného vychytávání, inhibitory zpětného vychytávání norepinefrinu a serotoninu. 2. zvýšení uvolňování z presynapse: Uvolňování specifického vysílače je obvykle omezeno aktivací takzvaných auto-receptorů na jejich neuronech.

Antidepresiva, která inhibují tyto receptory, tak dosahují zvýšeného uvolňování a následně také zvýšené koncentrace v synaptické štěrbině: antagonisté a2-adrenergních receptorů 3. Inhibice monoaminooxidázy A: Enzym monoaminooxidáza A po přenosu v synaptickém systému normálně opět degraduje „naše“ neurotransmitery. rozštěp. Jeho inhibicí se štěpí méně serotoninu a noradrenalinu a místo toho se více vstřebává do presynaptických zásob.

Nyní „přeplněné“ paměti následně uvolňují větší množství vysílačů. Tento účinek mají následující antidepresiva: Inhibitory MAO Je důležité pro terapii vědět, že koncentrace neurotransmiterů se mění již bezprostředně po zahájení léčby, a tedy možné nežádoucí účinky nastupují téměř okamžitě. Naproti tomu požadovaný antidepresivní účinek nastává až po 1-3 týdnech.

Je za to odpovědná inhibice transportérů. Je to proto, že trvale zvýšená koncentrace neurotransmiterů v synaptické štěrbině způsobuje, že synapse reaguje jejich uvolňováním sníženou rychlostí. V tomto okamžiku tedy nemůže dojít k antidepresivnímu účinku.

Prodloužená inhibice vede k downregulaci (desenzibilizaci) autoreceptorů, které jsou odpovědné za omezení uvolňování z presynapse. To postupně vede k pomalému nárůstu uvolňování. Výsledkem je, že si pacient musí být vědom skutečnosti, že tyto „adaptivní změny“ vyžadují určitou dobu. Důvodem je, že často dochází k předčasnému přerušení léčby, protože pacient si stěžuje na vedlejší účinky brzy a požadovaného účinku se pravděpodobně nedosáhne. Dále stojí za to vědět, že antidepresiva nemají návykový potenciál a vedlejší účinky jsou často pouze dočasné kvůli rozvoji tolerance.