Deprese
Takzvaný odepření spánku nebo terapie vzhůru označuje kontrolovanou redukci nočního spánku v terapeutickém prostředí pod lékařským dohledem, např. během hospitalizace v nemocnici. Může být použit k léčbě deprese, ale nejde o samostatnou formu terapie. Mělo by se používat ve spojení s psychoterapie a farmakoterapie.
Zvláštní slabinou je vysoká pracovní zátěž ošetřujícího personálu. Dále se používá jako další možnost terapie, pokud existuje deprese u nichž byly vyčerpány všechny ostatní způsoby léčby nebo když se snížila doba působení antidepresiv. Dále jej lze použít k určení rozdílu mezi depresivní pseudodementií a skutečnou demence.
Depresivní lidé se často ani neunaví v situaci, kdy ostatní, zdraví lidé usnou. Jejich mozek is běh v plné rychlosti a mohou se cítit otupělí a unavení, ale nejsou. Studie srovnávající mozek vlny depresivních, zdravých a maniakálních lidí dospěly k závěru, že lidé s velmi zvýšeným pohonem rychleji usínají v nudném nebo neatraktivním prostředí, zatímco depresi mají potíže se spánkem.
Terapie probuzení přerušuje narušené spánkové rytmy a v nejlepším případě je regulace spánku příznivě ovlivněna. Existují také důkazy, že zejména ranní spánkové cykly se mohou zvýšit deprese. Pacienti jsou vzhůru ve skupinách a rozptylováni aktivitami.
Buď celou noc, nebo, pokud je to částečné (tj. Částečné) odepření spánku, spánek se zkracuje v časných ranních hodinách. Pozitivní účinek však odepření spánku obvykle trvá jen jeden den, což je nevýhoda, protože nemůžete déle vydržet spát bez negativních důsledků, které mohou být horší než deprese. Posunutím fází spánku však lze tomu zabránit a zachovat pozitivní účinek. K vychýlení spánkových fází dochází dočasně při pohledu dopředu, protože, jak bylo diskutováno výše, mohou zejména ranní spánkové části zesílit příznaky deprese.
Pacient jde den po spánkové deprivaci následně dříve do postele a vstává po dostatečném množství spánku také znovu v dřívějších dobách. Tento proces se opakuje a posouvá dále a dále zpět v čase (tj. Chodíte spát později a později), dokud se pacient nevrátí zpět do své běžné doby spánku. Vedlejšími účinky léčby deprivace spánku mohou být manické stavy, nárůst příznaků nebo zvýšení rychlosti řízení. Zejména v druhém případě se doporučuje opatrnost, protože to může zvýšit riziko sebevraždy.
