Proč je nikotin návykový?
Pouze několik sekund po příjmu, nikotin dosáhne mozek. Tam se může vázat na takzvané nikotinergní receptory. Tímto způsobem lze cíleně uvést do pohybu různé kaskády fyziologických signálů.
Nyní se předpokládá, že hlavním účinkem nikotin je zprostředkována látkou posla (synonymum: neurotransmiter) dopamin. Je to právě tato poselská látka, která je důležitou součástí vlastního systému odměn těla, jehož prostřednictvím může lidský organismus podporovat akce na zachování druhů a existenci. Navíc nikotin, jíst, pít, amfetaminy, kokain nebo dokonce pohlavní styk může mít stimulační účinek na uvolnění dopamin.
Lidská bytost se proto „odměňuje“, když kouření tím, že dává pocit sebevědomí a síly. V průběhu času však nikotinergní receptory v mozek začnou se množit. Tímto způsobem kuřák rozvíjí toleranci.
Organismus se navíc do určité míry naučí zpracovávat toxin. Pokud nedojde k pravidelnému příjmu nikotinu, objeví se charakteristické abstinenční příznaky. Účinky chování navíc hrají důležitou roli při rozvoji závislosti.
Především vzory (např kouření rodiče) mají rozhodující vliv na rozvoj závislosti na nikotinu. Důvodem je skutečnost, že většina vzorců chování se učí identifikací s blízkými osobami. Samotný cigaretový průmysl také šokujícím způsobem podporuje závislost na nikotinu.
Prostřednictvím reklamy, která výlučně zobrazuje dobře vypadající a šťastné lidi, kteří si vědomě užívají příležitostnou cigaretu, je třeba dosáhnout efektu psychologické odměny. Tímto způsobem se o tom informují spotřebitelé kouření díky nim se ostatním zdají ležérní, cool a zábavní. Na druhou stranu se zdá, že odrazující opatření na samotných cigaretových balíčcích nemají žádný účinek.
Skutečná závislost na nikotinu je proto zprostředkována různými odměňujícími se účinky. Skutečnost, že pravidelná konzumace nikotinu není zdravá, by měla být mezitím vědoma každého. Jak škodlivá je návyková látka ve skutečnosti pro organismus, je však často podceňována.
S zdraví účinky nikotinu je třeba rozlišovat mezi akutním nebezpečím a dlouhodobým poškozením zdraví. Nikotin je považován za vysoce účinný nervový jed, který vede ke stimulaci nervových buněk jen krátce po požití. Tato stimulace však může rychle vést k paralýze nervových buněk.
Přibližně 50 až 100 miligramů nikotinu se považuje za smrtelnou dávku. Vzhledem k tomu, že játra dokáže rychle rozložit nikotin, který absorboval, tohoto množství však nelze dosáhnout inhalace. Toxiny absorbované sliznicí a plícemi během kouření mohou být distribuovány do celého organismu prostřednictvím krevního řečiště.
Tímto způsobem může být konzumací nikotinu ovlivněn téměř každý orgán. Především dýchací trakt a kardiovaskulární systém jsou toxinem obzvláště těžce poškozeny. Problém je v tom, že zdraví škoda způsobená nikotinem nastává až po letech či desetiletích.
Z tohoto důvodu se kuřákům daří popírat zdraví riziko po dlouhou dobu. Podle nejnovějších odhadů umírá na spotřebu nikotinu ročně asi 100,000 120,000 až 10 XNUMX lidí. Obecně lze předpokládat, že kuřáci ztratí přibližně XNUMX let svého života.
Kromě nikotinu obsahují cigarety také další škodlivé látky. Asi 40 z těchto přísad, včetně dehtu, je považováno za karcinogenní. Zejména malé částice dehtu se usazují v dýchací trakt a plíce.
Tam poškozují takzvané řasinky, které jsou odpovědné za filtrování vzduchu, který dýcháme, a za odstraňování částic nečistot. Výsledkem je, že dýchací cesty jsou mnohonásobně náchylnější k bakteriálním a virovým patogenům. Těžké, opakující se kašel (kuřák kašel) a chronické zánět průdušek (chronická bronchitida) jsou považovány za první příznaky dýchací trakt poškození.
Plíce rakovina je také považována za typickou kuřáckou chorobu. Podle studií lze předpokládat, že asi 85 procent lidí, kteří se vyvíjejí plíce rakovina pravidelně konzumovali nikotin. Kromě toho je oxid uhelnatý obsažený v cigaretách dalším toxickým plynem.
Pokud látka vstoupí do krevního řečiště a je vázána na červenou krev buněk místo životně důležitého kyslíku je nedostatek kyslíku vážným důsledkem. Toto nebezpečí by nemělo být podceňováno, protože oxid uhelnatý má mnohem vyšší vazebné chování k hemoglobin obsažené v červené barvě krev buňky. Mezi nejdůležitější poškození zdraví související s nikotinem patří: těžká dušnost (například kvůli nadýmání plic) Rakovina plic Nádory průdušek Rakovina hrdla Nádory ústní dutiny Poruchy oběhu věnčitých tepen Srdeční infarkt Srdeční infarkt Zánět žaludeční sliznice
- Těžká dušnost (např. V důsledku plicní hyperinflace)
- Rakovina plic
- Bronchiální nádory
- Rakovina krku
- Nádory ústní dutiny
- Poruchy oběhu věnčitých tepen
- Infarkt
- Infarkt
- Záněty žaludeční sliznice
- Žaludeční vředy
Kromě aktivní konzumace nikotinu může mít pasivní kouření také závažné zdravotní následky. Protože kuřák sám absorbuje pouze asi 40 procent tabákového kouře, zbytek znečišťujících látek se uvolňuje do okolního vzduchu.
Jedná se hlavně o nefiltrovaný vedlejší kouř. Lze předpokládat, že obsah znečišťujících látek v tomto vedlejším kouři je až 130krát vyšší. Pasivní kuřáci jsou proto vystaveni stejným zdravotním rizikům jako aktivní kuřáci.
Pasivní kouření je považováno za zvláště nebezpečné, zejména u malých dětí a dospívajících. Důvodem je skutečnost, že rostoucí organismus reaguje mnohem citlivěji na nikotin a další škodlivé látky. U dětí, které jsou pravidelně vystavovány výparům obsahujícím nikotin, je prokazatelně vyšší pravděpodobnost vzniku zánětu a infekcí dýchacích cest. Pasivní kouření je navíc považováno za jednu z možných příčin náhlá smrt dítěte.
