Rakovina štítné žlázy (karcinom štítné žlázy): Chirurgická léčba

Po diagnostice karcinomu štítné žlázy je třeba hledat následující přístup v závislosti na histologických nálezech:

Typ karcinomu Relativní frekvence Terapie volby Prognóza
Papilární štítná žláza rakovina (PTC). 50-60%, rostoucí trend
  • Nádor o průměru <1 cm, dobře ohraničený) → resekce rovnostranného laloku štítné žlázy (lobektomie) a lymfadenektomie (regionální extirpace lymfy uzly).
  • Nádor> 1 cm nebo špatné vymezení → celkem tyreoidektomie (tyreoidektomie) s lymfadenektomií.
  • Po operaci radiojod terapie se provádí (viz níže radioterapie); L-tyroxin.
5letá míra přežití: 80-90%.
Folikulární karcinom štítné žlázy. 20 30-%
  • Celková cena tyreoidektomie (TT) s lymfadenektomií.
  • Po chirurgickém zákroku se podává radiojodová terapie (radiační terapie viz níže); L-tyroxin
Míra pětiletého přežití: přibližně 5%.
Dřeňový karcinom štítné žlázy (C-buněčný karcinom, MTC). Cca. 5-10%
  • Celková cena tyreoidektomie (TT) s lymfadenektomií Pozor. Nádor není radiosenzitivní; v případě potřeby lze terapii inhibitory tyrosinkinázy provádět v pokročilých stádiích
5letá míra přežití: 60-70%.
Anaplastický karcinom štítné žlázy (nediferencovaný karcinom štítné žlázy). 1 5-%
  • Radioterapie zevního paprsku (radioterapie, ozařování; léčba první linie), obvykle podaná před operací nebo případně po (obvykle v kombinaci s chemoterapií)
  • Pro lokalizovaný nádor → celková tyreoidektomie s lymfy extirpace uzlu.
Špatné: střední přežití 6 měsíců

Další poznámky

  • * Malé papilární karcinomy štítné žlázy nevyžadují okamžité chirurgické odstranění: bezpečným řešením může být kontrolované čekání (strategie „aktivního sledování“). Pokyny Americké asociace štítné žlázy doporučují takový postup jako alternativu k okamžitému chirurgickému zákroku u nádorů o průměru menším než 1.5 cm a TSH hodnota v normálním rozmezí. Studie ukázala, že nádor objem se zdá být vhodnější pro detekci počínajícího růstu nádoru než průměru nádoru. Při následném vyšetření 29 měsíců po stanovení diagnózy (sonograficky: hypoechogenní struktury s nepravidelnými okraji, mikrokalcifikace nebo protáhlé tvary) vykázalo jedenáct pacientů (3.8%) růst nádoru o průměru větším než 3 mm. Do dvou let překročilo tento práh 2.5% a do pěti let 12.1%. Zvětšení nádoru o více než 3 mm bylo spojeno se zvýšením karcinomu objem o více než 50%. Růst nádoru - z hlediska průměru nádoru - byl pozorován u 27% pacientů mladších 50 let, ale pouze u 4.6% pacientů starších 50 let. Ani nádory o průměru 1-1.5 cm ne růst častěji než malé nádory.
  • Pacienti s lokalizovaným papilárním karcinomem štítné žlázy o velikosti ≥ 1 cm byli první, kdo objektivně kvantifikovali, kolik lymfatických uzlin bylo zapotřebí k posouzení rizika: Riziko, že pacienti s postiženými lymfatickými uzlinami byli nesprávně diagnostikováni jako nodální negativní, bylo:
    • 53%: pokud je singl lymfy uzel byl zkoumán.
    • 10%: pokud bylo vyšetřeno> 6 lymfatických uzlin

    Při zohlednění fáze a zvážení 90% jistoty k vyloučení přehlíženého postižení lymfatických uzlin došlo k:

    • Onemocnění T1b: 6 lymfatické uzliny.
    • Onemocnění T2: 9 lymfatických uzlin
    • Onemocnění T3: 18 lymfatických uzlin
  • Enkapsulovaná folikulární varianta papilárního karcinomu štítné žlázy (EFVPTC); pacienti s neinvazivním EFVPTC (= „neinvazivní folikulární neoplazie štítné žlázy s papilárními jadernými rysy“ (NIFTP)) mají velmi nízké riziko špatného výsledku, tzn. tj. lobektomie štítná žláza (úplné odstranění jednoho ze dvou laloků štítné žlázy) je obvykle dostatečné.
  • U pacientů s papilárním karcinomem štítné žlázy (PTC) byla po totální tyroidektomii (TT) disekce (odstranění) centrální lymfatické uzliny (Engl.Completion Lymph Node Dissection, CLND), trvalá hypoparatyreóza (hypofunkce příštítných tělísek) byla významně častější ve skupině s TT a CLND než u pacientů s TT bez CLND (6.6 procenta vs. 2.3 procenta).