Stanovení potřeby péče – proces

Prognóza

Bez terapie je polyarteritis nodosa obvykle závažná a prognóza v těchto případech je špatná.

Prognóza se – s vhodnou terapií – v posledních letech výrazně zlepšila. Zatímco ještě před asi 25 lety byla nemoc obvykle smrtelná, v současnosti je míra přežití po pěti letech asi 90 procent. Prognóza PAN závisí především na tom, který orgán je postižen. Pokud jsou postiženy ledviny, srdce, trávicí trakt nebo nervový systém, je prognóza poněkud horší.

Obecně platí, že čím dříve je PAN diagnostikována a léčena, tím lépe lze zabránit poškození orgánů. V mnoha případech dokonce příznaky úplně vymizí.

Prevence

Protože příčiny polyarteritis nodosa nejsou plně objasněny, není možná žádná specifická prevence. Očkování proti hepatitidě B však může snížit riziko rozvoje PAN.

  • Zákonně pojištěné osoby: K určení potřeby péče musí pacient nebo příbuzný nejprve podat žádost u pojišťovny pro dlouhodobou péči (u pojišťovny zdravotního pojištění). Pojišťovna dlouhodobé péče pak pověří lékařskou službu zdravotních pojišťoven (MDK) nebo jiného nezávislého odborníka, aby určil pacientovu potřebu dlouhodobé péče.
  • Soukromě pojištěnci: Soukromě pojištěný pacient nebo příbuzný musí podat žádost o zařazení mezi osoby vyžadující péči příslušné soukromé pojišťovně. Pojišťovna následně pověří lékařskou službu MEDICPROOF, která určí potřebu péče.

Jmenování k posouzení

Hodnotitel (ošetřující specialista nebo lékař) nepřichází neohlášeně do domu nebo zařízení, kde pacient bydlí. Domluví si schůzku na posouzení s pacientem nebo jeho příbuznými nebo pečovateli.

Při tomto oznámení o jmenování hodnotitel také požádá žadatele, aby měl připravené příslušné dokumenty pro posouzení. Patří sem např. hlášení pečovatelských služeb, pečovatelské deníky (*) a srovnatelné záznamy vedené pojištěncem, zdravotní záznamy, informace o aktuálně užívaných lécích, ale i hlášení a oznámení od jiných institucí sociálního zabezpečení.

Co se posuzuje?

Hodnotitel hodnotí následujících šest oblastí života („moduly“):

  • Mobilita (fyzická obratnost, např. ranní vstávání, chození na záchod, lezení po schodech atd.)
  • kognitivní a komunikativní schopnosti (např. orientace v místě a čase, porozumění faktům, rozpoznání rizik, porozumění tomu, co říkají ostatní)
  • behaviorální a psychické problémy (jako je úzkost, agresivita, odpor k péči, noční neklid)
  • Péče o sebe (např. samostatné mytí, používání toalety, oblékání, jídlo, pití)
  • Zvládání a samostatné zvládání nároků a stresů souvisejících s nemocí nebo terapií (samostatné užívání léků, samostatná návštěva lékaře atd.)
  • Organizace běžného života a sociálních kontaktů (samostatná organizace denního režimu, navazování kontaktu s jinými lidmi, samostatná účast na společenském dění apod.).