Hepatitida D

Synonyma v nejširším slova smyslu

zánět jater, zánět jaterního parenchymu, virová hepatitida, autoimunitní hepatitida, toxická hepatitida

Definice

Zánět jater D je zánět jater způsobené zánět jater Virus D (také: delta virus hepatitidy, HDV, dříve známý jako delta agent). To je však možné pouze v případě infekce zánět jater Virus B se vyskytl současně nebo dříve. 5% pacientů trvale infikovaných žloutenka typu B jsou současně infikováni virem hepatitidy D.

Virus hepatitidy D.

Virus hepatitidy D (HDV) patří k velmi vzácnému typu viru. Jedná se o neúplný („nahý“) virus, který se také nazývá virusoid. Jeho zvláštním rysem je nedostatek virové obálky, která je nutná pro ukotvení k cizím buňkám a pro zavedení viru do hostitelské buňky.

Proto HDV používá žloutenka typu B virus (HBV) jako pomocník. Virus hepatitidy D je tedy schopen množit se pouze v přítomnosti žloutenka typu B virus. To se váže na Proteinů v obálce HBV zvané HBsAg a používá tedy stejnou infekční cestu jako virus hepatitidy B.

Jakmile HDV injektuje svůj genetický materiál (RNA = ribonukleová kyselina) do hostitelské buňky, tato buňka začleňuje cizí RNA do svého vlastního metabolismu a nyní produkuje virus ' Proteinů. Jakmile se vytvoří jednotlivé složky viru, shromáždí se a nový virus opustí buňku, která je poté zničena. Násobí se tedy HDV, který nemá vlastní metabolismus.

Existují 3 různé genotypy HDV, tj. 3 různé typy RNA. V některých oblastech světa, například ve Středomoří, Rumunsku, na Středním východě, v Africe nebo v Amazonii, se občas vyskytují takzvané endemity hepatitidy D. Endemickým onemocněním je trvalé hromadění onemocnění v určité oblasti. Sporadický výskyt hepatitidy D se vyskytuje na všech kontinentech, zejména v rizikových skupinách hepatitidy B, tj. Narkomani (intravenózní drogy), sexuální turisté, hetero- a homosexuálové s často se měnícími sexuálními partnery, příjemci krev zavařeniny, dialýza pacienti, zdravotnický personál atd.

  • Genotyp I se vyskytuje v západním světě, na Tchaj-wanu a v Libanonu.
  • Genotyp II je běžný ve východní Asii a
  • Genotyp III v Jižní Americe.