Míchové nervy

Synonyma

Lékařské: Nervové míšní nervy, CNS, mícha, mozek, nervové buňky

Prohlášení

Lidé mají 31 párů páteře nervy (mícha nervy), které procházejí mezi jednotlivými obratli meziobratlovými otvory, tj. (téměř) analogicky s dělením mícha na každé straně: tato jednotná struktura může působit dojmem segmentace, a proto se často označuje jako „segmenty míchy“.

• 8 krční nervy (Nervi cervicales)
• 12 hrudních nervů (Nervi thoracales)
• 5 Bederní nervy (Nervi lumbales)
• 5 křížových nervů (Nervi sacrales) a
• 1 kostrč ganglion nerv.

Páteřní nervy

Tento výraz "mícha segmenty “má čistě praktický význam, slouží mimo jiné k popisu konkrétní úrovně míchy; například pupek je umístěn „na úrovni Th 10“, což znamená na úrovni mezi 10. a 11. hrudním obratlem (Th pro hrudní segment). Lidské tělo má obecně proměnnou 31 až 33 páteře nervy. Ačkoli má pouze sedm krčních obratlů, osm párů kořenů míšních nervů, také známých jako krční kořeny (čípek = krk), odbočující z krční dřeně: To se vysvětluje skutečností, že páteřní kořen, zkráceně C 1, který patří k prvnímu krčnímu segmentu, opouští míchu mezi kostmi lebka a první krční páteř (atlas).

V oblasti krční páteře jsou proto míšní kořeny pojmenovány podle obratle pod nimi. Kořen patřící do osmého segmentu krční páteře opouští míchu mezi sedmým krční páteř a první hrudní obratle. Od této chvíle jsou proto všechny ostatní míšní kořeny opouštějící míchu pojmenovány podle obratle nad nimi (například kořen L 4 opouští míchu mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem) a počet segmentů mícha odpovídá počtu obratlů.

od hrudní páteř dále, počet páteře nervy odpovídá počtu těl obratlů; podle toho dvanáct míšních nervů v hrudní páteři, pět v bederní páteři a dále kaudálně (dole) v kříže, dalších pět míšních nervů. V nejnižší části páteře u kostrče, variabilně se objevují další jeden až tři míšní nervy. Znalost toho je pro lékaře důležitá, aby bylo možné lépe lokalizovat chorobné procesy v míše na základě klinických příznaků: meziobratlový disk který tlačí na kořen L4, vytváří velmi specifický vzorec poruch (klinické příznaky), takzvaný kořenový syndrom.

Pokud lékař uvidí tento vzorec, může odvodit, že to musí být meziobratlový disk mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem. Segment tedy odpovídá specifickému páteřnímu segmentu, který dodává vlákna pro konkrétní míšní nerv (specifický kořen páteře), i když se tento míšní nerv později znovu rozdělí na jednotlivé nervy - i když tyto části nemusí nutně být blízko sebe.

• 1. hrudní segment 7. krční vertebrální tělo,
• 1. bederní segment 10. hrudní obratlové tělo,
• 1st kříže segment naproti 1. bederní tělo obratle.

Míchové nervy jsou v odborné terminologii známé také jako míšní nervy.

Nepatří do ústředí nervový systém ale do periferního nervového systému a jsou tvořeny spojením předního kořene a zadního kořene míchy. Míchové nervy slouží k přenosu informací z míchy [přicházející z centrálního nervu nervový systém (CNS)] do orgánů, svalů a všech ostatních částí těla nebo přenášejí informace z těchto oblastí těla do míchy, odkud jsou přenášeny dále do CNS. Lze je tedy zhruba rozdělit do dvou skupin: Nervy, které přenášejí informace z míchy do dalších periferií, se nazývají eferentní; pocházejí z předního rohu míchy a například přenášejí „řád“ pohybu svalu, který vznikl v centrální nervový systémk tomuto svalu.

Prostřednictvím eferentních nervů se také předávají informace o regulaci funkcí orgánů, jako je zvýšení nebo snížení aktivity střev nebo zvýšená nebo snížená sekrece trávicích šťáv. Druhý typ vlákna, který nese míšní nerv, přenáší informace v opačném směru, tj. Z obvodu směrem k míše, vstupující do zadního rohu; nazývá se aferentní. Slouží například k přenosu citlivého vnímání, jako je dotek, teplota, bolest a pocit polohy do centrálního nervového systému. Citlivé vnímání orgánů, například plnění žaludek, jsou také přenášeny do centrálního nervového systému.

Nerv vychází meziobratlovou dírkou a dělí se na různé větve: Samotný míšní nerv, který je dlouhý jen asi jeden centimetr, než se rozdělí na několik nervů, obsahuje aferentní i eferentní nervovou složku a nese čtyři výše popsané vlastnosti, jsou zde opět stručně shrnuty: somato-eferentní (informace, které vedou například k pohybu svalů), somato-aferentní (informace o citlivém vnímání kůže), viszero-eferentní (informace, která ovlivňuje činnost orgánů) a viszero aferentní (informace o stav orgánů). Míchový nerv tedy obsahuje také nervové složky, které slouží k regulaci autonomního (vegetativního) nervového systému - sympatické a parasympatické nervy. Přenášejí se sem informace, které mimo jiné regulují vegetativní tělesné funkce, jako je sekrece potu, srdce rychlost, střevní aktivita nebo žák šířka.

V zásadě každý pár míšních nervů citlivě zásobuje určitý segment těla. Inervace kůže je tedy pruhovaná, zejména na kmeni, tyto pruhy se nazývají dermatomy. Dvojice míšních nervů, která se vynořuje pod pátou hrudní obratle (Th 5), dodává proužek kůže, který vede podél bradavek.

Dvojice míšních nervů, které se objevují pod desátou hrudní obratle (Th 12) je zodpovědný za citlivou inervaci pruhu kůže, který zahrnuje pupek. Inervace dermatomů se však vždy překrývá, tj dermatom Th 10 je také inervován segmentem míšního nervu Th 9 v horní oblasti a segmentem Th 11 v dolní oblasti. To má velkou výhodu v tom, že v případě selhání segmentu míšního nervu Th 10 nedochází k úplné necitlivosti postiženého dermatom.

Je to obtížnější v oblasti paží a nohou: Segmentové dělení se v historii vývoje obratlovců vyvinulo mnohem dříve než u lidí a přísně se odkazuje na „čtyřnožec“. To je důvod, proč pár míšních nervů, které opouštějí míchu na každé straně těla mezi šestým a sedmým krčním obratlem, tj. Patří do cervikálního segmentu 6 (zkráceně C 6), dodává (inervuje) například kůži palce a ne kůže, která leží nad šestou krční páteř. Dodávka do svalů je ještě složitější než do kůže: oblast svalů dodávaná míšním nervem (myotom) nemusí nutně ležet přímo pod dodanou oblastí kůže (dermatom), ale lze jej najít někde jinde.

Sval je navíc vždy dodáván míšními nervy několika segmentů. Pokud je to například mícha nebo vystupující páteř nervový kořen je poškozen v určité výšce, nepadne celý sval (ochrnutý) - společné zajišťování zajišťuje, že je pouze oslabený (= paretický). Také reflex jsou obvykle pouze oslabené, ne zcela uhasené.

Některé míšní nervy tvoří takzvané plexusy, tj. Nervové plexy. Zde se míchy míchy míchají a pohybují se dále na periferii. Proto se tato striktně pruhovaná a segmentální inervace pro citlivé vnímání nevztahuje na všechny oblasti těla; zejména na rukou a nohou dochází k takové tvorbě plexu.

Inervace svalů také obvykle není podporována samotným segmentem míšního nervu. Jednotlivé segmenty mají tzv. Identifikační svaly (například bicepsový sval - Musculus biceps brachii - je primárně zásobován segmenty míšního nervu C 5 a C 6 (pátý a šestý míšní nerv v krční páteři). v diagnostice a výškové lokalizaci herniovaného disku (prolapsu), protože oslabení (paréza) odpovídajícího svalu poskytuje silnou indikaci postiženého segmentu.

Nejdůležitější plexusy jsou brachiální plexus, brachiální plexus a lumbosakrální plexus pro bederní a noha kraj.

• Do přední větve dodávající kůži a svalům přední části těla (ramus anteriorventralis),
• Do zadní větve pro zásobení kůže a svalů zadní části těla (ramus posteriordorsalis),
• Do „spojovací“ větve (Ramus communicans), která vede vegetativní informace a
• Do malé citlivé větve k napájení bolest-citlivá páteř meningy (ramus meningeus).

Nejběžnější formou poškození míšních nervů je postižení ve smyslu kořenového syndromu, což znamená, že v souvislosti s různými chorobami je jeden (nebo více) nervových kořenů ovlivněn jakýmkoli způsobem a poté dochází k poruchám podle jejich vlastních schopností vedení . Ve vztahu k určité části těla (odpovídající segmentu) jde především o: existuje mnoho příčin podráždění páteře nervový kořen (míchový nervový kořen), zejména v souvislosti s degenerativními změnami v páteři, jako je herniovaný disk nebo páteřní kanál stenóza, kde je kořen nakonec stlačen a tím podrážděn.

Neustálé podráždění a nervový kořen v páteři může vést k zánět nervových kořenů, která se projevuje výše uvedenými příznaky. To je obvykle případ dolních segmentů (bederní oblast) nebo také cervikálních segmentů. Nemoci, které postihují míšní kořen nebo míšní nerv (míchový nerv) PŘÍMO, tj

ne ve smyslu syndromu komprese, mají tendenci být zánětlivé povahy a jsou obvykle způsobeny „neurotropními“ (tj. „nervy milujícími“) patogeny. Kromě toho je periferní nervový systém obvykle také zapojen ve smyslu neuropatie radikulopatie (tj. Patologických příhod bez zánětu) v případech otravy (např.

olovo) nebo metabolické poruchy (např cukrovka mellitus), ale obvykle nezpůsobují žádné jasné příznaky. A konečně existují syndromy podráždění nervů, u nichž nikdo nezná příčinu (idiopatické). Kořen míšního nervu (kořen míchy) může být podrážděný 1. procesy zabírajícími prostor, jako je 2. zánětlivá příčina (radikulitida), zde se rozlišuje

• Bolest
• Chybí pocity jako brnění (= parestézie)
• Emoční poruchy až hluchota
• Svalová slabost (ochrnutí) a oslabení reflexů
• Herniovaný disk: Uniklý disk tlačí na kořen
• Absces: kolonizace a lokální reprodukce bakterií, které nadále rostou v „hnisové dutině“, tlačí na kořen
• Hematom: Krvácení také vyžaduje prostor
• Výskyt nádoru: Nádory samotné míchy nebo metastázy jiných nádorů v páteři mohou tlačit na nervy
• Zánět způsobený patogenem, např. V kontextu neuroboreliózy (boreliózy) způsobené bakterií Borrelia burgdorferi nebo pásového oparu (zoster), při níž virus varicella zoster napadá citlivé gangliové buňky a šíří se podél přidruženého míšního (nebo obličejového) nervu a způsobuje bolest
• Z.

  B. v souvislosti s neuroboreliózou (boreliózou) způsobenou bakterií Borrelia burgdorferi nebo

• Pásový opar (zoster), při kterém virus varicella zoster infikuje citlivé gangliové buňky a šíří se podél přidruženého míšního (nebo lícního) nervu, což způsobuje bolest
• Autoimunologicky způsobený zánět, např. Syndrom Guillain-Barré se symetrickou paralýzou stoupající z nohou (až k respirační paralýze) s destrukcí izolačních myelinových obalů tvorbou protilátky namířené proti nervovým složkám (autoprotilátky).
• ZB Guillain-Barré syndrom se symetrickou paralýzou stoupající z nohou (až k respirační paralýze) s destrukcí izolačních myelinových obalů tvorbou protilátky namířené proti nervovým složkám (autoprotilátky).
• ZB v kontextu neuroboreliózy (boreliózy) způsobené bakterií Borrelia burgdorferi nebo
• Pásový opar (zoster), při kterém virus varicella zoster infikuje citlivé gangliové buňky a šíří se podél přidruženého míšního (nebo lícního) nervu, což způsobuje bolest
• ZB Guillain-Barré syndrom se symetrickou paralýzou stoupající z nohou (až k respirační paralýze) s destrukcí izolačních myelinových obalů tvorbou protilátky namířené proti nervovým složkám (autoprotilátky).