Definice
Bolest v varlata je především velmi obecný příznak, který může mít různé příčiny. The bolest může mít různé znaky. Mohou se projevit jako vtažení varlata, tlak nebo píchání ve varlatech nebo šourku a může vyzařovat do oblasti rozkroku.
Projekt bolest se mohou lišit v trvání, intenzitě a závažnosti a mohou se zcela lišit v závislosti na tom, jak se cítíte. Intenzitu bolesti však nelze použít k určení závažnosti nebo povahy onemocnění nebo příčiny. Příčiny bolest varlat mohou být velmi rozmanité a mohou sahat od traumatických zážitků (tj. úrazů nebo zranění) až po nemoci urogenitálního traktu nebo varlata oni sami.
Bolest varlat po nehodách
Jednou z nejčastějších příčin bolestivého varlata jsou předchozí nehody. To vedlo k přímému zranění, jako je pohmoždění, odření nebo rozdrcení varlat. Toto zranění se často označuje jako „bolest destrukce“, tj. Akutní bolest nejvyššího stupně.
To může dokonce vést k „luxaci varlat“, tj. Přenosu varlete z šourek do oblasti rozkroku nebo perineu. Pro objasnění je třeba rekonstruovat příčinu nehody a vyšetřit varlata. Kromě toho ultrazvuk varlete lze provést k detekci tekutiny ve varlate nebo k identifikaci a hematom in šourek.
Formy terapie se liší v závislosti na rozsahu poranění. V případě lehkých poranění by varle mělo být zvednuto a ochlazeno. K úlevě od bolesti léky proti bolesti být přijata.
Pokud hematom varlat nebo a torze varlat došlo během nehody, je to indikace pro chirurgickou terapii. V případě a hematom, varle se ulevilo. V případě torze varlat, je varle přemístěno a znovu připojeno.
Pokud je testikulární tkáň úplně rozdrcena a zničena, může být varle odstraněno (orchiektomie).
- Terapie
Zánět varlat (orchitida) může být způsoben různými patogeny, z nichž většina způsobila celkovou infekci, při níž jsou varlata také zanícena. Příklady jsou příušnice virus (mumpsorchitis), ale také mononukleóza (virus Ebstein-Barr), Coxsackie virová infekce, varicella a další mohou způsobit zánět varlat.
Také předchozí trauma může způsobit zánět. Podobně tvorba protilátek proti spermie a testikulární tkáň může způsobit zánět testikulární tkáně. Tyto protilátky vyzařují hlavně do oblasti rozkroku a do zad.
Kromě toho varlata bobtná a je silně zarudlá (zarudnutí kůže šourku) a horečka může dojít. V konkrétním případě mumpsorchitidy byl prvním příznakem zánět parotis (slinná žláza) a poněkud opožděný (3-4 dny) zánět varlat, který se vyskytuje v 10% případů na obou stranách. Diagnóza je stanovena podrobnou anamnézou a urologickým vyšetřením.
Kromě toho, ultrazvuk lze vyloučit varlata absces. Zvýšený počet leukocytů lze detekovat v krev (tzv. leukocytóza, zvýšení bílé krvinky) a v případě mumpsorchitidy, protilátky proti příušnice virus. Jako terapie, odpočinek v posteli a léky proti bolesti jsou doporučeny.
V případě mumpsorchitidy u dospělých, alfa-interferonů a glukokortikoidy lze také podávat proti zánětu a imunitní reakci. Pokud se během zánětu vyskytnou abscesy, lze je chirurgicky otevřít a odvodnit. Komplikací může být snížení spermie kvalitní.
Zejména v případě zánětlivé destrukce testikulární tkáně dochází k atrofii (ztráta tkáně) a fibróze (zjizvení) varlat a v tomto procesu, pokud jsou ovlivněna obě varlata, sterilita, tj. neplodnost, dochází. Jelikož se jedná o jedno z nebezpečí mumpsorchitidy, očkování proti příušnice virus v kombinaci s spalničky a zarděnky (MMR) se doporučuje jako profylaxe u dětí. Podává se jednou ve věku 12–15 měsíců a podruhé na konci 2. roku života.
- Diagnóza
- Terapie
- Komplikace
Všechny články v této sérii:
