Úvod
Nízké krev tlak (hypotenze) je definován jako a krevní tlak nižší než 105/60 mmHg. Standardní hodnota krev tlak je 120/80 mmHg. Nízký krev tlak se může projevit různými způsoby. Příliš nízká krevní tlak (hypotenze) mohou být doprovázeny určitými příznaky (např. závratě s oběhovým kolapsem (synkopa), poruchy zraku, bolesti hlavy, atd.). Je proto důležité, aby ošetřující lékař zjistil základní příčinu, aby mohl zvýšit krevní tlak přiměřeně.
Příčiny hypotenze
Příčiny nízkého krevního tlaku lze v zásadě rozdělit do čtyř různých kategorií: Hypotenze je velmi častá u hubených žen v dospívání. Fyzický nebo duševní stres v soukromém nebo pracovním životě může být také příčinou nízkého krevního tlaku. Nízký krevní tlak může být dočasně způsoben nedostatkem příjmu tekutin nebo nerovnováhou elektrolytů.
Protože hypotenze může mít velmi odlišné příčiny, měla by být provedena komplexní diagnostika (vyšetření cévního systému, zobrazení štítná žláza, odběr venózní krve k určení elektrolytyatd.) Pacient zdravotní historie by měl zahrnovat určité otázky, které mohou pomoci určit příčinu hypotenze.
- Organické příčiny (např
nemoci srdce nebo cévní systém, štítná žláza nebo nadledviny) nebo v důsledku určitých podmínek prostředí (např. stres nebo podváha)
- Vrozená konstituční forma nízkého krevního tlaku (hypotenze)
- Otřes situace (např. alergický nebo septický šok)
- Porucha ortostatické adaptace po změně polohy z polohy vleže do polohy stoje
Srdce nemoci jako arytmie nebo selhání srdce může zhoršit činnost srdce a vést k nízkému krevnímu tlaku. Srdeční arytmie mohou vést ke sníženému vylučování krve z srdce a tedy na nízký krevní tlak.
K této snížené ejekci (srdeční výdej) dochází hlavně při cirkulující excitaci srdce (například při návratu) tachykardie) nebo v situacích, kdy je srdce funkčně zastaveno (například ventrikulární fibrilace). V těchto případech dosáhne menší objem krve za čas do centrální a periferní arterie plavidla. Vzhledem k tomu, nepřetržitý přísun kyslíku k citlivým neuronům mozek je zásadní a nelze jej v takovém případě zaručit, typické příznaky jako závratě, synkopa, bledost atd.
může nastat. I v případě slabosti srdečního svalu (srdeční nedostatečnost) srdce vylučuje méně krve aorta a truncus pulmonalis. Klinicky je to identické se sníženou ejekcí krve jako u některých srdečních arytmií.
Nízký krevní tlak se může také objevit u a stav známý jako syndrom aortálního oblouku. V tomto případě je zúžení (stenóza) přímo před výstupem z arterie plavidla (tepna carotis communis), které dodávají mozek. U syndromu aortálního oblouku jsou dolní končetiny obvykle stále dostatečně zásobeny krví, zatímco mozek je nedostatečně zásobeno arteriálně.
Proto se vyskytují typické příznaky arteriální hypotenze. Cévní onemocnění, jako je slabost žilní stěny, mohou vést k hypotenzi. V důsledku poruchy svalové nebo pojivové tkáně může vést k dilataci žil („křečové žíly").
Krev klesá do těchto žil a v důsledku zpomaleného průtoku krve se tvoří turbulence. Krev se doslova „zastaví“ a klesá. Křečové žíly obvykle se vyskytují v nohách, kde krev následně klesá.
To má za následek nízký krevní tlak v centrální cirkulaci. Nedostatečná nabídka tepny plavidla může dojít k mozkovému kolapsu. Spolu s nadledvinkase štítná žláza je jedním z orgánů, které se podílejí na regulaci krevního tlaku jeho uvolňováním hormonů.
Zde jsou důležité dva hormonů trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4), které vyrábí štítná žláza a uvolnil se do krve. Tyto hormonů působí na různé buňky a tkáně a může tak mimo jiné ovlivňovat krevní tlak. Mohou zvýšit práci srdce (mimo jiné zvýšením aktivity srdce) sodík/draslík ATPáza), a tedy i krevní tlak. V případě hypotyreózaexistuje nedostatek těchto hormonů.
Hypotyreóza může proto vést k nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi). Velmi často, hypotyreóza je způsobena autoimunitním onemocněním (Hashimotova tyreoiditida, zejména u mladých žen). Proto zejména mladé ženy se stížnostmi na nízký krevní tlak (závratě, apatie), únava, bledost, poruchy vidění s hvězdným viděním) je třeba vzít v úvahu pro vznik štítné žlázy.
Addisonova nemoc Kromě pohlavních hormonů (androgeny), mineralokortikoidy (zejména aldosteron) a glukokortikoidy (zejména kortizol) se také produkují v kůře nadledvin. Zejména aldosteron a kortizol vyvolávají zvýšení arteriálního krevního tlaku. Hypotenze může vést k onemocněním s nedostatečnou funkcí (například Addisonova nemoc or nádorová onemocnění).
Addisonova nemoc vede k nedostatečné funkci kůry nadledvin. Jak je popsáno výše, produkují se zde hormony zvyšující krevní tlak, jako je aldosteron a kortizol. V případě hypofunkce tyto hormonální účinky zvyšující krevní tlak chybí.
V důsledku toho může dojít k nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi). Máte další dotazy týkající se hypotyreózy? Za prvé se paradoxně jeví výskyt nízkého krevního tlaku ve stresových situacích.
Stresové situace obvykle stahují arteriální cévy (vazokonstrikce), aby zvýšily krevní tlak a tím splnily zvýšené nároky na fyzickou námahu. Pokud však dojde k dlouhému období stresu, tento řídicí obvod selže. Vazokonstrikci (zúžení krevních cév) již nelze udržet a může se vyvinout nízký krevní tlak (hypotenze).
Proto je třeba věnovat pozornost transformaci takzvaného „negativního“ stresu na „pozitivní“ stres. Období stresu by měla být časově omezena, aby se zabránilo této dysregulaci vazokonstrikce. Trpíte stresem?
I nízký věk může v zásadě vést k nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi). Je to obvykle proto, že mladší lidé jsou v některých případech velmi hubení. Zejména v dospívání čelí tělo výzvě rychlého růstu.
Mladí lidé jsou velmi hubení (často také kvůli „situacím sociálního tlaku“). Jejich krevní tlak je obvykle nižší než u dospělých. Až asi 20% všech dětí do 15 let trpí kolapsem jednou nebo několikrát kvůli a oběhová slabost.
Ortostatická dysregulace je nejčastější příčinou. Velmi často se vyskytuje také takzvaná vazovagální synkopa. V tomto případě po vstávání dojde k patologickému poklesu krevního tlaku a krev v dolních končetinách klesá.
V tomto případě je mozek dočasně nedostatečně zásoben krví a může dojít k oběhovému kolapsu. Výše popsané procesy dospívání se silným růstem těla v kombinaci s často velmi nízkým krevním tlakem se vyskytují častěji u ženského pohlaví. Spouštěčem nízkého krevního tlaku (hypotenze) v této „životní fázi“ může být často také nedostatek příjmu tekutin.
Tělo potřebuje pro růst zvýšený příjem minerálů a živin. Potenciálně reverzibilní příčinou nízkého krevního tlaku (hypotenze), kterému lze zabránit jednoduchými opatřeními, je nedostatek příjmu tekutin. Protože asi 1.5 až 1.8 litru se denně ztrácí močí (kromě jiných tekutin, například skrz dýchání nebo pocení) musí být objem cirkulující krve ve vaskulárním systému udržován dostatečným příjmem tekutin.
Průměrné doporučené množství příjmu tekutin mezi 2 až 3 litry lze významně zvýšit dodatečným namáháním (např. Sportem). V zásadě je krevní tlak v cévním systému regulován vzájemnou souhrou hydrostatického tlaku (tlak, který krev v cévě vyvíjí na stěnu cévy a potenciálně chce vytlačit tekutinu z cévního systému) a koloidně-osmotického tlaku (Proteinů krevní plazmy, která drží tekutinu v cévním systému). Nerovnováha mezi těmito dvěma tlaky může vést ke změně objemu krve, a tím i krevního tlaku.
Například nedostatek plazmy Proteinů (zvláště albumin) vede ke ztrátě vody v cévním systému a tím k poklesu krevního tlaku. Zvýšená ztráta tekutin (například v důsledku poranění s krvácením) může navíc vést ke snížení krevního tlaku v důsledku ztráty tekutin. zvracení (zvracení), průjem (průjem) nebo zvýšené močení v cukrovka mellitus také způsobuje zvýšenou ztrátu tekutin. Silný pokles krevního tlaku (hypotenze) může být v zásadě způsoben také vedlejšími účinky léčby.
Například diuretika, jako jsou diuretika (například často používané kličkové diuretikum) mají silný účinek na snížení krevního tlaku. Při léčbě s diuretikaby měl být kromě pravidelných kontrol elektrolytů měřen také krevní tlak (zejména draslík). Obecně může být hypotenze způsobena také léky snižujícími krevní tlak.
Zejména v rané fázi léčby snižující krevní tlak může dojít k silné hypotenzi. Měla by se pravidelně provádět kontrolní měření krevního tlaku. Nějaký psychotropní léky mají také antihypertenzní účinek.
Za zmínku stojí zejména tri- a tetracyklická antidepresiva a některá antipsychotika ze skupiny fenothiazinů. Možnou příčinou mohou být také dědičné poruchy cílové hodnoty krevního tlaku v regulačních orgánech. Jedná se primárně o strečové receptory (baroreceptory) v karotickém sinu aortamedulla oblongata jako oběhové centrum v mozkovém kmeni a ledvina jako regulátor objemu s centrálním hormonem renin.
Regulace krevního tlaku je komplexní jednotka několika organických systémů, ze kterých lze snadno vycházet vyvážit vrozenými efekty. Geneticky podmíněné nastavení cílové hodnoty pro „optimální“ krevní tlak je v zásadě možné v obou směrech. Kromě hypotenze tedy může nastat hypertenze také z důvodu povahy poruchy.
