Ptačí chřipka: Popis
Ptačí chřipka je ve skutečnosti obecný termín používaný odborníky k popisu onemocnění zvířat způsobeného viry ptačí chřipky. Je také známá jako ptačí chřipka nebo ptačí chřipka a obvykle postihuje kuřata, krůty a kachny, ale také volně žijící ptáky, kteří ji zanášejí do výkrmen.
Ptačí chřipka je způsobena viry chřipky typu A, kterých existují různé podskupiny (subtypy). Zdá se, že některé z nich se na člověka vůbec nešíří, zatímco jiné mohou způsobit infekci velmi blízkým kontaktem s drůbeží. K dnešnímu dni bylo celosvětově hlášeno asi 1000 případů ptačí chřipky u lidí – většina z nich v Asii. V závislosti na podtypu patogenu zemřelo 20 až 50 procent infikovaných.
Podtypy virů chřipky A
Některé z těchto podtypů ptačí chřipky mohou u postižených ptáků způsobit vážné onemocnění (např. H5N1). Jsou popisovány jako vysoce patogenní. Jiné podtypy způsobují u infikovaných zvířat pouze mírné příznaky nebo vůbec žádné příznaky, a jsou proto málo patogenní (např. H7N7). Podtypy, které mohou infikovat i člověka, se nazývají lidské patogenní.
Ptačí chřipka: příznaky
Viry ptačí chřipky postihují především dýchací cesty. Proto jsou příznaky, které se obvykle objevují náhle, obecně podobné chřipce:
- vysoká horečka
- kašel
- dušnost
- bolení v krku
Zhruba v polovině případů si pacienti stěžují také na gastrointestinální potíže. Tyto zahrnují
- průjem
- bolest břicha
- nevolnost, zvracení
Ptačí chřipka: příčiny a rizikové faktory
Ptačí chřipka se u lidí může objevit, pokud se na člověka přenesou patogeny, které jinak postihují pouze drůbež. To obvykle vyžaduje velmi úzký kontakt se zvířaty, protože patogeny ptačí chřipky nejsou ve skutečnosti dobře přizpůsobeny podmínkám v lidském organismu. V mnoha případech je známo, že nemocní lidé žili těsně se svými hospodářskými zvířaty.
Během infekce se viry ulpívají hlavně na buňkách v nejvyšší buněčné vrstvě, která vystýlá dýchací trakt (epitel). Lidé a ptáci mají odlišné epitely, a proto ne každý kontakt s virem vede u lidí k onemocnění. Na člověka byly v minulosti přenášeny zejména virové podtypy H7N9 a H5N1. Nelze vyloučit, že v jednotlivých případech může dojít k přenosu viru z člověka na člověka.
Virus ptačí chřipky H5N1
Velká epidemie ptačí chřipky, která začala v Koreji v polovině prosince 2003, byla vyvolána podskupinou H5N1.
Virus ptačí chřipky H7N9
V roce 2013 byly v Číně hlášeny první případy nového podtypu ptačí chřipky – H7N9 – u lidí. Existuje více než 1,500 potvrzených případů, z nichž nejméně 600 zemřelo (k 24.02.2021). Průměrný věk propuknutí byl 58 let a touto formou ptačí chřipky onemocnělo více mužů než žen.
Jiné podtypy
Jsou známy jednotlivé případy, kdy lidé onemocněli ptačí chřipkou podtypů H5N6, H7N2 a H3N2. Někteří z postižených zemřeli.
V únoru 2021 bylo oznámeno, že sedm pracovníků na drůbežářské farmě v Rusku se v roce 5 nakazilo vysoce patogenním typem A (H8N2020). Onemocnění bylo mírné a nedošlo k přenosu z člověka na člověka.
Riziko onemocnění v Německu
- Lidé, kteří pracují v drůbežářství nebo masozpracujícím průmyslu
- Veterináři a zaměstnanci specializovaných laboratoří
- Lidé, kteří manipulují s mrtvými volně žijícími ptáky
- Lidé, kteří jedí drůbež, která nebyla správně tepelně upravena
- Starší lidé, chronicky nemocní a těhotné ženy (také jsou náchylnější k „normální“ chřipce)
Ptačí chřipka: testy a diagnostika
Pro stanovení diagnózy ptačí chřipky se vás lékař nejprve zeptá na vaši anamnézu. Položí vám mimo jiné následující otázky:
- Byli jste nedávno na dovolené?
- Zacházeli jste s divokými ptáky?
- Přišli jste do styku se syrovým drůbežím masem?
- Kdy vám začalo být špatně?
- Objevily se příznaky náhle?
- Trpíte dušností?
Následuje fyzikální vyšetření. Lékař vám mimo jiné poslechne plíce, změří teplotu a podívá se do krku.
Ptačí chřipka: Léčba
Při podezření na ptačí chřipku je prvním krokem izolace pacienta, aby se zabránilo možnému přenosu na další lidi a tím i šíření nemoci. Antivirové léky (inhibitory neuraminidázy, jako je zanamivir nebo oseltamivir) mohou zabránit šíření virů v těle. Jsou však účinné pouze tehdy, jsou-li podány během krátké doby po infekci.
Pokud je infekce přítomna již delší dobu, lze ptačí chřipku léčit pouze symptomaticky – tedy s cílem zmírnit příznaky. Samotnou příčinu – virus ptačí chřipky – pak již nelze přímo léčit. Symptomatická léčba ptačí chřipky zahrnuje
- Dostatečný příjem tekutin a soli
- přívod kyslíku
- antipyretická opatření (například podáváním paracetamolu nebo lýtkových obkladů)
Dětem by neměla být podávána kyselina acetylsalicylová (ASA) na horečku. Jinak by se v souvislosti s virem ptačí chřipky mohlo vyvinout život ohrožující onemocnění, Reyeův syndrom.
Ptačí chřipka: průběh onemocnění a prognóza
Doba mezi nákazou virem ptačí chřipky a propuknutím choroby (inkubační doba) je v průměru dva až pět dní. Může to však také trvat až 14 dní. Jak již bylo zmíněno výše, příznaky podobné chřipce jsou typické pro ptačí chřipku. Častou komplikací bývá zápal plic – podepisuje se na tom silná dušnost, která se objevuje v průměru šest dní po začátku onemocnění. Pneumonie může být tak závažná, že postižení zemřou na selhání dýchání. To je pozorováno u více než poloviny pacientů.
Případy ptačí chřipky v 1990. letech s větší pravděpodobností zabíjely starší lidi, zatímco v roce 2013 na tyto případy zemřelo mnoho dětí.
Ptačí chřipka: prevence
Je stále velmi nepravděpodobné, že by se člověk nakazil ptačí chřipkou. Stejně jako u jiných onemocnění zvířat přenosných na člověka by se však kontaktu s patogenem mělo zabránit, kdykoli je to možné. Proto následující rady:
- Smažte nebo vařte drůbež a vejce – virus rychle umírá, když je vystaven teplu. Přežije však při nízkých teplotách v mrazáku.
- Umyjte si ruce po manipulaci se syrovým drůbežím masem (např. při vaření)
- Nedotýkejte se živých ptáků – ani žádných povrchů, se kterými byla zvířata v kontaktu – v zemích, kde je známo akutní propuknutí ptačí chřipky.
Povinnost hlásit
Nejen prokázaný případ ptačí chřipky u lidí nebo úmrtí na ptačí chřipku musí ošetřující lékař hlásit příslušnému zdravotnickému orgánu – hlásit musí i podezření na ptačí chřipku. Tímto způsobem lze včas zahájit opatření k tlumení onemocnění a zabránit šíření choroby.
Pokud zvíře na drůbežárně onemocní ptačí chřipkou, je obvykle preventivně usmrcena celá ptačí populace.
