Stručné shrnutí
- Příznaky: Křečové žíly, křečové žíly, zadržování vody, hnědé a modré skvrny, kožní změny.
- Léčba: Kompresní punčochy, odstranění křečových žil
- Příčiny a rizikové faktory: dědičná predispozice, dlouhodobé stání a sezení, ženské pohlaví, vyšší věk, nadváha
- Diagnostika: Fyzikální a ultrazvukové vyšetření
- Průběh a prognóza: Při včasné léčbě lze zpomalit progresi žilní insuficience. Možné komplikace jsou křečové žíly a trombóza.
- Prevence: Pravidelný pohyb, zdravá strava, žilní gymnastika
Co je žilní slabost?
Při žilní slabosti, lékařsky nazývané žilní nedostatečnost, je funkce žil částečně narušena. Žíly jsou krevní cévy, které shromažďují odkysličenou krev z periferie těla a transportují ji zpět do srdce. Srdce jej pumpuje do plicního oběhu. Zde se znovu okysličí, proudí zpět do srdce a pak tepnami do tkání a orgánů.
Protože žíly, které leží pod srdcem, transportují krev nahoru do srdce proti gravitační síle, mají zvláštní strukturu. Uvnitř jsou tzv. žilní chlopně, které podobně jako chlopeň brání zpětnému toku krve.
Takto rozšířené žilky se nakonec objeví na povrchu kůže jako jemné pavučinovité žilky nebo – v případě větších žil – jako namodralé, klikaté, zřetelně vystupující křečové žíly. Pokud žilní slabost nadále progreduje, v některých případech se rozvine do klinického obrazu: chronická žilní nedostatečnost (CVI).
Slabé žíly: příznaky
Lidé s žilní slabostí si často stěžují na oteklé, unavené nebo bolavé nohy, zejména na konci dne. Příznaky se často stupňují, zejména v teplých letních měsících, kdy se vlivem horka navíc rozšíří cévy.
Příznaky slabých žil se liší v závislosti na jejich závažnosti. Možné příznaky žilní slabosti jsou:
- Malé, načervenalé až namodralé pavučinové jemné žilky, tzv. pavoučí žilky, které se objevují především na bočních nebo zadních stranách stehen
- Zřetelně vyčnívající žíly, zejména na bérci, lýtku nebo zadní straně kolena
- Křečové žíly: obvykle se nacházejí na bérci a lýtku a jsou snadno rozpoznatelné podle vypouklých, ztluštělých, klikatých namodralých žil.
- Zadržování vody (edém) v oblasti kotníku nebo bérce
Slabost žil: Léčba
Léčba žilní insuficience závisí především na její závažnosti. Důležitým krokem v léčbě je podpora průtoku krve v žilách. Nápomocné jsou zde například kompresivní punčochy nebo bandáže. Stlačují žíly, což zabraňuje zálohování krve.
V případech výrazných příznaků žilní nedostatečnosti, jako je silný edém, lékaři často předepisují léky na odvodnění. Kožní ekzém léčí hydratačními, někdy i protizánětlivými krémy a mastmi.
Pavoučí žíly většinou trápí postižené spíše z kosmetických důvodů. Z lékařského hlediska nevyžadují nutně léčbu. Je však možné je nechat sklerotizovat lékařem. K tomu vstříkne do postižené cévy chemickou látku (skleroterapie). Metoda je vhodná i na drobné křečové žíly povrchových žil.
U větších křečových žil je naopak často nutné ze zdravotních důvodů postižené úseky žíly odstranit. Děje se tak například v rámci operace (odstranění žíly) nebo tak, že lékař uzavře postižené cévní úseky pomocí rádiových vln nebo laserů.
Více o křečových žilách a jejich léčbě si můžete přečíst zde.
Domácí léčba má své limity. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Slabé žíly: příčiny a rizikové faktory
Příčinou slabosti žil je často dědičná predispozice. Onemocnění žil tedy obvykle postihuje několik členů rodiny. Riziko žilní slabosti se také zvyšuje s věkem. Většina postižených zaznamenává první příznaky kolem 30. roku života, spíše později.
Ženy mají výrazně častěji problémy se žilami, jako jsou slabé žíly, metličky nebo křečové žíly. Jedním z důvodů je pravděpodobně zvláštní struktura jejich pojivové tkáně. Ženské pohlavní hormony, zejména estrogen, také způsobují uvolnění pojivové tkáně. Z tohoto důvodu je za rizikový faktor pro slabé žíly považováno i těhotenství, během kterého je hladina estrogenu obzvláště vysoká.
Navíc obezita a předchozí krevní sraženiny v žilách (trombózy) zvyšují riziko žilního onemocnění. Činnosti, které zahrnují dlouhé sezení nebo stání, také podporují žilní problémy, jako je žilní slabost.
Slabé žíly: vyšetření a diagnostika
Při následném fyzikálním vyšetření se lékař podívá na žíly na nohou pacienta. Dává si pozor zejména na to, zda jsou viditelné pavoučí žíly nebo křečové žíly. Otoky nohou nebo změny na kůži mu poskytují důležité známky žilní slabosti: poukazují na chronickou žilní nedostatečnost.
Stav žil lze snadno posoudit pomocí ultrazvukového vyšetření. Lékař vidí například to, zda nejsou vadné chlopně v žilách. Speciální procedura zvaná Dopplerova sonografie zviditelní průtok krve v žíle. Tímto způsobem lékař objeví narušený průtok krve nebo v případě potřeby krevní sraženinu.
Slabost žil: průběh a prognóza
Průběh žilní insuficience závisí především na jejím stupni závažnosti. Při včasné léčbě mírné, počínající žilní nedostatečnosti je většinou možné její progresi zastavit nebo alespoň zpomalit. Pokud již v důsledku žilní slabosti křečové žíly existují, zvyšuje se riziko dalších onemocnění, jako je žilní trombóza.
Slabé žíly: prevence
Vzhledem k tomu, že žilní slabost je často dědičná, je často nemožné jí v zásadě zabránit. Existují však některá opatření, která lze přijmout, aby se předešlo zhoršení žilních problémů:
