Fekální inkontinence: příznaky, příčiny, léčba

Fekální inkontinence (synonyma: Defekace; anální inkontinence; anální fekální inkontinence; encopresis; inkontinentia alvi; inkontinentia faecalis; inkontinence análního svěrače; inkontinence svěrače; ztráta kontroly nad rektálním svěračem; defekace; fekální nátěr; nedobrovolná defekace; ztráta kontroly nad rektálním svěračem; ICD-10 R15: Fekální inkontinence) popisuje nedobrovolný výtok tekuté nebo pevné stolice. Naproti tomu anální inkontinence popisuje nedobrovolné vypouštění plynu se stolicí nebo bez ní.

WHO definuje fekální kontinenci jako naučenou schopnost „dobrovolně vyhnat stolici způsobem vhodným pro místo a čas“.

Formy fekální inkontinence zahrnují:

  • Anorektální inkontinence: způsobený pánevní dno nedostatečnost / slabost pánevního dna; defekty svěrače / defekty svěrače, často způsobené porodním traumatem nebo předchozími chirurgickými zákroky; podobný stres únik moči.
  • Naléhavá inkontinence: zde je typická krátká „doba varování“ mezi defekací a začátkem defekace (defekace); nutkání a defekace úmyslně potlačené stolice se ztratí
  • Inkontinence z přetečení: chronická zácpa s přeplněním stolice (koprostázou) celého dvojtečka (tlusté střevo) a konečník; kvůli dlouhé době pobytu ve střevě může stolice zkapalnit a předstírat průjem („Paradoxní průjem“); ve výsledku místo porcovaného stolice, dochází k „fekálnímu rozmazání“.
  • Kombinace výše zmíněných forem

Základem může být mnoho různých nemocí fekální inkontinence.

Lze rozlišit formy příčinné souvislosti s fekální inkontinencí:

  • Zánětlivá
  • Funkční: např. projímadlo zneužívání) - Přetečení inkontinence, tj. hromadění velkého množství stolice v konečník (konečník), který neustále vyvíjí tlak na svěrač (sval svěrače), což způsobuje ztrátu klidového tónu. Výsledkem je, že se rozšiřuje a již není schopen se stahovat.
  • Zhoršená funkce zásobníku: chronické zánětlivé onemocnění střev (IBD), nádorová chirurgie).
  • Iatrogenní (v důsledku lékařského zásahu): např. Po operaci nebo radiaci (radioterapie).
  • Svalnatý: pánevní dno nedostatečnost / slabost pánevního dna; defekty svěrače / defekty svěrače, často v důsledku porodního traumatu nebo předchozího chirurgického zákroku.
  • Neurogenní (kvůli nervové poškození): centrální / periferní příčiny.
  • Senzorické (poruchy citlivosti): ztráta análního vjemu; např. kvůli operaci.
  • Traumatické (kvůli úrazům)
  • Idiopatická (bez zjevné příčiny)

Dále symptomatické fekální inkontinence s neporušeným kontinentálním orgánem lze odlišit od fekální inkontinence v užším smyslu s poruchou kontinentního orgánu.

Fekální inkontinence může být příznakem mnoha nemocí (viz „Diferenciální diagnózy“).

Poměr pohlaví: muži k ženám je 1: 4-5 Maximální výskyt: nejvyšší výskyt je nad 65 let. Může se však vyskytnout v jakémkoli věku! Prevalence anální a fekální inkontinence je v Německu 5–10%, v nemocnicích až 30% a v pečovatelských domech až 70%.

Průběh a prognóza: Závisí na formě fekální inkontinence.