Koktání jako forma poruchy řeči Porucha řeči u dětí

Koktání jako forma poruchy řeči

Stuttering je velmi dobře známé narušení toku řeči. v koktání, věty jsou často přerušovány a určité zvuky se opakují (příklad: ww-what?). Zdá se, jako by postižená osoba uvízla na jednom místě.

Typické je také „stisknutí“ určitých písmen koktání. Příčiny koktání lze rozdělit do dvou skupin. Na jedné straně existují psychologické důvody, které vedou k koktání.

Na druhé straně koktání zvyšuje nervozitu a strach. U dětí se však koktání často vyskytuje bez jakéhokoli rozpoznatelného důvodu. Koktání je ve skutečnosti běžným krokem, ke kterému dochází v dětství. Ve věku od dvou do pěti let často dochází k jevu, že děti hledají slovo a opakují ho, dokud se opakuje. Obvykle však toto koktání s postupující řečí dětí znovu zmizí.

Dyslalia jako forma poruchy řeči

Termín dyslalia se dříve často používal k popisu poruchy artikulace. Jedná se o souhrnný termín pro různé poruchy. Poruchy se vždy týkají výslovnosti slov nebo zvuků.

Velmi známou formou artikulační poruchy nebo dyslalie je lisping. Zde se zvuky S netvoří správně a vydává se syčivý zvuk. Říká se, že dítě by mělo být schopné správně vyslovovat všechny zvuky řeči do svých šestých narozenin.

Do tohoto věku jsou chyby v nesprávné výslovnosti normální a jsou součástí vývoje jazyka. Pokud se však po šestých narozeninách stane výslovnost dítěte nesprávná, lze hovořit o artikulační poruše. Důvodů je mnoho a jsou různé.

Na jedné straně slabé nebo nedostatečně koordinované svaly ústa může být důvod. Porucha sluchu nebo nedostatečná diskriminace pro podobné zvuky mohou být také příčinou poruchy artikulace. Sluchový test u lékaře by měl vyloučit poruchu sluchu. Správnou výslovnost může podpořit logopéd. Zde se například používají cvičení k posílení ústa motorické dovednosti.