Mezinárodní klasifikace vestibulárních chorob (ICVD) [1; převzato z 2].
| Úroveň 1 Příznaky a klinické příznaky | Závrať difúzní nejistota oscilopsie vertigo Nystagmus Selhání OTR VOR ……. | ||
| Úroveň 2 Syndromy | Akutní vestibulární syndrom | epizodický vestibulární syndrom | chronický vestibulární syndrom |
| Úrovně 3D nemocí | Poruchy primárně klasifikované jako vestibulární onemocnění | ||
| Vestibulární příznaky poruch klasifikovaných jinde | |||
| Úroveň 4 Mechanismy nemocí | genetický……. | zánětlivý ……. | traumatický……. |
Legenda
- OTR: „reakce naklonění oka“ (vertikální divergence očí).
- VOR: vestibulookulární reflex: když hlava otáčky, oči se pohybují stejnou rychlostí v opačném směru, takže objekt může být nadále fixován. Tento mozkový kmen reflex tak umožňuje stabilní vizuální vnímání i v případě náhlého hlava pohyb.
Výše uvedená klasifikace je založena na doporučení přikládat menší důležitost kvalitě příznaků. Pro diagnostiku se zde doporučuje metoda TITRATE - „načasování, spouštěče a cílené vyšetření“: načasování (časový průběh), spouštěče (spouštěče), cílené vyšetření (cílené vyšetření). Akutní vestibulární syndrom: akutní nástup, perzistentní, silné točení nebo difúzní závrať a / nebo nerovnováha trvající alespoň jeden den. Dále důkazy o novém nástupu a přetrvávajících poruchách vestibulárního systému (např. Nystagmus (rychlé mimovolní pohyby zornic), vyvážit poruchy, zvracení). Typické stavy zahrnují neuritis vestibularis (trvalé otáčení závrať), opar zoster oticus (varianta herpes zoster/pásový opar), labyrintitida (zánět vnitřního ucha) a intoxikace (otrava; např. karbamazepin předávkovat). Epizodický vestibulární syndrom: opakované záchvaty točícího se nebo rozptýleného závratí a / nebo nerovnováha trvající sekundy, minuty nebo hodiny s úplným vymizením příznaků mezi záchvaty. Dále důkazy o intermitentních vestibulárních poruchách (např. Nystagmus, nevolnost, pády). Mezi typické podmínky patří meniérová nemoc, vestibulární migréna, benigní polohové vertigo, vestibulární paroxysmie (opakující se, krátkodobá záchvaty závratí), ortostatické vertigo (po rychlém vstávání), přechodný ischemický záchvat (TIA), panický záchvat. Chronický vestibulární syndrom: chronické, točící se nebo rozptýlené vertigo a / nebo nerovnováha. Dále důkazy o přetrvávajících vestibulárních poruchách, jako je nystagmus, oscilopsie (poruchy zraku, při nichž postižená osoba vnímá předměty fixované očima jako chvění nebo kolísání), nestabilita chůze. Typickými chorobami jsou jednostranná nebo oboustranná vestibulární ztráta, defektní stavy po mrtvici (mrtvice), cerebelární ataxie (cerebelární poruchy chůze). Poznámka: Uvedená typická onemocnění jsou součástí tématu „Porucha vestibulární funkce“ nebo částečně jednotlivými tématy onemocnění (např meniérová nemoc). Vestibulární příznaky: Rozlišují se 4 příznaky:
- Závrať jako iluze pohybu1, který ve skutečnosti nenastává, nebo jako skutečný pohyb, který je prožíván zkresleně.
- Difúzní vertigo („závratě“) 1: pocit narušeného prostorového vnímání, ale bez iluze pohybu.
- Vizuovestibulární příznaky zahrnují: Oscilopsie (porucha zraku, při které postižená osoba vnímá předměty fixované očima jako chvění nebo kývání); rozmazané vidění během hlava pohyby; vnější vertigo jako iluze, že se prostředí otáčí.
- Posturální příznaky2: pocit nerovnováhy, směrový (např. Laterální impuls / tendence klesat nebo padat do strany doleva) nebo nesměrový a blízký pádům a pádům způsobeným poruchami vyvážit.
1 Závratě se dále dělí na „spontánně se vyskytující“ nebo „spouštěné“ pohybem hlavy, polohováním, ortostázou (vzpřímený postoj), vizuálními podněty, fenoménem Valsalva (závratě po dýchání), zvuky nebo jiné spouštěče. 2Posturální kontrola označuje schopnost lidského těla udržovat vzpřímenou polohu těla pod vlivem gravitace.
