stehenní tepna, stehenní tepna, stehenní tepna
Definice
Projekt stehenní tepna je hlavní nádobou pro zásobování dolní končetiny kyslíkem bohatým krev. U zdravých osob má průměr asi 1 cm (mohou se vyskytnout odchylky nebo rozdíly mezi pohlavími) a v průběhu toku vydává četné větve.
Průběh tepny nohy
Projekt stehenní tepna je přítomna symetricky (tj. jednou na každé straně). Jedná se o pokračování A. iliaca externa (vnější iliac tepna). Přechod z vnější pánve tepna na stehenní tepna se nachází přibližně na úrovni tříselné vazy pod kterým tepna běží.
V průběhu noha tepna níže tříselné vazy, je doprovázen žíla stejného jména (vedení chudého na kyslík krev z noha zpět ve směru na srdce pro obnovenou kyslíkovou zátěž), tj. femorální žíla. V regionu tříselné vazy pro struktury existují dva důležité anatomické body průchodu běh z pánve do noha. Jedná se o Lacuna musculorum (svalový port) a Lacuna vasorum (vaskulární port).
Směrem dopředu (ventrálně) jsou ohraničeny tříselným vazem (Ligamentum inguinale), směrem dozadu (hřbetně) stydká kost (Os pubis) nebo ilium (Os ilium). Vnitřní (mediální) vaskulární portál je dovnitř omezen Ligamentum lacunare (portální vaz). Od svalového portálu je oddělen arcus iliopectineus (klenutým vazem), který je umístěn na vnější straně (boční).
Arterie a femorální žíla procházejí tímto vaskulárním portem, zatímco přidružený nerv (stehenní nerv), doprovázený dalšími strukturami, prochází svalovým portem umístěným dále ven. Stehenní tepna pak vede podél přední strany stehno mezi svalem addusctor longus a svalem vastus medialis v tzv. addukčním kanálu. Zpočátku je tepna dolních končetin umístěna relativně centrálně na stehno, ale jak postupuje, pohybuje se více směrem k vnitřní přední straně stehna. Mezerou ve svalovém adduktoru magnus (Hiatus adductiorius) vstupuje tepna dolních končetin do podkolenní jamky a pokračuje dále jako podkolenní tepna.
Cévní větve Gefäßa
Ve svém průběhu tepna uvolňuje několik vaskulárních větví, které zásobují okolní struktury:
- Arterie epigastrica superficialis (povrchová horní břišní tepna), která zásobuje část dolní břišní stěny. - Arteria circumflexa ilium superficialis (povrchová tepna obklopující ilium), která zásobuje části oblasti rozkroku. - Arteria pudenda externa (zevní stydká tepna) pro zásobování částí tříslové kůže a genitální oblasti. - Arteria descendens genicularis (klesající kolenní tepna) ke kolennímu kloubu a
- Arteria profunda femoris (hluboká femorální tepna), která zásobuje zadní část stehno a femorální hlava.
Bolest
Chronické zúžení arterie dolních končetin v důsledku arterioskleróza může způsobit bolest v lýtku. To je způsobeno skutečností, že krev napájení pod zúžením je nedostatečné. Výsledná porucha oběhu vede k typickým příznakům, které se podle Fontaine-Ratchevové používají k rozdělení zúžení arterie dolních končetin do 4 fází.
Kromě chronického zúžení aorta kvůli arterioskleróza, je krevní sraženina může také vést k akutní okluze aorty, která se vyznačuje závažností bolest v noze. Kvůli nedostatečnému zásobení krví vypadá noha bledá a chladná a její pulzy nelze cítit. To představuje nouzový stav a musí být okamžitě ošetřeno, jinak by mohlo dojít k vážnému poškození nohy.
- Fáze 1: The plavidla jsou již částečně zúžené nebo dokonce zablokované. Postižená osoba je však bez příznaků, takže stav z plavidla je objevena spíše náhodou. - Fáze 2: Existuje bolest při chůzi.
K úlevě od bolesti přestává postižená osoba častěji chodit (nakupování v okně). V této fázi jde nejvíce postižený k lékaři. Dále se rozlišuje mezi: Fáze 2a: Je možná bezbolestná pěší vzdálenost přes 200 m.
Fáze 2b: Je možná bezbolestná pěší vzdálenost menší než 200 m. - Fáze 2a: Bezbolestná pěší vzdálenost přes 200 m je možná. - Fáze 2b: Je možná bezbolestná pěší vzdálenost do 200 m.
- Fáze 2a: Je možná bezbolestná pěší vzdálenost přes 200 m. - Fáze 2b: Je možná bezbolestná pěší vzdálenost do 200 m. - Fáze 3: Bolest nastává v klidu.
Tato bolest se často vyskytuje také v noci, když nohy leží vodorovně. Nechání nohou viset dolů často na krátkou dobu zmírní příznaky bolesti. - Fáze 4: V této fázi poškození tkáně (vřed, gangréna, nekróza) již došlo z důvodu nedostatečného krevního oběhu. Dochází k buněčné smrti a prsty nebo jiné části nohy a nohy mohou zemřít. Aby se předešlo život ohrožujícím situacím, může být nutné v případě nouze chirurgicky amputovat příslušné části těla.
