Diagnóza | Pseudokupa

Diagnóza

Na základě zdravotní historie (anamnéza) může lékař stanovit diagnózu rychle a bez nepříjemných dalších vyšetření. „Štěkání“ kašel, předchozí nachlazení, chrapot a zhoršení příznaků po spánku jasně ukazuje a pseudoskupina. Lékař navíc poslouchat plíce, aby se vyloučily hlubší infekce, jako je bronchitida nebo pneumonie.

Lékař ORL by se také podíval na hlasité záhyby pomocí laryngeálního zrcadla a případně detekovat mírné zarudnutí a otok. U dětí s vysokou horečka, lékař má podezření na bakteriální zánět epiglottis (epiglotitida). V takovém případě by bylo dítě převezeno do nemocnice v doprovodu lékaře, protože by existovalo životu nebezpečné nebezpečí udušení. Toto onemocnění se však od zavedení hemofilu stalo poměrně vzácným vliv očkování (očkování HiB).

Terapie

Díky snadnému postupu se tělo dítěte dokáže rychle zotavit. V případě potřeby protizánětlivé čípky (kortikosteroidy = kortizon, např. Rectodelt®) se podávají ke snížení otoku. V případě bakterie superinfekcese navíc podává antibiotikum.

Jakmile je dítě přijato jako lůžkové, bude v pravidelných intervalech dostávat kyslík a bude pod pečlivým dohledem. Pokud dýchací cesty nabobtnají natolik, že by došlo k život ohrožující dušnosti, podá se adrenalin pomocí inhalátoru a otok se rozloží. Pokud tato léčba není úspěšná, an intubace (dýchání trubice) se provádí pomocí nos pomocí plastových hadiček šetrných k sliznicím.

Riziko infekce

Důvodem pseudocruppového záchvatu dítěte je ve většině případů virová infekce. To je samozřejmě přenosné jako většina ostatních viry. Ve většině případů to jsou viry které se přenášejí kapičkovými infekcemi, například při kýchání nebo kašlání.

Samozřejmě nelze předpokládat, že každé dítě s virovou infekcí horní části dýchací trakt vyvine a pseudoskupina. Přibližně 10–15% dětí v příslušném věku pociťuje virovou záď alespoň jednou po infekci. Obecně tedy neexistuje žádné přímé riziko infekce pseudoskupina per se, protože spouštěcí událostí je zánět hrdlo s otoky sliznic, které nelze přenést.

Pouze viry (mnohem vzácněji také bakterie), který by mohl vyvolat zánět a poté v druhém kroku může dojít k přenosu zádě. Vzhledem k tomu, že k rozvoji onemocnění přispívají také určité faktory prostředí (pasivní kouření dětí v kuřáckých rodinách, silného znečištění ovzduší okolního ovzduší atd.), děti, jejichž sourozenci byli diagnostikováni s pseudoskupinou, také často někdy trpí útokem pseudoskupiny. Totéž platí, pokud je známa rodinná anamnéza onemocnění dýchacích cest (zejména těch s alergickými příčinami); v těchto případech je relativně pravděpodobné, že sourozenec má podobnou predispozici, a tedy i vyšší riziko zádě. Dotčené rodiče by se o tom měli poradit také s pediatrem.