Projekt oční víčko uzavírací reflex je takzvaný polysynaptický cizí reflex, který slouží k ochraně očí před expozicí cizím tělesům a dehydratace. Reflex může být spuštěn hmatovými, vizuálními nebo sluchovými podněty; překvapení může také aktivovat reflex. Vždy ovlivňuje obě oči, a to i v případě hmatových nebo optických podnětů, ke kterým dochází pouze v jednom oku.
Co je reflexní uzávěr víčka?
Projekt oční víčko uzavírací reflex je takzvaný polysynaptický cizí reflex, který slouží k ochraně očí před expozicí cizím tělesům a dehydratace, oční víčko uzavírací reflex, který slouží k přímé ochraně očí před vniknutím cizích těles (např. hmyzem nebo částicemi vytlačenými větrem), je vyvolán hmatovými podněty na rohovce nebo v bezprostředním očním prostředí. Reflex však lze aktivovat také podněty jasného světla. V tomto případě slouží hlavně k ochraně sítnice a fotoreceptorů (tyčinky a čípky) v ní před poškozením způsobeným nadměrným dopadem světla. Pokud je reflex spuštěn akustickými podněty, např. Hlasitým třeskem, nebo zděšenou situací, je to jakási profylaktická ochrana očí. Součástí reflexu je také nedobrovolné, pravidelně se opakující uzavírání víček, ke kterému dochází bez vnějšího podnětu a chrání oči před vysycháním. Uzavírací reflex víčka je takzvaný cizí reflex, protože nepochází z postiženého orgánu, ale proto, že orgán, který jedná, je jiný. Musí existovat nervový synaptický obvod k navázání spojení mezi postiženým orgánem a jednající částí těla. Proto cizí reflex se také nazývají polysynaptické reflexy. Nevýhodou je, že díky tomu je reflex mnohem pomalejší ve srovnání s okamžitým reflexem, který nevyžaduje synaptické obvody s centrálním nervový systém. Čas od hmatového stimulu po uzavření víčka je asi 250 milisekund.
Funkce a úkol
Uzavírací reflex víčka plní důležité funkce k mechanické ochraně očí před vystavením cizím předmětům a před náhlým silným dopadem světla, které by mohlo poškodit fotoreceptory v sítnici. Kromě toho reflex ve formě pravidelně se opakujícího nedobrovolného uzavírání očních víček poskytuje potřebný slzný film na rohovce, který utěsňuje oko směrem ven. Smáčení rohovky s slzná tekutina zajišťuje, že se oční bulva může pohybovat plynule v pravém slova smyslu a že dopadající světlo prochází jasně, čímž zajišťuje nekrytý a nezkreslený výstupek na sítnici. Mechanický ochranný účinek uzavření víčka je dále podporován takzvaným Bellovým fenoménem. Současně se zavřením očních víček se oči zcela nevědomě a nepozorovaně převalují nahoru a ven. Tím se otáčí bezprostředně funkční oblast oka, čočky a žák, mimo „nebezpečnou zónu“ a dosahuje tak dalšího profylaktického ochranného účinku. Oči se otáčejí do polohy, kterou zaujmou také během spánku. Fenomén Westphal-Piltz se navíc vyskytuje během reflexně aktivovaného uzavření víčka. Spolu se zavřením víčka a Bellovým fenoménem se oba žáci stahují. Tento jev také s největší pravděpodobností slouží profylaktickému ochrannému účelu. Zúžené zornice chrání fotoreceptory před silnými záblesky světla, které se mohou vyskytnout. Vzhledem k tomu, že reflexní uzávěr víčka je cizí reflex, může být reflex do určité míry upraven nebo může být zmírněn inhibicí prepulsu. To je jediný důvod, proč je možné použít kontaktní čočky, například. Nositelé kontaktních čoček musí trochu „odcvičit“ uzavírací reflex víčka, aby mohli používat kontaktní čočky vůbec bez spuštění reflexu. Oslabení reflexu pomocí prepulzní inhibice znamená, že několikanásobné dotyky na rohovce oslabují reflex celkově, protože mozek přizpůsobuje se dalším silnějším podnětům.
Nemoci a stížnosti
Porucha nebo selhání reflexu uzavření víčka, včetně opakovaného nedobrovolného uzavření víčka za účelem zvlhčení rohovky, vede i v krátkodobém horizontu k problémům se suchou rohovkou, což vede k svědění nebo hořící podráždění očí a spojivek a dokonce zánět spojivek. Riziko poranění očí se zvyšuje, protože chybí nebo je značně snížen ochranný reflex. Příčiny selhání reflexního uzávěru víčka mohou být aferentní senzorická nebo eferentní motorická nervová vlákna nebo centra zpracování senzorických zpráv. Podobně svalová paralýza (paréza obličeje) z obličejové svaly a zejména svalů víček může vést k selhání uzavíracího reflexu víčka. Senzorické hmatové zprávy, které mohou spustit reflexní pohyb prostřednictvím aferentní boční větve 5. lebečního nervu, trigeminální nerv, na různá jádra, než jsou vedena do reflexního centra mozkový kmen. V případě silného světelného podnětu se podněty přenášejí přes zrakový nerv. „Pokyny“ k uzavření pohybu víčka přes eferentní větve 7. lebečního nervu, obličejový nerv, do svalů víček. To znamená, že pokud má narušení pouze jedna část reflexního oblouku, jako v elektrickém sériovém obvodu, je narušen celkový reflex. Nervová onemocnění, jako je ochrnutí obličeje nebo paralytický lagophthalmos s ochrnutím svalů víček, způsobují částečné nebo úplné selhání uzavíracího reflexu víčka. Potlačení reflexu může být také způsobeno anestetiky. Účinnost lokální anestézie v oblasti očí lze zkontrolovat provokováním reflexu. Pokud se reflex neobjeví, lokální anestézie je naprosto efektivní. U nevidomých osob obvykle dochází k trvalému uzavření víček. Podobně může být trvalé uzavření víčka vyvoláno některými dráždivými látkami, jako je kapsaicin. Kapsaicin je látka proslulá svou štiplavostí a nachází se v paprikách. Stejná nebo podobná účinná látka je také hlavní složkou notoricky známé pepř spreje. Kontakt účinné látky s očima způsobuje křečovitý uzávěr víček, který trvá nejméně 30 až 40 minut.
