Stručné shrnutí
- Příznaky: Krvavý-slizniční průjem, křečovité bolesti v podbřišku, kolikovité bolesti v levém podbřišku, plynatost, ztráta výkonnosti.
- Léčba: léky ke zmírnění příznaků (5-ASA jako mesalazin, kortizon atd.), v případě potřeby chirurgický zákrok.
- Příčiny: Neznámé; pravděpodobně genetická predispozice v kombinaci s různými rizikovými faktory.
- Rizikové faktory: Pravděpodobně faktory prostředí (západní životní styl), případně i psychologické faktory
- Diagnostika: Fyzikální vyšetření, vyšetření krve a stolice, kolonoskopie, ultrazvuk, případně další zobrazovací postupy.
- Prognóza: Příznaky mohou být obvykle kontrolovány terapií; vyléčení je v současné době možné pouze při odstranění tlustého střeva a konečníku.
- Průběh onemocnění: Obvykle recidivuje s individuálně velmi rozdílnou délkou recidiv a symptomů.
- Prognóza: Čím rozsáhlejší zánět, tím obtížnější je léčba a prognóza.
Co je ulcerózní kolitida?
Normálně zánět u ulcerózní kolitidy začíná v konečníku, posledním úseku tlustého střeva. Pokud je omezena na tuto část střeva, lékaři ji také označují jako proktitida. Touto relativně mírnou formou onemocnění trpí asi 50 procent postižených.
Za určitých okolností se však nemoc šíří i do dalších částí tlustého střeva. Pokud se také rozšiřuje na levou stranu tlustého střeva, má pacient levostrannou kolitidu. Je tomu tak asi u čtvrtiny postižených. U zbývajících 25 procent pacientů se zánět rozšiřuje ještě dále do tlustého střeva. Při tzv. pankolitidě je postiženo celé tlusté střevo. Závažnost příznaků se zvyšuje s rozsahem kolitidy.
Ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba?
U ulcerózní kolitidy se navíc rozvíjí plošné šíření zánětu, které je obvykle omezeno na nejsvrchnější vrstvu střevní stěny, střevní sliznici. Naproti tomu u Crohnovy choroby jsou skvrnitá ložiska zánětu zahrnující všechny vrstvy střevní stěny.
Ulcerózní kolitida obvykle postihuje mladé lidi ve věku od 16 do 35 let. V zásadě je však možné onemocnět v jakémkoli věku. Chronickým zánětem tlustého střeva někdy trpí i malé děti.
Jaké jsou příznaky ulcerózní kolitidy?
Ulcerózní kolitida často začíná zákeřně, takže si toho postižení často všimnou až pozdě. Možný je však i akutní průběh s náhlým nástupem závažných příznaků. Čím dále se zánět ve střevě šíří, tím jsou příznaky závažnější. Při akutní epizodě ulcerózní kolitidy jsou příznaky někdy tak závažné, že postižení musí být léčeni v nemocnici.
- krvavě-slizovitý průjem
- bolestivé nutkání na stolici (tenesmus)
- časté, často i noční nutkání na stolici
- křeče nebo kolikovitá bolest v podbřišku, zvláště před vyprazdňováním
- nadýmání
- ztráta chuti k jídlu, hubnutí, únava a ztráta výkonnosti
- anémie (v důsledku krvavého průjmu)
- mírná až vysoká horečka
- u dětí poruchy růstu
Při mírném průběhu jsou hlavními příznaky krvavá stolice a častější návštěvy toalety (až pětkrát denně); jinak jsou postižení většinou v pořádku. Ve vzácnějších případech postižení jedinci Při těžším průběhu onemocnění se dále zvyšuje počet návštěv toalety, přidává se horečka, křeče v břiše a další příznaky. Postižení se často cítí velmi nemocní a bezmocní.
Epizoda ulcerózní kolitidy zřídka projde bez průjmu. Někteří lidé s ulcerózní kolitidou místo toho hlásí zácpu. Ty však nepatří mezi typické příznaky onemocnění.
V některých případech se příznaky objevují i mimo střevo. K tomu však dochází méně často u ulcerózní kolitidy než u Crohnovy choroby. Nejčastějšími příznaky jsou záněty kloubů (artróza), páteře nebo křížové kosti. Někdy vzniká zánět v oblasti očí nebo dochází k úbytku kostní hmoty (osteoporóza). Zánět kloubů často způsobuje bolesti kloubů u ulcerózní kolitidy a zánět páteře může způsobit bolesti zad u ulcerózní kolitidy.
Na kůži se mohou vyvinout malé vřídky, hnisání nebo červenofialové uzliny (zejména na přední straně bérců). Jiné kožní vyrážky však nejsou typickými příznaky ulcerózní kolitidy. V některých případech dochází k zánětu žlučových cest uvnitř i vně jater (primární sklerotizující cholangitida).
Jak lze ulcerózní kolitidu léčit?
Zejména jsou k dispozici různé léky pro léčbu ulcerózní kolitidy. Používají se jak při akutním záchvatu (útočná terapie), tak k udržovací terapii po akutním záchvatu k prodloužení období bez onemocnění.
Operace se zvažuje u těžkých nebo komplikovaných případů ulcerózní kolitidy nebo u komplikací, jako je krvácení, například k zastavení krvácení.
Léčba relapsu ulcerózní kolitidy
U ulcerózní kolitidy nejlépe účinkují léky přímo v místě zánětu ve střevech, jako jsou čípky nebo klystýry. Tato cílená lokální aplikace léku znamená, že výskyt nežádoucích účinků je méně pravděpodobný než u léků, které působí v celém těle (systémově), jako jsou tablety.
Pro terapii relapsu jsou k dispozici následující léky:
- Kortikoidy („kortizon“) mají také protizánětlivý účinek (například prednisolon). V mírných případech se aplikují lokálně (např. jako čípky nebo klystýry); v těžších případech se podávají ve formě tablet.
- Imunosupresiva jsou účinné látky, které tlumí činnost imunitního systému (např. azathioprin, cyklosporin A, takrolimus). Používají se při těžké nebo komplikované ulcerózní kolitidě, například když kortizon není účinný nebo je netolerovatelný.
- Terapeutické protilátky, jako je adalimumab, infliximab, vedolizumab nebo ustekinumab, také různými způsoby inhibují imunitní systém a tím i zánětlivou odpověď. Jsou také zvažovány v závažnějších případech ulcerózní kolitidy, kdy kortizon není účinný nebo je netolerovatelný.
Které z těchto léků lékař použije k léčbě ulcerózní kolitidy, závisí na několika faktorech. Kromě rozsahu příznaků hraje roli síla a rozsah zánětu ve střevě (kroková terapie). Při plánování terapie navíc lékař přihlíží k tomu, jak postižený doposud na léky reagoval a jak velké je u něj riziko kolorektálního karcinomu. V případě těžké akutní epizody se doporučuje léčba v nemocnici.
Lékaři hovoří o těžké ulcerózní kolitidě, pokud jsou splněna následující kritéria: šest nebo více epizod těžkého krvavého průjmu za den, horečka, bušení srdce (tachykardie), anémie a snížená sedimentace erytrocytů.
Udržovací léčba ulcerózní kolitidy
Pokud dojde k relapsu i přes každodenní aplikaci 5-ASA, lékař rozšíří budoucí udržovací terapii (eskalaci terapie): lékař například zvýší dávku 5-ASA nebo místo toho předepíše imunosupresiva nebo protilátky proti TNF.
Kortizon naopak není vhodný pro udržovací terapii ulcerózní kolitidy: k tomuto účelu není účinný a při dlouhodobém užívání může způsobit závažné nežádoucí účinky (osteoporóza, šedý zákal atd.).
Pro nemocné, kteří nesnášejí 5-ASA, je k dispozici probiotikum obsahující živou bakterii Escherichia coli Nissle. Jedná se o střevní bakterie nezpůsobující onemocnění, které by měly prodloužit intervaly bez příznaků.
Ulcerózní kolitida: operace
Při výkonu chirurg odstraní celé tlusté střevo s konečníkem (proktokolektomie). Z části tenkého střeva vytvoří vak, který spojí s řitním otvorem. Jakmile se vše zahojí, tento váček funguje jako nový konečník. Do té doby chirurg dočasně vytvoří umělý řitní otvor.
Po operaci již pacienti nepotřebují léky na ulcerózní kolitidu. Střevní návyky se však mohou změnit: Někteří pacienti mají po operaci častější stolici než dříve. Kromě toho může být stolice řidší a mazlavější.
Ulcerózní kolitida: Co můžete udělat sami
Při prvních známkách krve ve stolici navštivte svého lékaře. Pokud včas zahájí terapii relapsu, je možné relaps zkrátit a zmírnit. Během těžkého akutního záchvatu byste měli zůstat v posteli.
Připojte se ke svépomocné skupině pro lidi s ulcerózní kolitidou (nebo chronickým zánětlivým onemocněním střev obecně). Výměna názorů s ostatními postiženými pomáhá mnoha lidem vyrovnat se s nemocí.
Ke zlepšení kvality života a pohody a snížení stresu se doporučují například relaxační techniky, jóga, meditace nebo pravidelné cvičení (jako je běhání).
Uvedená opatření konvenční lékařskou léčbu v nejlepším případě doplňují, ale nenahrazují ji. Poraďte se se svým lékařem o tom, jak můžete terapii nejlépe podpořit sami.
Výživa při ulcerózní kolitidě
Obecně neexistuje žádný dietní plán ani speciální pokyny pro dietu u ulcerózní kolitidy. Postižení by měli dbát na vyváženou, pestrou stravu.
V takových případech je velmi užitečná individuálně přizpůsobená strava, jako je mnoho potravin bohatých na vápník pro slabé kosti. Postižení by měli požádat o radu svého lékaře nebo odborníka na výživu.
V případě závažných projevů nedostatku by měli postižení po konzultaci s ošetřujícím lékařem dodatečně užívat přípravky obsahující chybějící vitamíny nebo minerály.
Někteří lidé s ulcerózní kolitidou obecně nebo během epizody onemocnění snášejí určité složky potravy jen špatně. Je vhodné s tím počítat ve stravě. Například má smysl vyhýbat se nebo omezit konzumaci mléka a mléčných výrobků, jako je sýr nebo jogurt, pokud lidé nesnášejí laktózu (nesnášenlivost laktózy).
Zda alkohol podporuje záchvat u ulcerózní kolitidy, nebylo dosud jednoznačně prozkoumáno. Obecně je však vhodné konzumovat alkohol pouze v malém množství nebo se mu zcela vyhýbat.
Ulcerózní kolitidu nelze vyléčit dietou, ale může být možné zmírnit příznaky.
Příčiny a rizikové faktory
Příčiny a rizikové faktory ulcerózní kolitidy jsou špatně pochopeny, stejně jako spouštěče vzplanutí ulcerózní kolitidy.
Důležitou roli hraje pravděpodobně mimo jiné genetická predispozice. V rodinách se totiž někdy ulcerózní kolitida vyskytuje častěji. Například sourozenci postižených jedinců mají desetkrát až 50krát vyšší riziko, že se u nich vyvine také ulcerózní kolitida ve srovnání s normální populací. Samotná genetická predispozice však pravděpodobně nevede ke vzniku střevního onemocnění; ulcerózní kolitida tedy není dědičná v klasickém slova smyslu.
Je ulcerózní kolitida autoimunitní onemocnění?
Zdá se, že aktivní kouření nezvyšuje riziko ulcerózní kolitidy ani neovlivňuje její závažnost, podle současných znalostí. U bývalých kuřáků je naopak riziko onemocnění přibližně o 70 procent vyšší.
Psychický stres může zhoršit nebo dokonce spustit epizodu ulcerózní kolitidy u pacientů, kteří již touto chorobou trpí.
Vyšetření a diagnostika
Diagnóza ulcerózní kolitidy se skládá z několika složek. Nejprve si lékař podrobně promluví s postiženou osobou, aby získal její anamnézu (anamnézu): Mimo jiné se zeptá na podrobný popis symptomů pacienta, případných předchozích onemocnění a zda existuje jsou jakékoli známé případy ulcerózní kolitidy v rodině.
Další důležitou informací pro lékaře je například to, zda pacient kouří nebo kouřil, užívá pravidelně léky nebo má intoleranci na některé potraviny.
Vyšetření
Krevní testy
Dalším důležitým krokem je krevní test: Důležité jsou například zánětlivé hodnoty CRP (C-reaktivní protein) a sedimentace krve. Elektrolyty sodík a draslík jsou také často změněny, protože odpovídající nedostatek se obvykle rozvíjí v důsledku častých průjmů.
Zvýšené hladiny jaterních enzymů gama-GT a alkalické fosfatázy (AP) v krvi naznačují, zda se nemohl rozvinout zánět žlučových cest uvnitř i vně jater (primární sklerotizující cholangitida) – komplikace ulcerózní kolitidy. Krevní hodnoty navíc informují o možné anémii nebo nedostatku železa.
Vyšetření stolice
Kolonoskopie
Spolehlivou metodou k odhalení ulcerózní kolitidy a určení jejího rozsahu je kolonoskopie. Při tomto postupu lékař zavede tenký, flexibilní nástroj ve tvaru trubice (endoskop) do střeva přes řitní otvor a posune jej do tlustého střeva.
Na konci endoskopu je malá kamera a zdroj světla. Lékař toho využívá k vyšetření střeva zevnitř. Tímto způsobem lze odhalit slizniční změny a záněty, jak k nim dochází u ulcerózní kolitidy. V případě potřeby lékař odebere vzorky tkáně přímo endoskopem, aby je nechal analyzovat v laboratoři.
Jakmile je diagnostikována ulcerózní kolitida, provádějí se pravidelné kolonoskopie pro kontrolní účely.
Pomocí kapslové endoskopie lze zevnitř blíže prohlédnout celé tenké střevo. Malý endoskop o velikosti vitamínové kapsle je spolknut a na své cestě do řitního otvoru filmuje vnitřek trávicího traktu. Odesílá snímky přes vestavěný vysílač do datového záznamníku, který má pacient u sebe.
Zobrazovací postupy
Jak pro diagnostiku, tak opakovaně v dalším průběhu onemocnění lékař vyšetřuje břicho ultrazvukem (sonograficky). Dokáže tak odhalit například zanícené úseky střeva. Silně rozšířené střevo (megakolon) jako nebezpečnou komplikaci lze odhalit i ultrazvukem.
V některých případech jsou nutné další zobrazovací postupy. Pokud například dojde k zúžení tlustého střeva (stenóza tlustého střeva), lékař nařídí počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci (MRI) a odebere vzorek tkáně z abnormální oblasti, aby vyloučil rakovinu tlustého střeva.
Průběh nemoci a prognóza
Stejně jako její začátek je průběh ulcerózní kolitidy nepředvídatelný. U více než 80 procent pacientů progreduje ulcerózní kolitida v relapsech: střídají se fáze s více či méně závažnými příznaky (akutní relapsy) s fázemi bez zánětu a symptomů. Lékaři hovoří o chronicko-rekurentním průběhu. Doba trvání relapsu ulcerózní kolitidy se u jednotlivých osob liší a nelze ji předvídat.
Asi u deseti procent pacientů má onemocnění chronicko-kontinuální průběh: V tomto případě příznaky po epizodě úplně neustoupí.
V několika případech má ulcerózní kolitida fulminantní průběh: Onemocnění začíná zcela náhle silným krvavým průjmem, silnými bolestmi břicha a vysokou horečkou. Postižení se rychle dehydratují a mohou se u nich rozvinout příznaky šoku. Přibližně tři z deseti nemocných v průběhu nemoci zemřou.
Jaká je prognóza ulcerózní kolitidy?
V závislosti na šíření zánětu se prognóza ulcerózní kolitidy liší. Přestože ulcerózní kolitidu nelze vyléčit léky, příznaky a průběh onemocnění lze udržet pod kontrolou. Pokud je ulcerózní kolitida omezena na konečník a přímo přilehlé části tlustého střeva, obvykle to postačuje k tomu, aby postižení vedli přiměřeně normální život s normální očekávanou délkou života.
Čím je zánět ve střevě rozsáhlejší, tím je léčba a prognóza ulcerózní kolitidy často obtížnější. I při pankreatitidě však více než 80 procent postižených po 20 letech stále žije. V současné době lze nemoc vyléčit pouze odstraněním celého tlustého střeva.
Komplikace ulcerózní kolitidy
Hrozí také prasknutí masivně zvětšeného střeva (proděravění střeva). Střevní obsah (trus) pak ústí do dutiny břišní – vzniká zánět pobřišnice. V takových případech hrozí ohrožení života!
Další komplikací ulcerózní kolitidy je těžké krvácení: Vředy střevní sliznice, které se tvoří v důsledku zánětu, někdy prasknou a krvácejí. V těžkých případech je ztráta krve tak silná, že postižený omdlí.
Ulcerózní kolitida může u dětí způsobit zpomalení růstu, které se dále zhoršuje nedostatečnou výživou.
Dlouhodobá terapie mesalazinem může snížit riziko rakoviny tlustého střeva asi o 75 procent!
Možným důsledkem odstranění tlustého střeva a konečníku je tzv. pouchitida: Vakovitý rezervoár tenkého střeva, který chirurg při operaci zformuje do umělého konečníku, lékaři označují jako „vak“. To se zanítí asi u poloviny postižených v letech po operaci. Mezi příznaky pouchitidy patří průjem, krvácení ze střeva a horečka. Proti zánětu pomáhají klystýry s kortizonem nebo antibiotiky.
Účinky na těhotenství
Stupeň invalidity u ulcerózní kolitidy
Takzvaný stupeň invalidity (GdB) je měřítkem závažnosti postižení a souvisejících funkčních poruch. U ulcerózní kolitidy se pohybuje v závislosti na závažnosti onemocnění mezi 20 a 80 (maximální hodnota pro GdB je 100). Od GdB 50 lékaři hovoří o těžkém postižení u ulcerózní kolitidy. GdB je relevantní, protože osoby se zdravotním postižením mají v určitých situacích nárok na kompenzaci znevýhodnění.
Na to, zda ulcerózní kolitida zakládá nárok na předčasný starobní důchod, nelze obecně odpovědět. Máte-li pochybnosti, požádejte o radu svého lékaře.
