Forenzní psychiatrie je specializací a specializací psychiatrie a psychiatrie psychoterapie. Forenzní psychiatrie je vnímána širokou veřejností především prostřednictvím státních terapeutických zařízení Maßregelvollzug pro duševně nemocné pachatele, které existují v každém německém státě. K umístění do forenzního zařízení dochází po trestném činu na žádost státního zastupitelství rozhodnutím soudu.
Co je forenzní psychiatrie?
Forenzní psychiatrie je speciální subšpecializací obecné psychiatrie. Péče a hodnocení duševně nemocných pachatelů zajišťují speciálně vyškolení forenzní psychiatři. Forenzní psychiatrie, forenzní psychologie nebo forenzní psychoterapie, zkráceně také forenzní, je speciální subšpecializací všeobecné psychiatrie, péči a hodnocení duševně nemocných pachatelů provádějí speciálně vyškolení forenzní psychiatři. Subspecializací forenzní psychiatrie je specifický lékařský výcvik a psychiatr který již absolvoval výcvik. Forenzní psychiatrie však není speciální označení. Forenzní psychiatrie se primárně zabývá hodnocením trestných činů souvisejících s trestním právem a také terapie duševně nemocných pachatelů, kteří tyto trestné činy spáchali. Pacienti, kteří se dopustili příslušných trestných činů pod vlivem drogy nebo léky jsou také hodnoceny a léčeny forenzními psychiatry. Pokud je vypracován forenzní psychiatrický posudek, jedná se především o posouzení tzv. Schopnosti kontroly nebo neschopnosti kontroly během spáchání trestného činu. Porušovatelé zákona, u nichž lze v průběhu hodnocení prokázat částečnou vinu, mohou být také umístěni do tzv. „Maßregelvollzug“ forenzní nemocnice jako ambulantní nebo interní pacienti. Ubytování lze provést také povinně proti vůli delikventa soudním rozhodnutím.
Ošetření a terapie
Spektrum léčby forenzní psychiatrie je přísně orientováno na právní rámec. Podle § 126a trestního zákona pachatel, který spáchá trestný čin pod vlivem drogy nebo v souvislosti s duševní poruchou může být do zahájení soudního řízení vzat do vazby. § § 63 německého trestního zákona upravuje umisťování duševně nemocných osob na forenzní psychiatrickou jednotku, pokud byl spáchán trestný čin. V tomto případě forenzní psychiatrická terapie nelze přerušit. § § 64 německého trestního zákoníku se vztahuje na pacienty, kteří spáchali trestný čin pod vlivem drogy; zákon nerozlišuje druh drogy. Hlavní zásadou léčby je terapie místo trest, ale to vždy předpokládá souhlas pachatele s terapií. Pokud závislý nechce podstoupit forenzní terapii, má umístění podle § 64 formu trestního zadržení. Odstavec o preventivní vazbě, § 66, hraje významnou roli také ve forenzních věcech, které lze nařídit na hlavním jednání, pokud je závažnost viny obzvláště závažná nebo byly spáchány obzvlášť závažné trestné činy opakovaně. Podle rozhodnutí nejvyššího soudu Spolkového ústavního soudu musí být preventivní vazba nařízena vždy na hlavním jednání. Tzv. Následné preventivní zadržení již není možné. Pachatelé, kteří jsou umístěni do Maßregelvollzug, se dopustili svých činů pod vlivem drog nebo v souvislosti s psychiatrickou nemocí. Forenzní psychiatrie proto léčí a zkoumá mimo jiné pacienty trpící polytoxikomanií nebo závislostmi na heroin, kokain, alkohol or amfetamin. Stejně tak mohou všechny známé poruchy osobnosti nebo schizofrenie vést ke spáchání trestného činu ve stavu snížené viny. Mezi obzvláště často ošetřované klinické obrazy na forenzní psychiatrii patří paranoidní schizofrenie, hebephrenia, schizofrenie simplex a takzvaná katatonická schizofrenie. Poruchy osobnosti týkající se forenzní psychiatrie zahrnují disociální, schizotypální, hraniční nebo kombinované poruchy.
Diagnostika a vyšetřovací metody
Pro diagnostiku, terapii a hodnocení forenzních psychiatrických pacientů jsou k dispozici osvědčené metody, které se také používají v obecné psychiatrii. Ačkoli je ve forenzní diagnostice zásadní terapeutický aspekt, je nejdůležitější aspekt bezpečnosti. Zaměstnanci na forenzní psychiatrii jsou vždy vybaveni systémem osobního tísňového volání PNA, který je nutné nosit na těle. V případě nouze tak může rychle poskytnout pomoc ošetřující personál ze sousedních oddělení. Mnoho forenzních psychiatrických oddělení má také vlastní bezpečnostní službu. Typický je také centrální kamerový dohled nad odděleními, nádvořími nebo jinými oblastmi. Obzvláště nebezpeční pacienti jsou také trvale sledováni kamerou ve svých pokojích. Aby bylo možné poskytovat úspěšnou terapii, ošetřující personál se vždy snaží vybudovat si u pacientů důvěru, aby terapie byla vůbec možná. Klam nebo psychózy vězňů ve forenzní oblasti jsou velmi často léčeny psychotropní léky, které je třeba užívat několikrát denně pod dohledem ošetřujícího personálu. Oddělené generace a úpravy psychotropní léky již byly vyvinuty pro cílenou terapii duševně nemocných pachatelů. Vždy se jedná o přípravky na předpis, které mohou lékárny vydávat pouze za určitých podmínek a při dodržení zvláštních lékařských pokynů. Různé formy psychoterapie také hrají důležitou roli v každodenní rutině forenzních oddělení. Mezi osvědčené psychoterapeutické modely ve forenzní oblasti patří pracovní lékařství, milieu terapie a účast pacientů ve skupinách sociálních dovedností. Forenzní psychiatři často používají psychoedukace jako metoda zkoumání za účelem porozumění pozadí a životopisu pachatele a hloubkové psychologii prozkoumání původu trestného činu. Tento psychoterapeutický postup je chápán jako diagnostika a terapie současně a zahrnuje nejméně 15 sezení. V závislosti na klinickém obrazu a délce pobytu pacienta, obvykle několik let nebo doživotně, psychoedukace se může také rozšířit jako doprovodné opatření po celou dobu výkonu trestu.
