Uzávěr víček: funkce, úkoly, role a nemoci

Během oční víčko Uzávěrem se horní a dolní víčka setkávají, dokud není oční víčko zcela uzavřeno a oko již není vidět. Sedmý lebeční nerv mimických svalů je primárně zapojen do oční víčko uzavření, čímž chrání oko před vysycháním a před nebezpečnými podněty pomocí uzavíracího reflexu víčka. Když je nerv ochrnutý, oční víčko uzávěrka je neúplná.

Co je to uzavření víčka?

Během uzavření víčka se horní a dolní víčko setkávají, dokud není oční víčko zcela uzavřeno a oko již není viditelné. Kromě horního víčka je lidské oko vybaveno dolním víčkem. Mezi víčky leží takzvaná oční štěrbina, skrz kterou je oko viditelné. Když se horní a dolní víčko setkají, oční trhlina je zcela uzavřena a oko je zcela zakryto. Aktivnímu spojení horních a dolních víček se také říká uzávěr víček. Lidské oko je chráněno a zvlhčeno uzávěrem víčka. V rámci takzvaného reflexu uzavření víčka dochází k uzavření víčka automaticky v reakci na určité podněty ve formě cizího reflexu. Oční víčko je uzavřeno mimickým svalstvem a může také probíhat vědomě navíc k variantě bezvědomí podobné reflexu, pokud je dána kontrola mimického svalstva. Zejména sval orbicularis oculi a s ním sedmý lebeční nerv jsou zapojeny do vědomého a nevědomého uzavření víčka. Sval je tak nenahraditelný pro zvlhčení a celkovou ochranu rohovky. Ve formě smáčení s slzná tekutina, sval brání vysychání oka během uzavírání víčka. Termín uzávěr víčka je spojen spíše s vědomým, neautomatickým uzávěrem víčka než s přidruženým reflexem.

Funkce a úkol

Jako systém vizuálního vnímání člověka jsou oči jedním z nejdůležitějších vjemových případů ze všech. V průběhu evoluce někdy zajistili přežití člověka. Z tohoto důvodu jsou oči vybaveny mnoha různými ochrannými funkcemi. Jedním z nich je uzavření oční štěrbiny. Zavřením víček oči nevysuší. Uzavírací reflex víčka navíc udržuje rizika pro životní prostředí mimo oko a probíhá v reakci na podněty pohybující se směrem k oku. Sval orbicularis oculi je nejdůležitějším svalem pro funkci uzavření víčka oka. Nachází se v oblasti orbitálního otvoru a také se nazývá oční kruhový sval. Obklopuje oko v kruhu a uzavírá tak oční štěrbinu. Sval patří do mimického svalstva a skládá se ze tří různých částí. Pars orbitalis pochází z processus frontalis z maxima a pars nasalis z os frontale. Tato část obklopuje oční štěrbinu. Pars palpebralis má svůj původ v ligamentum palpebrale mediale a pars lacrimalis vzniká v crista lacrimalis posterior, kde obklopuje slzné vaky. Inervace svalu orbicularis oculi probíhá prostřednictvím rami temporales a rami zygomatici sedmého lebečního nervu. Protože je sval fúzován s koriem, je kůže sleduje jeho pohyby. Reflexní pohyb víčka se nazývá uzavírací reflex víčka a odpovídá cizímu reflexu, který nenese aferenty a eferenty ve stejném orgánu. Aferentní končetina reflexu je oční nerv, pokud hmatové podněty způsobí uzavření víčka. Pokud jsou naopak do ochranného reflexu, do optiky, zapojeny optické podněty, například jasné světlo nervy tvoří aferentní končetinu. Po přepnutí podnětů na trigeminální komplex jsou vedeny přes superior colliculus nebo nucleus ruber do formatio reticularis, odkud putují do reflexního centra mozkový kmen a tak dosáhnout jádra obličeje. Eferentní končetina reflexu je sedmý lebeční nerv, který v reakci na podněty způsobuje kontrakci svalu orbicularis oculi. Uzavírací reflex víčka se vždy vyskytuje v obou očích. To platí, i když stimulem je ohroženo pouze jedno z očí.

Nemoci a stížnosti

Porucha svalu orbicularis oculi je jednou z nejzřetelnějších stížností, které mohou nastat v souvislosti se zavřením víčka. Takové částečné nebo úplné selhání je výsledkem paralýzy mimických svalů a je tedy způsobeno primárně selháním obličejový nerv. Ochrnutí tohoto nervu je periferní ochrnutí a může se objevit například v souvislosti s a polyneuropatie nebo poranění nervu polyneuropatie může být zase způsobeno nedostatek vitaminu, minulá infekce nebo otrava jako primární příčina. V případě paralýzy sedmého hlavového nervu odpovídá symptomatický obraz neúplnému uzavření víčka, známému jako lagophthalmos. Kvůli neúplnému uzavření víčka v mnoha případech rohovka vysychá a umožňuje vývoj tzv. Xeroftalmie. Pacienti s neúplným uzavřením víček proto obvykle nepohodlí vnímají jako a hořící or pocit cizího těla v oku. Keratitis e lagophthalmo se někdy vyvíjí v kontextu neúplného uzavření víčka. Tohle je zánět rohovky, která v některých případech způsobuje vředy. Tyto vředy jsou také známé jako vředy na rohovce. Když se pacient pokusí zavřít víčko navzdory ulceraci, objeví se Bellův jev. Oční bulva se dočasně otáčí nahoru. Kromě periferní paralýzy sedmého lebečního nervu jizvynapříklad může způsobit neúplné uzavření víčka. V případě zjizvené tkáně v této oblasti se oční víčka zkracují a z tohoto důvodu se již nesetkávají, protože se k sobě nedostanou po délce. Jiné příčiny neúplného uzavření víčka jsou exophthalmos, kóma nebo ektropion. Dopis stav je nesprávná poloha víčka, která způsobuje nedostatečné uzavření víčka.