Dendrite: Struktura, funkce a nemoci

Větvené a vícekrát rozvětvené cytoplazmatické procesy a nervová buňka (neuron), jehož prostřednictvím se přijímají informace a přenášejí impulsy do těla, se v odborném jazyce označuje jako dendrit. To slouží k příjmu elektrických podnětů a jejich přenosu do těla buňky (soma) nervová buňka.

Co je to dendrit?

V medicíně je tato oblast klasifikována jako histologie, cytologie, neurovědy a fyziologie. Synonymum je protoplazmatický proces. Dendrity slouží jako primární receptor stimulů. Akční potenciály v dendritech mohou cestovat oběma směry. Pokud nervová buňka je depolarizován, stav elektrického buzení se nešíří výlučně v axon (proces nervových buněk, také osový válec, neuraxon), ale také jako retrográdní akční potenciál v dendritech. Tento proces, známý jako zpětná vazba, mění požadavky na příjem protoplazmatických procesů a ovlivňuje následně přicházející synaptický signál. Zpětná vazba vede k výraznějšímu spojení mezi dvěma neurony. Pokud je impuls zahájen před synaptickým signálem, tento mechanismus oslabuje neurální spojení. Tento proces je důležitý pro neuronální plasticitu.

Anatomie a struktura

Termín dendrite je odvozen z řečtiny a znamená „stromový“. Tento termín poskytuje vodítko k anatomii a struktuře dendritů ve formě vysoce rozvětvených cytoplazmatických projekcí, které vznikají z buněčného těla (perikaryon) neuronů. Nervová buňka se skládá z průměrně 1 až 12 dendritů, z nichž většina má hladký povrch. Existují však také nervové buňky, jejichž protoplazmatický proces má trny nebo trny. Často fungují jako vstupní oblasti pro záznam synapticky přenášených informací, které jsou následně vyhodnoceny v perikaryonu a shrnuty a přeneseny do ostatních nervových buněk prostřednictvím axon. K tomuto přenosu stimulu však dochází pouze v případě potenciálního přebytku, aby se zabránilo přetížení stimulu. Neuraxon je obklopen buňkami bohatými na lipidy, které jej elektricky izolují od okolního prostředí. Tyto buňky se také nazývají Schwannovy buňky, které se skládají z myelinu bohatého na lipidy. Ty jsou v pravidelných úsecích přerušovány Ranvierovými kroužky. Vzrušení tekoucí přes axon se přenáší diferenciálním napětím přes neizolované Ranvierovy přichycené kroužky v každém přichyceném kroužku. Pomocí dendro-dendritického kontaktu lze také přenášet elektrické signály z jednoho dendritu do druhého. Dendro-axonický kontakt přenáší signály z dendritu na axon a dendro-somatický kontakt dále přenáší signály z dendritu na perikaryon. Dendrity mají kratší a rozvětvenější anatomii než axony. Jejich původ je široce formován a zužuje se s každou větví, zatímco procesy nervových buněk mají po celé své délce konstantní průměr. Rozvětvený vzor závisí na typu nervové buňky. V důsledku toho může být rozvětvení jednotlivých nervových buněk tak rozmanité, že dendrity a axony nelze snadno rozlišit. Pod světelným mikroskopem lze vidět neurofibrily v plazmě dendritů a Nisslových hrud až po první větev. S pomocí elektronového mikroskopu, aktinových vláken, mikrotubulů, ribozomy, endoplazmatické retikulum (syntéza bílkovin) a případně Golgiho aparáty. Axony se naproti tomu vyskytují bez endoplazmatického retikula a Golgiho aparátů. K růstu dendritů z buněčného těla (dendritogeneze) často dochází po axogenezi. Lékaři rozlišují šest různých typů nervových buněk: pyramidová buňka, Purkyňova buňka, amakrinní buňka, hvězdicová buňka, granulovaná buňka a primární senzorický neuron v míše ganglion.

Funkce a úkoly

Hlavní funkcí dendritů je přijímat podněty a přenášet je do těl buněk. Přenos tvorby elektrického buzení se v odborném jazyce označuje jako aferentní, protože k němu vždy dochází ve směru nervové buňky. Je však docela možné, že přenos v dendritech probíhá také v jiném směru. akční potenciál je vytvořen v axiálním válci, který je distribuován zpět k jednotlivým dendritům ve formě zpětnovazební smyčky. Tento mechanismus způsobí ovlivnění synapse a signálů přenášených na toto místo a dva zapojené neurony se pevně spojí. Tento proces je důležitý pro „neuronální plasticitu“, která odráží skutečnost, že nervové buňky se mohou přizpůsobovat a přetvářet samy podle toho, jak často jsou používány. Nervové buňky slouží jako sofistikovaná síť a nosič informací. K této výměně informací dochází prostřednictvím synapsy na bázi chemických poslů (neurotransmiterů) pomocí presynaptických koncových tlačítek. Ty přenášejí informace do nervových buněk. Počet synapsy hraje důležitější roli než počet nervových buněk. Ne všechny neurony jsou však stejné, protože neurony se liší ve způsobu fungování. Vystavením neuronů stimulu, například dotyku nebo a chuť pocit, nastane stav buzení, který přenáší přijaté informace.

Nemoci

Každý den jsme vystaveni velkému množství podnětů. Tyto podněty musí být přeneseny do mozek. Člověk mozek je „řídící centrum“ pro všechny automaticky běh procesy smyslového vnímání (zrak, sluch, zápach, chuť), jakož i nezávislé a vnímavé procesy, například cílevědomý pohyb těla. Úkol přenášet podněty provádějí buňky (neuron), které se nacházejí v celém těle. Člověk mozek sám má bilion nervových buněk a je schopen ukládat nekonečné množství informací rekombinací spojení mezi jednotlivými nervovými buňkami. Bez této dokonale fungující sítě nervových buněk, která denně filtruje přetížení podnětů přicházejících zvenčí, by lidé jen stěží byli schopni žít kvůli příliš mnoha smyslovým dojmům, protože by je nebyli schopni zpracovat. Například reagujeme na dotek. Dendrity přijímají podnět tohoto dotyku prostřednictvím široce rozvětveného větvového systému a přenášejí jej na tělo buňky (soma) nervových buněk. Na somě je axonový návrší, které přechází do axonového válce. Stavy buzení přijímané dendrity se hromadí v axonovém návrší. Ty se však přenášejí pouze v případě potenciálního přebytku, aby se zabránilo přetížení stimulu. Dendrity fungují jako filtr, který nám umožňuje vnímat smysly uspořádaným způsobem bez nepohodlí ze smyslového přetížení. Pokud by tento „filtrační systém“ nefungoval správně, nebyli bychom schopni zpracovat signály přenášené dendrity, vnímat výše zmíněný dotek a reagovat na naše prostředí.

Typické a běžné nervové poruchy

  • Nervová bolest
  • Nervový zánět
  • Polyneuropatie
  • Epilepsie