Reaktivní artritida: příznaky, příčiny, léčba

Reaktivní artritida (synonymum: postinfekční artritida; ICD-10 M02.3-: reaktivní artritidy) je sekundární onemocnění po gastrointestinálních (postihujících gastrointestinální trakt), urogenitálních (postihujících močové a reprodukční orgány) nebo plicních (postihujících plíce) infekcích. Týká se postižení kloubu, při kterém se patogeny (obvykle) v kloubu nenacházejí (sterilní) synovitida). Obvykle ovlivňuje jednostranně (jednostranně) jedno velké klouby dolní končetiny. Mohou však být detekovatelné bakteriální antigeny. Reiterova choroba (synonyma: Reiterův syndrom; Reiterova choroba; artritida dysenterica; polyartritida enterica; postenteritická artritida; posturethritická artritida; nediferencovaná oligoartritida; urethro-okulo-synoviální syndrom; Fiessinger-Leroyův syndrom; Engl. Sexuálně získaný reaktivní artritida (SARA); pojmenoval podle německého lékaře Hanse Reitera, 1881-1969; ICD-10: M02.3- Reiterova choroba) je speciální formou „reaktivní artritida“. Jedná se o sekundární onemocnění po gastrointestinálních nebo urogenitálních infekcích a je charakterizováno příznaky Reiterovy triády (viz níže „Příznaky - stížnosti“). Onemocnění patří do skupiny převládajících periferních spondyloartritidů (SpA, pSpA). Dále patří do skupiny seronegativních spondyloartritidů (synonymum: seronegativní spondyloartropatie), ve kterých je zánět malého obratle klouby (spondylarthritida) je přítomen. Tyto nemoci se odlišují od revmatoidní artritida (chronický polyartritida) nepřítomností revmatoidních faktorů (= séronegativní). Toto onemocnění dále patří k převládajícím periferním spondyloartritidům (SpA, pSpA). Předpokládá se, že vývoj onemocnění je způsoben imunologickým procesem. Podle příčiny lze rozlišit následující formy reaktivní artritidy:

  • Postenteritická - vyskytující se po gastrointestinální infekci; až 30% osob postižených infekcí Campylobacter, Salmonella, Shigella nebo Yersinia se rozvíjejí reaktivní artritida (zánět kloubů).
  • Posturethritický - vyskytující se po urogenitální infekci, jako je kapavka, negonoreální uretritida (NGU), mykoplazma nebo po infekci močových cest; až u tří procent pacientů postižených chlamydiovou uretritidou se rozvine reaktivní artritida
  • Reaktivní artritida se může také vyvinout po infekcích dýchacích cest

Podle spojení s HLA-B27 lze rozlišit:

  • HLA-B27-sociální - patří do skupiny spondyloartritidů - často oligoartikulární postižení (obvykle jedno nebo maximálně 2 až 4 klouby jsou často postiženy), často zaměřené na dolní polovinu těla, extraartikulární („vnější klouby“) příznaky.
  • NeHLA-B27- asociované - často polyartikulární postižení (více než pět kloubů), žádné extraartikulární příznaky.

Prevalence (výskyt onemocnění) je 40 na 100,000 XNUMX dospělých reaktivní artritida po chlamydiové infekci. Výskyt (frekvence nových případů) reaktivní artritidy po chlamydiové infekci je přibližně 4–5 onemocnění na 100,000 XNUMX obyvatel ročně. Průběh a prognóza: Mezi výskytem reaktivní artritidy a klinicky manifestní enteritidou (gastrointestinální infekce) resp. Zpravidla symptomatická léčba akutní artritidy nesteroidními protizánětlivými látkami drogy (NSAID) a fyzikální terapie (např kryoterapie/studený terapie) jsou obvykle dostačující. Antibiotikum, pouze pokud je stále detekovatelná infekce terapie je označeno (uvedeno). V těžkých kurzech glukokortikoidy může být použito. V případě chronického průběhu základní terapie např sulfasalazin (možná dokonce s methotrexát (MTX)). Až 80% případů reaktivní artritidy se vyléčí po 12 měsících. Pokud je nemoc HLA-B27 v souvislosti s tím dochází k těžkým průběhům a onemocnění má sklon k chronickému stavu.