Synonyma v širším smyslu
Oftalmoskopie, retinální endoskopie, funduskopie, oftalmoskopie anglicky: oftalmoskopie
Definice oftalmoskopie
Nejčastěji používanou vyšetřovací metodou na ORL je oftalmoskopie oční lékař. Zde se používá takzvaný oftalmoskop pro osvětlení zadní části oka, tj. Vnitřního povrchu oka, který není zvenčí viditelný bez pomoci pomůcky. To umožňuje přesné posouzení sítnice, plavidla a zrakový nerv hlava zejména jejichž změny mohou rychle poskytnout informace o určitých klinických obrazech.
Historie
Přímý oftalmoskop vynalezl v roce 1850 Hermann von Helmholtz (* 1821), který podrobně studoval procesy vidění a sluchu. Ve svém pozdějším životě také vynalezl oftalmometr (nástroj pro určování zakřivení rohovky). O dva roky později byla vyvinuta monokulární (tj. Prováděná jedním okem) oftalmoskopie.
K dalšímu vývoji binokulární (prováděné dvěma očima) oftalmoskopii došlo mnohem později, kolem padesátých let. Nepřímá oftalmoskopie /zadní část oka také umožňuje pacientovi fixovat se na dálku. V jedné ruce drží lékař světelný zdroj, kterým může být buď oftalmoskop, nebo jednoduchá baterka, a používá jej k osvětlení pacientova oka.
Druhou rukou lékař umístí lupu před pacientovo oko ve vzdálenosti cca. 13 cm s nataženou paží, nejlépe se opírající o čelo pacienta, aby mu umožnil stabilnější práci. Obraz, který nyní vidí, je na něm v závislosti na zvětšovacím skle zvětšen přibližně 4 až 5krát hlava a je bočně převrácený, což je důvod, proč tento typ zrcadla očního pozadí vyžaduje podstatně více praxe, aby se zorientoval.
U této metody není vidět tolik detailů, ale umožňuje pozorovateli dobrý přehled o sítnici. Nepřímá oftalmoskopie je možná také binokulárně, tj. Dvěma očima lékaře, pokud lékař provede vyšetření štěrbinovou lampou (vyšetřovacím mikroskopem) nebo hlava oftalmoskop. To zlepšuje optickou kvalitu obrazu, který přijímá.
Ve zdravém oku neuvidíte úplně uprostřed, ale mírně posunuté směrem k nos, výstup z zrakový nerv (papily, slepá skvrna). To je načervenalé až žluté, ostré, kulaté až podélně oválného tvaru a může mít centrální prohlubeň. Tady jsou čtyři větve plavidla vynořují se z centrální nádoby, která se oboustranně rozvětvuje nahoru a dolů na obou stranách.
Tepny vypadají jasnější a procházejí tmavšími žilkami. Žíly by měly být přibližně o 3: 2 silnější než tepny. Dále směrem ven je žlutá skvrna (macula lutea), která obsahuje bod nejostřejšího vidění, který obvykle vykazuje nažloutlou barvu.
