Onemocnění bílé skvrny (vitiligo)

Vitiligo (synonymum: kostkovaný kůže; ICD-10 L80) je onemocnění bílých skvrn, což je chronické kožní onemocnění spojené s různým stupněm ztráty pigmentu (hypopigmentace).

Toto onemocnění je považováno za autoimunitní poruchu zprostředkovanou T-buňkami.

Vitiligo může být lokalizováno (jedno ohnisko) nebo generalizováno (vitiligo vulgaris vs vitiligo akrofaciální):

  • Vitiligo acrofacialis: náplasti jsou zvláště lokalizovány na obličeji a rukou a nohou.
  • Vitiligo vulgaris: skvrny se vyskytují po celém těle.

Kromě toho se vitiligo rozlišuje mimo jiné na nesegmentální vitiligo (běžnější forma) a segmentovou formu (viz níže „Klasifikace“).

První projev vitiligo ve smyslu Köbnerova jevu ve spojení s erythema solaris („úžeh„), Tj. Vzhled specifické pro danou chorobu kožní změny po nespecifickém podráždění (v tomto případě: sluneční světlo) na dříve nedotčené oblasti pokožky.

Poměr pohlaví: Muži a ženy jsou postiženi se stejnou frekvencí.

Vrchol frekvence: Maximální výskyt je v období dospívání a rané dospělosti, tj. Ve věku od 10 do 30 let (70–80% pacientů do 30 let).

Prevalence (frekvence onemocnění) je v Německu asi jedno procento; celosvětově se odhaduje na 0.5-2-4% populace; u diabetiků na 4.8% (proto je vitiligo považováno za markerovou chorobu cukrovka mellitus).

Průběh a prognóza: Na začátku je onemocnění často bez povšimnutí. Často jsou bílé skvrny poprvé zaznamenány v létě, kdy je kontrast k slunci opálený kůže se zvětší. Průběh nemoci se velmi liší od jedince k jednotlivci a terapie je poměrně zdlouhavý. U jednotlivých pacientů není možné předpovědět, zda světlo kůže skvrny se budou i nadále zvětšovat nebo zůstanou ve své oblasti konstantní. U některých náplastí se také může vrátit pigmentace.