Terapie
Léčba alergie na včelí jed je rozdělena do několika sekcí. Na jedné straně je nanejvýš důležitá čistě symptomatická léčba, na druhé straně by měla být přijata určitá preventivní opatření (profylaktická opatření), aby se zabránilo takovému alergická reakce způsobené včelím jedem. Za účelem boje proti příznakům alergie na včelí jed (svědění, vyrážky, otoky dýchací trakt), používají se tzv. antialergenní látky.
Tuto skupinu léků lze podávat v různých formách. Existují různé masti a krémy, kapky, tablety a nosní spreje ke zmírnění účinků expozice alergenům. Pravděpodobně nejdůležitějším bodem účinné terapie je prevence alergického záchvatu (profylaxe).
Měla by proto být přijata opatření, která zabrání vzniku alergie od samého počátku nebo zabrání výskytu nadměrných reakcí těla na alergen. Preventivní opatření se dělí na primární a sekundární profylaxi. Více o tomto:
- Léčba alergie
- Tyto léky pomáhají s alergiemi
Pojem „primární profylaxe“ označuje opatření, která zajistí, že se u organismu vůbec nevyvinula alergie na cizí látku.
Vyhýbání se kontaktu s alergeny je v současné době nejlepším a nejúčinnějším prostředkem primární profylaxe. Jelikož je však úplné vyloučení kontaktu s alergenními látkami stěží proveditelné, stačí se vyhnout určitým situacím a cizím látkám. Různé studie navíc ukázaly, že děti, které byly kojeny alespoň první čtyři měsíce života, jsou výrazně méně náchylné k rozvoji alergie.
Toto téma by vás mohlo také zajímat: Diagnostika alergií „Sekundární profylaxe“ zahrnuje všechna opatření, která se používají k prevenci výskytu typických alergické příznaky nebo výrazně snížit příznaky alergická reakce. I zde má rozhodující význam zamezení kontaktu s alergeny (absence alergenu). To je zvláště důležité, protože vícenásobný kontakt s alergenní cizí látkou způsobuje koncentraci protilátky třídy IgE prudce vzrostla a imunitní odpověď na každý další kontakt je odpovídajícím způsobem silnější.
V tzv hyposenzibilizace (čímž je méně citlivý) proti včelímu jedu, je pacient po delší dobu vystaven různým dávkám alergenní cizí látky (včelího jedu). V mnoha případech ošetřující lékař nepoužívá skutečný alergenový včelí jed, ale cizí látku (alergoid) podobnou alergenu, ale upravenou. Tento alergoid může být injikován přímo pod kůži nebo aplikován na sliznici ve formě kapek. Hyposenzitizace proti včelímu jedu dlouhodobě brání nadměrné reakci imunitní systém na skutečný alergen.
