Diverticula jícnu

Synonyma

Zenkerovy divertikuly, emulzní divertikuly, trakční divertikuly, hypofaryngeální divertikuly, cervikální divertikuly, jícnové pytle Lékařské: jícnové divertikuly

Definice

Divertikuly jsou vrozené nebo získané výčnělky částí stěny dutého orgánu (jícen, střevo, měchýř). Divertikuly se mohou vyskytovat v celém rozsahu zažívací trakt. Nejčastěji se nacházejí v tlustém střevě (divertikulóza), ale lze je nalézt také v jícnu.

Oesophageal diverticula (jícnový divertikul) je termín používaný k popisu boule ve stěně jícnu. Existují různé typy divertikul, podle toho, které vrstvy stěny jícnu se podílejí na tvorbě divertikul. Rozlišují se trakční divertikuly („pravé“ divertikuly) a pulzační divertikuly („falešné“ divertikuly).

Epidemiologie

Divertikulum jícnu (divertikulum jícnu) je vzácné onemocnění, ale riziko rozvoje onemocnění se zvyšuje s věkem. 80% postižených jsou muži, z nichž dvě třetiny jsou starší než 70 let. Nejběžnějším divertikulem je Zenkerovo divertikulum s přibližně 70%, následované parabrochiálním divertikulem s přibližně 21%.

Epifrenální divertikuly jsou méně časté asi v 9% případů. Normální jícen s přechodem do žaludku

  • Divertikuly
  • Jícen
  • Žaludek (větší)

Skutečné divertikulum (trakční divertikulum) je výčnělek všech vrstev stěn jícnu. Tento tvar je způsoben tahem (tahem) z vnějšku stěny jícnu.

Tato forma divertikulu se může objevit zejména v oblasti, kde je rozvětvena průdušnice (tracheální bifurkace) a velké hlavní průdušky (větve průdušnice). Nazývají se proto také parabronchiální divertikuly (= divertikuly ležící vedle větví průdušnice). Příčiny vývoje trakčních divertikul jsou různé: Během embryonálního vývoje (období prenatálního vývoje člověka) mohou zůstat zbytky tkáňových můstků mezi jícnem a průdušnicí a vytvářet tak trakci na stěně jícnu.

To znamená, že jícen se úplně neoddělí od průdušnice. Jizvová trakce, např. Po lymfadenitidě, může také vést k rozvoji trakčního divertikulu (nespecifický zánět, tuberkulóza). Tyto jizvy způsobují vytažení stěny jícnu směrem ven jako jehlu nebo nálevku.

Takto vytvořené divertikuly jsou obvykle náhodný nález, malé a obvykle nezpůsobují žádné nepohodlí. Na rozdíl od trakčních divertikul je falešná divertikula (emulze nebo pseudodivertikula) často spojena s nepohodlí pro pacienta. Pulsní divertikuly jsou způsobeny slabými místy ve svalové stěně jícnu.

Při polykání způsobuje svalová kontrakce jícnu a transport potravy zvýšení tlaku v jícnu, v důsledku čehož části sliznice (sliznice a submukóza) mohou vyčnívat mezerou ve svalové stěně jícnu. Lze říci, že existuje nerovnováha mezi tlakem v jícnu a stabilitou svalové stěny. Zenkerův divertikl je jedním z pulzačních divertikul.

Zenkerův divertikl (pojmenovaný podle patologa Friedricha A. von Zenkera 1825-1898) je se 70% nejčastějším divertikulem jícnu a leží krátce nad jícnem ústa (jícnu vchod Před žaludek) ve spodní zadní stěně hrdlo (hypofaryngu). Zenkerova divertikulová typická svalová slabost se také nazývá Kilianův trojúhelník. To je pravidelná slabost stěny jícnu, a proto se v této oblasti vyvíjí mnoho Pulionových divertikul.

Dalším předpokladem je, že existuje funkční porucha horního jícnového svěrače (jícnu ústa). Tato dysfunkce vede ke zvýšení tlaku na kilianskou svalovou mezeru, což vede k tvorbě divertikul. V asi 10% případů leží plicní divertikuly těsně před průchodem jícnu skrz membrána do břicha.

Tam se jim říká epifrenální divertikuly (divertikuly ležící nad membrána). Toto divertikulum může být způsobeno silným dolním jícnovým svěračem (dolní jícnový svěrač), který může způsobit přetížení potravy a tím zvýšit tlak na stěnu jícnu v této oblasti. Epifrenální divertikul může dosáhnout značné velikosti. Stížnosti jsou proto způsobovány také častěji. Ve vzácných případech může být divertikul jícnu způsoben nádorem jícnu nebo nadměrnou funkcí jícnových svalů (hyperkontraktilní jícen).