Tyto dva srdce ventily, které spojují levé atrium k levé komory a pravé síně k pravá komora se z anatomických důvodů nazývají příklopky. Dva příklopky fungují podle principu zpětného rázu a společně s dalšími dvěma srdce ventily, které jsou takzvané poloměsíční ventily, zajišťují řádný chod krev oběh, který je udržován v chodu jednotlivými fázemi srdečního rytmu.
Co je to letákový ventil?
Dva z celkem čtyř srdce ventily jsou vytvořeny jako takzvané letáky. Ve své dvojí funkci jako vstupní a výstupní ventil tvoří spojení mezi levé atrium a levé komory nebo pravé síně a pravá komora. Z funkčního hlediska se obě chlopně nazývají také atrioventrikulární chlopně nebo AV chlopně. Chlopňový letáček na pravé straně srdce má tři letáky (cuspis), které jsou již označeny jeho jménem, trikuspidální ventil. Jeho protějšek v levé části srdce má pouze dva letáky a nazývá se mitrální chlopeň nebo bikuspidální ventil. Název mitrální chlopeň pochází z podobnosti s biskupským pokosem. Dva ventily pro letáky se otevírají během relaxace fáze komor (diastola), ke kterému dochází téměř současně s kontrakční fází síní. Krev tak přechází z síní do komor a plní je. Během následující fáze kontrakce komor (systoly) se oba chlopňové chlopně uzavírají tak krev je čerpána z pravá komora do plic tepna. Souběžně s tím levé komory také stahuje a pumpuje krev do aorty, těla tepna ze kterého se větví všechny tepny velkého oběhového systému.
Anatomie a struktura
Tyto dva příklopky se také kvůli jejich funkci nazývají atrioventrikulární chlopně nebo zkráceně AV chlopně. AV chlopně na pravé straně srdce se skládá ze tří letáků zvaných cuspis, které si vysloužily jméno trikuspidální ventil. Letáková chlopně na levé straně srdce se skládá pouze ze dvou letáků, od nichž odvozuje svůj název dvojcípá chlopně. Nicméně, to je více obyčejně známý jako mitrální chlopeň protože svým vzhledem poněkud připomíná pokos, čelenku, kterou nosí katoličtí biskupové. Jednotlivé letáky jsou na okrajích spojeny částečně rozvětvenými chordae tendineae s papilárními svaly. Jedná se o malé svalové elevace, které vycházejí ze srdečních svalů komor a mají schopnost stahovat se tak, že chordae tendineae jsou utaženy a zabraňují průchodu letáků do příslušného atria, když se letáky zavřou. Jelikož je každý leták spojen se svým „vlastním“ papilárním svalem, tři z nich se nacházejí v pravé komoře a dvě v levé komoře. Každý leták se skládá ze čtyř vrstev. Vrstva endotelových buněk, vytvořená z endokardium síně nebo komory, slouží jako konečné vrstvy. Pod tímto je tenká vrstva pojivové tkáně buňky, které také obsahují buňky hladkého svalstva na straně obrácené k síni. Pod pojivové tkáně vrstva je vrstva houby s interkalací Kolagen vlákna a elastická vlákna.
Funkce a úkoly
Účelem chlopňových chlopní v jejich ventilové funkci je regulace průtoku krve mezi levé atrium a levá komora nebo mezi pravé síně a pravá komora. Během kontrakční fáze síní, která se kryje téměř současně s relaxace fáze (diastola) komor jsou ventily příbalových letáků otevřené, takže se obě komory plní krví. Během následující fáze kontrakce (systoly) komor se klapky chlopní zavírají - podobně jako zpětná chlopně - a zabraňují tak průtoku krve zpět do příslušných síní. Aby se zabránilo úniku letáků do síní v důsledku nárůstu tlaku v komorách, stahují se také papilární svaly, takže utažené šlachy šňůry prakticky „drží“ letáky na místě. Uzavřené ventily pro letáky tak umožňují pravé komoře pumpovat kyslík- vyčerpaný a uhlík oxidem obohacená krev ze systémové oběh do plic tepnaa pumpovat levou komoru kyslík-obohat krev z plicní cirkulace do aorty, velké tepny těla, a tedy do systémového oběhu. Řádný průtok krve však vyžaduje nejen správnou funkci dvou chlopňových chlopní, ale také funkci dvou kapesních chlopní, které jsou umístěny v levé komoře na vchod do aorty a do pravé komory u vchodu do plicní tepny.
Nemoci
V zásadě mohou na obou příbalových ventilech nastat dvě různé funkční vady. Pokud jeden z chlopňových chlopní během fáze otevírání uvolní nedostatečně velký otvor pro tok krve z příslušné síně do komory, existuje stenóza s více či méně závažnými účinky. Pokud se uzavřený listový ventil během systoly komor úplně neuzavře, existuje nedostatečnost chlopně, kterou lze rozdělit do různých tříd nedostatečnosti podle závažnosti. V tomto případě část krve proudí zpět do příslušného atria, takže srdeční výdej je omezen „pumpováním“ v obvodu. V závislosti na závažnosti nedostatečnosti chlopně je patrná výrazná ztráta výkonu a dušnost. Ve zvláštních případech může dojít ke kombinaci obou defektů ventilu na stejném ventilu. Vady chlopně, které se vyskytnou, mohou být získány nebo mohou existovat od narození v důsledku genetické vady. Ve většině případů je vada získaného ventilu na jednom z chlopňových ventilů způsobena endokarditida, zánět vnitřní výstelky srdce, protože zanícená epiteliální vrstva pokračuje na letácích chlopní. Obvykle, endokarditida způsobuje zjizvení nebo ulpívání letáků s následkem stenózy nebo nedostatečnosti nebo dokonce kombinace obou dysfunkcí. Podobné příznaky mohou být výsledkem zděděné poruchy ventilu. Ve vzácných případech, například anlage of the trikuspidální ventil při narození zcela chybí, což má za následek nebezpečné smíchání krve ze dvou síní prostřednictvím tehdy ještě otevřeného foramen ovalis, který tyto dvě síně prenatálně spojuje.
