Účinek
Účinek sympatického nervový systém již bylo zmíněno výše a bude zde shrnuto ještě jednou v tabulce: Oko žák dilatace Srdce Rychlejší bití (vyšší frekvence a větší kontrakční síla) Plíce Dilatace dýchacích cest Slinné žlázy Snížená slinění Kůže (zahrnuje potní žlázy) Zvýšené pocení; vztyčení vlasů; zúžení krev plavidla (studené ruce během vzrušení) GIT nervový systém zvyšuje srdce rychlost, takže se zvyšuje tepová frekvence. Ale má také další účinky na srdce, které všechny zvyšují celkovou výkonnost srdce. Například se změní vlastnosti buněk srdečního svalu, což znamená, že se mohou silněji stahovat, což umožňuje krev být pumpován větší silou.
Rovněž jsou ovlivněny elektrické vlastnosti nervových buněk, které vedou ke svalovým buňkám. Výsledkem je, že nižší úroveň stimulace je již dostatečná ke spuštění úplné kontrakce buněk srdečního svalu a přenos excitace podél nervových buněk je také zrychlen. Aby však byla svalová buňka plně funkční, musí se mezi jednotlivými kontrakcemi několik milisekund úplně uvolnit.
Čas do dokončení relaxace, nazývaný také refrakterní čas, je zkrácen sympatikem nervový systém. Stručně řečeno, sympatického nervového systému má stimulační účinek, tj. má pozitivní vliv na srdeční frekvence (chronotropie), síla srdce (inotropie), přenos excitace (dromotropie), práh stimulu (koupelmotropie) a relaxace (lusitropy). Zvyšováním těchto funkcí může srdce pumpovat více a rychleji krev, který dodává tělu kyslík.
Projekt sympatického nervového systému tak zajišťuje, že zvýšená poptávka, zejména mozek a svaly, je vždy splněna. The sympatického nervového systému hraje také rozhodující roli na žák. Když se setmí, stimulují se sympatická nervová vlákna, která se pohybují směrem k oku.
To stimuluje sval, který leží jako prsten kolem žák, nazývaný Musculus dilatator pupillae. Snižuje se a tím se rozšiřuje zornice. Čím je zornice širší, tím více světla může vstoupit do oka a tím lépe vidíme za již slabých světelných podmínek. Ale sympatický nervový systém má také vliv na čočku v oku.
Zde je zajímavé trochu znát anatomii oka. Čočka je zavěšena na vláknech. Tato vlákna jsou zase připojena ke svalu, řasnatému svalu.
Tento sval je vzrušený parasympatikus, antagonista sympatického nervového systému. Výsledkem je, že se čočka zaoblí a my můžeme dobře vidět blízké objekty. Sympatický nervový systém na druhé straně uvolňuje sval, což způsobuje zploštění čočky a vidíme jasněji na dálku.
Abychom vysvětlili funkci sympatického nervového systému na ledvina pochopitelným způsobem se nejdříve musíme podívat na funkci ledvin. Mimo jiné zodpovídají za udržování vody a soli vyvážit v těle. Voda vyvážit má přímý vliv na krevní tlak, což nás přivádí k funkci sympatického nervového systému.
Jak je zmíněno výše, krevní tlak je zvýšen sympatickým nervovým systémem. Na jedné straně má sympatický nervový systém přímý škrticí účinek na plavidla, na druhé straně stimuluje určité buňky ledvin. Tyto buňky produkují hormon renin.
Renin je prvním krokem v dlouhém řetězci událostí, na jehož konci probíhá syntéza hormonu angiotensinu. Pokud je výraz angiotensin přeložen z řečtiny, znamená to „vazokonstrikční“. Je to vlastně nejúčinnější látka, kterou si tělo samo dokáže vyrobit plavidla.
Čím užší je nádoba, tím vyšší je tlak, který je třeba vyvinout, aby skrze ni mohla protékat krev. To znamená, že účinek sympatického nervového systému na ledvina je zvýšit krevní tlak. Z krátkodobého hlediska je to velmi užitečný mechanismus. Bohužel však v dnešní době často příliš dlouho trpíme příliš velkým stresem, a proto se tento akutní stav zvýšení krevního tlaku změní v dlouhodobý. To vede k chronice vysoký krevní tlak, které pak často musí být léčeny léky.
