Očkování proti spalničkám: Postup a vedlejší účinky

Očkování proti spalničkám: kdy se podává?

Očkování proti spalničkám je velmi důležité: nemoc totiž může způsobit vážné komplikace, jako je zánět středního ucha, plic nebo mozku. I když jsou takové komplikace vzácné, mohou být vážné a dokonce smrtelné. Děti do pěti let a dospělí starší 20 let jsou zvláště náchylní ke komplikacím spalniček.

Kojenci a malé děti (základní imunizace během prvních dvou let života).
Dospělí narození po roce 1970, pokud nebyli očkováni proti spalničkám nebo byli v dětství očkováni pouze jednou nebo mají nejasný status očkování

Předpisy podle zákona o ochraně proti spalničkám

Očkovací doporučení STIKO jsou od 1. března 2020 doplněna zákonem o ochraně proti spalničkám. Ten předepisuje povinné očkování proti spalničkám v určitých případech:

Na mladistvé, kteří navštěvují školu, výchovný ústav nebo jiné komunitní zařízení, kde se převážně pečuje o nezletilé, se také vztahuje zákon o ochraně proti spalničkám. Stejně jako u dětí musí být prokázáno, že byly dvakrát očkovány proti spalničkám nebo že mají dostatečnou imunitu v důsledku prodělaných spalniček.

Všechny děti nebo mladiství a dospělí narození po roce 1970, kteří již byli v péči nebo pracovali v komunitním zařízení k termínu uzávěrky 1. března 2020, musí nejpozději do 31. července 2021 předložit doklad o očkování nebo imunitě proti spalničkám.

Kromě toho jsou podle zákona o ochraně proti spalničkám žadatelé o azyl a uprchlíci povinni prokázat ochranu očkováním proti spalničkám čtyři týdny po přijetí do komunitního azylového domu.

Čeho má povinné očkování dosáhnout?

Povinné očkování má do budoucna v co největší míře zabránit propuknutí spalniček. To chrání zejména děti, které se obvykle očkují až ve věku jednoho roku, ale u kterých se poměrně často rozvinou smrtelné komplikace. Navíc lidé, jejichž imunitní systém si nevybuduje dostatečnou ochranu.

Očkování proti spalničkám: kdy se nesmí podat?

Obecně se očkování proti spalničkám nesmí provádět v následujících případech:

Během těhotenství (viz také poznámky níže)
V případě akutní horečky (> 38.5 stupňů Celsia) nebo jiného závažného, akutního onemocnění
V případě přecitlivělosti na některou ze složek vakcíny

Vakcína proti spalničkám

Vakcína proti spalničkám je tzv. živá vakcína. Obsahuje oslabené patogeny, které již nejsou schopny reprodukce (oslabené viry spalniček). Přesto na něj imunitní systém reaguje tvorbou specifických protilátek. Tím se očkování proti spalničkám stává tzv. aktivním očkováním (na rozdíl od pasivního očkování, při kterém se aplikují hotové protilátky např. proti tetanu).

Žádná další vakcína proti spalničkám

Od roku 2018 není v EU k dispozici jediná vakcína (jediná vakcína) proti spalničkám. Dostupné jsou pouze kombinované vakcíny – buď vakcína MMR (kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám), nebo vakcína MMRV (dodatečně chrání proti planým neštovicím, tedy původcům planých neštovic).

Navíc se ukázalo, že kombinované vakcíny jsou stejně účinné a tolerovatelné jako příslušné jednotlivé vakcíny.

Kombinovaná vakcína může být podána i v případě, že již má někdo imunitu vůči některému z onemocnění spalniček, příušnic, zarděnek nebo planých neštovic (MMRV) – nehrozí zvýšené riziko nežádoucích účinků.

Očkování proti spalničkám: těhotenství a kojení

Po očkování proti spalničkám je třeba se po dobu čtyř týdnů vyhnout těhotenství!

Pokud dojde k otěhotnění nebo pokud lékař očkoval, protože těhotenství ještě nebylo známo, není nutný žádný potrat. Mnoho stovek zaznamenaných očkování během těhotenství nebo krátce před ním neprokázalo žádné zvýšené riziko malformací dítěte.

Očkování proti spalničkám: jak často se očkuje?

Obecné doporučení pro očkování dospělých narozených po roce 1970, kteří nemají dostatečnou imunitu proti spalničkám, je jednorázové očkování proti spalničkám.

Dospělí narození po roce 1970, kteří pracují ve zdravotnických nebo komunitních zařízeních, musí být nejméně dvakrát očkováni proti spalničkám podle zákona o ochraně proti spalničkám nebo musí prokázat existující imunitní ochranu, například kvůli nemoci, kterou prodělali!

Očkování proti spalničkám: Jak probíhá?

Děti a mladiství, kteří jako kojenci dostali pouze jednu očkovací dávku nebo žádnou očkovací dávku, by měli být očkováni proti spalničkám co nejdříve: Je podána chybějící druhá očkovací dávka nebo kompletní základní imunizace dvěma očkovacími dávkami s odstupem nejméně čtyř týdnů.

Při práci v lékařském nebo komunitním prostředí jsou vyžadována dvě očkování proti spalničkám, pokud neexistují žádné důkazy o prodělané nemoci spalniček.
Pro všechny ostatní dospělé narozené po roce 1970 s nedostatečnou imunitou proti spalničkám se doporučuje jediné očkování proti spalničkám.

Kam se vakcína aplikuje?

Očkování proti spalničkám: nežádoucí účinky

Jako každé očkování a jakýkoli jiný lék může i očkování proti spalničkám – přesněji očkování MMR nebo MMRV – způsobit nežádoucí účinky, i když je celkově považováno za dobře tolerované. U několika očkovaných jedinců se ve dnech po vakcinaci rozvinou místní reakce v místě vpichu, jako je zarudnutí, bolest a otok. Občas je pozorován otok lymfatických uzlin v blízkosti místa vpichu.

Občas se vytvoří mírný otok příušní žlázy. Vzácně se objeví mírný otok varlat nebo kloubní dyskomfort (druhý je preferován u dospívajících a dospělých).

Velmi vzácnými vedlejšími účinky očkování proti spalničkám (nebo očkování MMR či MMRV) jsou alergické reakce a vleklý zánět kloubů.

Kojenci a malé děti mohou vzácně mít febrilní křeče jako součást zvýšení teploty. Ty většinou nemají žádné následky. Riziko febrilních křečí je o něco vyšší, pokud lékaři při prvním očkování použijí vakcínu MMRV místo vakcíny MMR. Lékaři proto často volí pro první injekci vakcínu MMR a aplikují vakcínu proti planým neštovicím na jiné místo těla. Další očkování pak lze bez problémů provést vakcínou MMRV.

U dvou až pěti ze 100 očkovaných osob se jeden až čtyři týdny po očkování proti spalničkám rozvinou takzvané očkovací spalničky: Svým vzhledem připomínají skutečné spalničky, to znamená: U postiženého se objeví slabá vyrážka podobná spalničkám, často doprovázená horečkou .

Žádný autismus kvůli očkování MMR!

Studie zveřejněná v roce 1998 s dvanácti účastníky zneklidnila populaci na dlouhou dobu – a částečně dodnes: Studie předpokládala možnou souvislost mezi očkováním MMR a autismem.

Mezitím se však ví, že v té době byly záměrně publikovány nepravdivé a smyšlené výsledky – odpovědný lékař přišel ve Velké Británii o lékařskou licenci a publikovaná studie byla zcela zrušena.

Jak dlouho trvá očkování proti spalničkám?

Odborníci předpokládají, že efekt kompletní základní imunizace – tedy očkování proti spalničkám dvakrát – přetrvává doživotně. Je možné, že množství určitých protilátek (imunoglobulin G, zkráceně IgG) proti virům spalniček v krvi očkované osoby časem klesá. Podle současných znalostí to však nemá vliv na ochranu očkováním.

Potřebuji posilovací očkování proti spalničkám?

Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo vliv na imunizaci populace proti spalničkám. Podle současných poznatků tedy není nutné očkování proti spalničkám obnovovat.

Spalničky navzdory očkování

Kromě výše zmíněných očkovacích spalniček mohou lidé ve vzácných případech po dvojnásobném očkování proti spalničkám dostat i „skutečné“ spalničky. S ohledem na příčinu tohoto stavu lékaři rozlišují selhání primárního a sekundárního očkování.

Při selhání základního očkování nevyvine očkování proti spalničkám od počátku zamýšlený ochranný účinek. Asi u jednoho až dvou procent očkovaných dvojité očkování proti spalničkám nezabírá. To znamená, že postižené osoby nevytvářejí dostatečné množství protilátek proti virům spalniček.

U kojenců to může být také kvůli mateřským protilátkám. Ty kolují v krvi dítěte a mohou tak interagovat s vakcínou proti spalničkám. V důsledku toho nelze ve vzácných případech zajistit ochranu vakcínou.

Nesprávné skladování nebo aplikace vakcíny může také vést k selhání primární vakcíny.

Selhání sekundárního očkování

Postexpoziční očkování proti spalničkám

Odborníci doporučují toto postexpoziční aktivní očkování všem postiženým osobám starším devíti měsíců. V individuálních případech je možné dřívější očkování i „off-label“ mimo schvalovací rozmezí – ve věku od šesti do osmi měsíců. Postižené děti by poté měly ještě dostat obvyklá dvě očkování proti spalničkám. To je jediný způsob, jak je obvykle bezpečně dosaženo ochrany vakcínou.