Extrasystole po sportu
V mnoha případech je přesná časová korelace výskytu an extrasystola již může pomoci zúžit možné příčiny. Například výrazný nedostatek spánku nebo silná únava mohou vést k rozvoji extrasystola dokonce i ve skutečně zcela zdravém člověku. Další obzvláště častá příčina extrasystola u zdravého člověka je zvýšená aktivita vagus nerv.
Tento nerv je zodpovědný za inervaci srdce svalů a může vést k extrasystole během sportu a po něm. The vagus nerv je považován za největší nerv takzvaného parasympatiku nervový systém (klidový systém), a může proto mít obzvláště silný účinek na srdce rychlost během a po sportu. Tento jev je způsoben nadměrným zvýšením impulzů vedoucích z nervu do srdce.
Po sportu se tělo snaží přepnout z aktivovaného stavu (sympatický systém) do klidového režimu (parasympatický systém). Hlavní nerv klidového systému je proto stále více aktivován. Osobám, které mají po sportu tendenci k extrasystolům, lze doporučit, aby umožnily pomalé zastavení fyzické aktivity.
Tímto způsobem je změna ze sympatiku na parasympatiku nervový systém může být mnohem řádnější a riziko vzniku extrasystoly je sníženo. K rozvoji extrasystoly může přispívat fyzický, psychický nebo sociální stres. Stres je poplašná reakce těla na určité situace.
Tělo často reaguje zvýšenou aktivitou autonomního systému nervový systém a také zvýšená aktivita endokrinních orgánů. To také ovlivňuje elektrolyt a hormon těla vyvážit, což je důvod, proč negativní pocity jako úzkost, deprese a potlačená agrese vede ke zvýšení extrasystol. Ale také pozitivní stres (eustress), například před narozením dítěte, může způsobit extrasystoly kvůli zvýšené excitaci těla.
Obecně lze shrnout, že jakýkoli druh stresu, ať už je to pozitivní stres (eustress) nebo negativní stres (dysstress), může vést k extrasystolům kvůli různým mechanismům. Zejména pacienti se srdečními neurózami mají často problémy s extrasystoly, protože platí zvlášť věnují pozornost svému vlastnímu srdečnímu rytmu, a proto si s větší pravděpodobností všimnou extrasystol než u pacientů, kteří nejsou neurotičtí, ale na druhé straně jsou kvůli neuróze neustále ve stresu, což může způsobit další extrasystoly. Zvláště během těhotenství, může dojít ke zvýšenému výskytu extrasystol. Mohou způsobit nepříjemný pocit, ale obvykle jsou neškodné, zvláště pokud nezpůsobují příznaky, jako jsou závratě.
Jak již bylo zmíněno výše, extrasystoly mohou být vyvolány různými věcmi, jako je málo spánku, stres nebo hormonální výkyvy. Všechny tyto faktory se mohou objevit během těhotenství a všichni upřednostňují výskyt extrasystol. Zejména na začátku a na konci roku těhotenství, extrasystoly jsou relativně běžné.
I v případě extrasystol během těhotenství však často není možné najít jasnou příčinu. Pokud by extrasystoly měly trvat déle nebo pokud je s nimi spojen nepříjemný pocit, lze určit hladinu štítné žlázy a elektrolytu a zapsat EKG k identifikaci vykolejení elektrolytu nebo hyperthyroidismus jako příčina extrasystolů a vyloučit organickou příčinu. Ty by pak mohly být léčeny léky.
Terapeutické okno během těhotenství je však úzké, takže každý nový předpis léků by měl být pečlivě zvážen. Pokud dojde k několika extrasystolům přímo jeden po druhém, měl by preventivně napsat rodinný lékař EKG. Extrasystoly často po těhotenství znovu zmizí, ale mohou také zůstat přítomné, ale pak jsou často oslabené a méně časté.
Kromě dalších stimulantů, jako je kofein or nikotin, zvýšená konzumace alkoholu může také vést k extrasystolům. Pokud existuje podezření, že extrasystoly jsou způsobeny zejména zvýšenou konzumací alkoholu, je třeba se alkoholu po určitou dobu vyhnout. Kromě nadměrné konzumace alkoholu stažení alkoholu může také vyvolat extrasystoly u závislých v důsledku stresu.
V takovém případě by všechny extrasystoly, které se vyskytnou, měly být vyšetřeny na abstinenční klinice, aby se vyloučila organická příčina. V případě supraventrikulárních i ventrikulárních extrasystol by mělo být cílem vyhnout se látkám, které mohou tyto extrasystoly spouštět. Pokud je vývoj extrasystol spojen se spotřebou kofein, nikotin, alkoholu nebo drogám, je třeba se těmto stimulantům vyhnout.
Rovněž je třeba se vyhnout situacím, které byly po náležitém sebepozorování identifikovány jako příčiny extrasystol. 1. terapie Supraventrikulární extrasystoly (SVES) Supraventrikulární extrasystoly nevyžadují léčbu, pokud je pacient zdravý a nestěžuje si na žádné další stížnosti. Pokud lze identifikovat srdeční onemocnění jako příčinu supraventrikulárních extrasystol, mělo by být cílem léčit srdeční onemocnění kauzálně, aby extrasystoly také zmizely.
Kromě toho, draslík vyvážit je třeba zkontrolovat, protože odchylky od normy mohou také spustit supraventrikulární extrasystoly (SVES). Pokud si pacient stěžuje na extrasystoly, měly by být upraveny také léky, které působí na srdce, například přípravky digitalis. Ve vzácných případech mohou supraventrikulární extrasystoly také vyvolat palpitace (tachykardie), Nebo fibrilace síní.
V takovém případě je nutná léčba verpamilem nebo beta-blokátory. 2 Komorové extrasystoly Komorové extrasystoly u zdravých osob také nevyžadují léčbu. Jedna forma komorového extrasystolu, která opět mizí se zvýšeným stresem (potlačení overdrive), je klasifikována jako zvláště neškodná, a proto nevyžaduje léčbu.
Pokud si však pacient stěžuje na omezení čerpání funkce srdce extrasystoly navzdory nedostatku organických příčin nebo se jimi subjektivně cítí narušeni, je indikována farmakoterapie. Pokud jsou však komorové extrasystoly způsobeny organickým onemocněním srdce, je nutná kauzální léčba základního onemocnění. infarktnapříklad by měla být přijata rychlá revaskularizační opatření, například rychlým zásahem v laboratoři pro katetrizaci srdce, aby na srdečním svalu nezůstalo trvalé poškození jizvou, které by mohlo spustit komorové extrasystoly. Podobně jako u supraventrikulárních extrasystol může být také způsoben ventrikulární extrasystol magnézium a draslík nerovnováhy.
Pokud je to identifikováno jako příčina, magnézium a draslík hladiny by měly být nastaveny na vysoce normální hladinu v séru, tj. na hladinu, která je na horní hranici normy. Kromě toho musí být také vyloučena léčba jako příčina komorových extrasystol, které působí na srdce. Zejména v průběhu léčby přípravky digitalis často dochází k předávkování v dříve poškozených srdcích, které pak mohou znovu spustit extrasystoly.
Je třeba si uvědomit, že čím více je srdce poškozeno, tím méně toleruje přípravky digitalis. Proto může pomoci snížit digitální dávku tak, aby komorové extrasystoly zmizely. Terapie antiarytmiky je indikována pouze v případě, že má pacient zvýšené riziko náhlé srdeční smrti.
To se může stát, pokud pacient trpí ventrikulární fibrilací. Lékovou skupinou, kterou si zde vyberete, jsou beta-blokátory. Kromě toho lze implantovat defribilátor (ICD), aby se snížilo riziko ventrikulární fibrilace nebo náhlé srdeční smrti. Zpravidla se však jedná o implantaci a kardiostimulátor je nezbytná pouze v případě velmi závažných poruch rytmu, které obvykle nezahrnují ventrikulární extrasystoly.
