Diagnóza | Krevní sraženina

Diagnóza

Požadovaná diagnostika závisí na základním klinickém obrazu. Zatímco v akutní nouzové situaci, jako je a srdce záchvat nebo plic embolieje nutný rychlý zásah, u jiných projevů, jako je tromboflebitida, je zpočátku možný podrobný rozhovor s pacientem. Je důležité si uvědomit, že neexistuje žádná obecná diagnóza, protože krev sraženina jako taková nepředstavuje nezávislý klinický obraz.

Je důležité, aby pacient zdravotní historie (rozhovor s pacientem) identifikuje existující rizikové faktory, které mohou vést ke zvýšené tvorbě sraženin a které jsou eliminovány co nejrychleji. Patří mezi ně například: nikotin spotřeba, obezita, vysoký krevní tlak, špatně pod kontrolou cukrovka mellitus, hyperlipidemie (vysoké hodnoty tuku v krvi), onemocnění koagulačního systému, jako je rezistence na APC, těhotenství, estrogenová terapie, stáří (nad 60 let) nebo pozitivní rodinná anamnéza. To znamená, že příbuzní již dříve trpěli nemocemi spojenými s a krev sraženina (např. plicní embolie).

Pokud noha žíla trombóza nebo plicní embolie v důsledku a krev existuje podezření na sraženinu, tzv D-dimery lze určit v krvi. Ty by byly v tomto případě zvýšené. V mnoha případech D-dimery jsou pozitivní i bez přítomnosti noha žíla trombóza, takže samotné zvýšení hodnoty nemusí nutně znamenat přítomnost nemoci.

Dále zobrazovací postupy jako např ultrazvuk se používají v diagnostice. Speciální vyšetření, které je velmi užitečné při diagnostice noha žíla trombóza je kompresní sonografie žil dolních končetin. Zkušený zkoušející dokáže tímto způsobem velmi dobře detekovat trombózu žil dolních končetin.

Používají se také postupy jako CT a MRT, které však nejsou součástí standardního diagnostického postupu. Pokud se krevní sraženiny vyskytují na velmi atypických místech nebo ve velmi mladém věku, dále trombofilie lze stanovit diagnózu. Tato diagnóza je určena k detekci onemocnění, která vedou ke zvýšené tendenci ke srážení.

Patří mezi ně například rezistence na APC nebo antifosfolipidový syndrom. Jedná se však o speciální diagnostický postup, který je založen na základní tendenci ke koagulaci, známé také jako trombofilie. V diagnostice infarktu myokardu, EKG, stanovení tzv. Srdeční enzymy (troponin T) a v popředí jsou zobrazovací postupy.

Ty druhé jsou hlavně echokardiografie, CT vyšetření koronární plavidla a koronární angiografie. CT a srdeční katetrizace umožňují plavidla být zobrazen přesně, aby bylo možné vidět všechna přítomná zúžení a jejich lokalizaci. Angiografie je další velmi důležitý postup, kterým lze velmi jasně vizualizovat vaskulární okluze způsobené krevními sraženinami. Při tomto vyšetření plavidla jsou viditelné pomocí rentgenových paprsků a kontrastního média. Zobrazovací postupy jako např angiografie„MRI a CT jsou také velmi důležité pro diagnostiku ischemické choroby mrtvice, což je způsobeno okluze důležité mozek plavidla v důsledku a krevní sraženina.