Co je transplantace?
Při transplantaci chirurg transplantuje jednotlivé buňky, tkáně, orgány nebo dokonce celé části těla. Podle původu těchto transplantací lékaři rozlišují různé typy transplantací:
- Autologní transplantace: Dárce je zároveň příjemcem. Může tomu tak být například u rozsáhlých popáleninových poranění – popáleniny jsou pokryty velkým kusem kůže odebraným odjinud z těla.
- Xenogenní transplantace: Zde pacient obdrží transplantaci zvířete (například srdeční chlopně prasete).
Transplantovatelné orgány a tkáně
První transplantaci, která byla trvale úspěšná, provedli američtí chirurgové v Bostonu v roce 1954. Příjemce tehdy dostal ledvinu od svého dvojčete. Dnes lze v zásadě transplantovat následující orgány nebo tkáně:
- Srdce
- Plíce
- Játra
- Ledvina
- Tenké střevo
- Pankreas nebo jeho buňky
- Buňky kostní dřeně
- Osicles
- buňky kůže, šlach, kostí a chrupavek
- Končetiny
Mezitím se již narodilo první dítě po transplantaci dělohy. Některým nechtěně bezdětným ženám se tak naskýtá nová příležitost splnit si touhu mít děti.
Transplantace vlasů se využívá například u popálenin.
Kdy se transplantace provádí?
- úplná ztráta funkce ledvin
- slabost srdečního svalu (srdeční nedostatečnost)
- Jaterní cirhóza
- Chronická obstrukční plicní choroba (CHOPN)
- těžké popáleniny nebo poranění kůže a končetin
- těžké formy diabetes mellitus léčené inzulínem
- rakovina krve (leukémie)
- zotavení po rakovině kůže
Co děláte v případě transplantace?
Posmrtné dárcovství orgánů
Aby mohl být pacientovi přidělen orgán, musí ho jeho ošetřující lékař zařadit na čekací listinu, která přiřadí určitou hodnost podle naléhavosti a pravděpodobnosti úspěchu. V Evropě zajišťuje posmrtné dárcovství několik organizací, například Eurotransplant, který je také zodpovědný za Německo.
Pokud jsou tyto podmínky splněny, lékaři dárcovský orgán odeberou (explantace). Aby nedošlo k poškození orgánu, který již není prokrvován, je uložen v chladícím boxu a co nejrychleji transportován do transplantačního centra, kde je již příjemce na zákrok připravován.
Živé dárcovství
Další informace: Transplantace kůže
Kdy provést kožní štěp a co zvážit, přečtěte si článek Kožní štěp.
Další informace: Transplantace srdce
Kdy transplantaci srdce provést a co zvážit, přečtěte si článek Transplantace srdce.
Další informace: Transplantace rohovky
Další informace: Transplantace jater
O tom, kdy podstoupit transplantaci jater a co je třeba zvážit, se dočtete v článku Transplantace jater.
Další informace: Transplantace plic
Kdy transplantaci plic provést a co zvážit, přečtěte si článek Transplantace plic.
Další informace: Transplantace ledvin
Jaká jsou rizika transplantace?
V závislosti na typu a rozsahu operace může transplantace zahrnovat značná rizika. Existuje například vysoké riziko krvácení nebo pooperační krvácení, protože chirurgové při transplantaci také oddělují velké krevní cévy a znovu je sešijí. Zvyšuje se také riziko infekce.
Mnoho pacientů trpí po transplantaci i psychickými problémy – jako jsou pocity viny vůči mrtvému dárci nebo vůči pacientům, kteří musí na orgán dál čekat.
