Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nebyl schopen odvodit bezpečný maximální denní příjem pro sodík z důvodu nedostatečných údajů.
| DGE (Německá společnost pro výživu) považuje příjem 6 g (6,000 2,400 mg) stolní soli denně za přijatelný. Toto množství odpovídá XNUMX XNUMX mg sodík, což je přibližně čtyřnásobek doporučení DGE pro příjem sodíku. |
Vysoký příjem sodík má tendenci být považována za nepříznivou z hlediska prevence hypertenze (vysoký krevní tlak) a osteoporóza (ztráta kostní hmoty) a není spojena s žádným zdraví výhody. Ve smyslu nepříznivé účinky, vysoký příjem sodíku je důležitější než nízký příjem sodíku.
Nadměrný příjem sodíku konvenčními (běžnými) potravinami, tj. Rovnoměrná konzumace a strava velmi vysoký obsah sodíku chlorid, ne vést na nepříznivé účinky u zdravých jedinců, protože nadměrné množství sodíku se vylučuje močí. LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) - nejnižší dávka látky, při které nepříznivé účinky byly právě pozorovány - je 2.3 g sodíku denně (což odpovídá 5.8 g stolní soli). Nárůst v krev tlak byl pozorován jako nepříznivý účinek.
Nežádoucí účinky nadměrného příjmu sodíku
Nadměrný příjem 4.6 g sodíku denně je spojen se zvýšeným rizikem hypertenze (vysoký krevní tlak). Nicméně, zvýšení krev tlak byl také pozorován u množství až 2.3 g sodíku.
Neexistuje žádný jasný údaj o množství, nad kterým vede sodík nebo kuchyňská sůl ke zvýšení krev tlak. V této souvislosti je také diskutována odlišná citlivost na sůl v populaci, tj. Někteří lidé reagují na sůl citlivěji než jiní. U lidí citlivých na sůl hypernatremie (přebytek sodíku) a hypertenze nastat dříve, zatímco méně citliví lidé mohou tolerovat vysoký příjem sodíku bez vedlejších účinků.
Kromě toho může trvale zvyšovat příjem sodíku vést na otoky (voda retence).
Náhodné předávkování stolní solí mělo za následek příznaky otravy, jako je zvracení u kojenců i dospělých. Uvádí se, že akutní toxická hladina kuchyňské soli je 35 až 40 g (odpovídá 14 až 16 g sodíku). Nežádoucí vedlejší účinky akutně nadměrného příjmu sodíku zahrnují těžkou žízeň, zvracení, motorický neklid, třes až kóma, a srdce selhání při extrémně vysokých dávkách.
Mezi dlouhodobá rizika vysokého příjmu sodíku nebo soli patří hypertenze, srdce selhání (srdeční nedostatečnost), zvýšené riziko apoplexie a infarktu myokardu (riziko mrtvice a infarkt) a zvýšené riziko nefrolitiázy (ledvina kameny), osteoporóza (úbytek kostní hmoty), karcinom žaludku (žaludek rakovina) a duodenální vředy.
Protichůdné výsledky poskytují studie týkající se vztahu mezi vysokým příjmem soli a výskytem bronchiální astma a intenzita příznaků u jednotlivců. Studie na zvířatech ukazují, že vysoký příjem sodíku vede ke zvýšené kontrakci bronchiálních svalů.
Může dojít k vysoké spotřebě kuchyňské soli v kombinaci se spotřebou zpracovaného masa migréna. Nicméně, mechanismus účinku ještě není znám.
Nedávno publikovaná studie popisuje možnou souvislost mezi zvýšenou konzumací kuchyňské soli a rostoucím počtem autoimunitních onemocnění (dále jen „NUTS“) imunitní systém napadá zdravou tkáň). Ve svém výzkumu vědci prokázali, že stolní sůl podporuje tvorbu speciálních T-pomocných (TH) buněk, TH17 buněk, které se podílejí na iniciaci a udržování autoimunitních onemocnění. V experimentech na myších došlo k časnému nástupu autoimunitního onemocnění roztroušená skleróza (MS) došlo pod vysokou solí strava. Je třeba ještě prozkoumat, do jaké míry se tato zjištění projevují na lidech.
