Tracheotomie s kuličkovým perem Tracheotomie

Tracheotomie s kuličkovým perem

Pohotovost tracheotomie je zřídkakdy nutné a bez anatomických a lékařských znalostí představuje značné riziko. Proto se laikům důrazně doporučuje, aby to sami neprováděli s kuličkovým perem nebo podobnými předměty, jako jsou brčka. Angličtí vědci zveřejnili studii, ve které testovali různá kuličková pera pro provedení a tracheotomie.

Došli k závěru, že většina modelů kuličkových per není k tomu vhodná. Pokud je průměr kuličkového pera na špičatém konci příliš úzký (<3 mm), kuličkové pero není schopno dodávat dostatek vzduchu do plic pro větrání. Ale i propíchnutí průdušnice může být obtížné nebo dokonce nemožné s tupým koncem kuličkového pera. Kromě toho by proto byl nutný řez, jako u chirurgického tracheotomie, který může být spojen s velkým množstvím krvácení a bez anatomických znalostí jej nelze správně umístit. Celkově z osmi testovaných modelů byly pouze dva teoreticky vhodné pro tracheotomii. Jedná se tedy spíše o filmový mýtus, který by neměl být napodobován!

Tracheotomie a řeč

Od inhalace a výdech se provádí prostřednictvím větrání kanyla, která je zavedena tracheotomií, již není možné mluvit unisono, pokud je přítomna tracheotomie. Vzduch proudí kanylou přímo do plic a výdech se také provádí přímo kanylou. Horní dýchací trakt, hrtan a hlasivky jsou proto přemostěny a netvoří se žádný hlas.

Aby mohl pacient s tracheotomií přesto mluvit, lze použít takzvané mluvící chlopně. Ty lze připojit k dýchání trubka. V tomto případě inhalace se provádí přes ventil, který se během výdechu zavře. Vzduch proto musí být vydechován kolem hrtan a hlasové akordy ústa a nos. Vzduch proudící kolem hlasivek lze poté použít k mluvení.

Tracheotomie pro CHOPN

COPD (chronická obstrukční plicní nemoc) je onemocnění s chronickým zúžením dýchacích cest. V závažných fázích, nebo pokud stav akutně se zhoršuje, například v důsledku infekce, může být nutné ventilovat pacienta. Lze rozlišovat mezi neinvazivními metodami (maska větrání) a invazivní metody, jako je tracheotomie.

Účelem těchto metod je uvolnit vyčerpané dýchací svaly a zajistit dostatečný přísun kyslíku do těla. Pokud není ventilace masky dostatečně účinná nebo pokud existují jiné důvody pro použití metody neinvazivní ventilace, může být nutná chirurgická tracheotomie s použitím tracheostomu. Kromě ventilace má tracheotomie také tu výhodu, že mohou být odsávány další sekrece v dýchacích cestách, což umožňuje čištění dýchacích cest.

Může se stát, že invazivní ventilace musí pokračovat doma. Ventilační trubici si pak může doma vyměnit sám pacient, který se také může postarat o tracheotomii.