DyslexieLRS, dyslexie, dyslexie, dyslexie, dyslexie, dyslexie, dyslexie, dyslexie, dyslektická porucha. Cílená terapie pro stávající dyslexie je chápána jako individuálně přizpůsobená podpora na základě diagnózy podpory a neustále hodnocená v zájmu dítěte (= úroveň výkonu je neustále sledována a terapie je přizpůsobována změnám). Terapii lze provádět různými způsoby.
Existují myslitelné formy školní, mimoškolní a domácí terapie, které jsou přizpůsobeny jednotlivým oblastem selhání. Navíc je často nutná terapie psychiky dítěte, protože časté zkušenosti s neúspěchem mohou dále podporovat obavy z neúspěchu. To není neobvyklé studium dojít k zablokování.
Shrnutí
Terapie nikdy nemůže být statická, ale vždy musí být založena na podpůrné diagnóze, a tedy na jednotlivých problémech. Čím konkrétnější pozornost byla jednotlivým problémům věnována předem, tím cílenější může být individuální podpora. V rámci orientace na individuální terapii je třeba věnovat zvláštní pozornost možným příčinám.
Velmi často výskyt dyslexie nelze vyloučit v důsledku různých slabostí vnímání. Výsledkem je, že komponenty vnímání pak musí být také propagovány a vycvičeny zvláštním způsobem. Jeden mluví o kombinaci terapie symptomů a příčin.
Zatímco léčba příčin je zaměřena spíše na úroveň vnímání, léčba symptomů začíná příznaky, následně chybami, které jsou podle toho kategorizovány. K oběma typům terapie lze často přidat psychologickou terapii. To se zvláště doporučuje, když se zdá, že dětská psychika je již velmi pod útokem, například když se projeví nedostatek sebeúcty a / nebo frustrace ze školy.
Kauzální terapie je možnou formou terapie dyslexie. Na základě skutečnosti, že určité oblasti vnímání u dyslektiků často nejsou vyvíjeny v souladu s jejich věkem a mohou být odpovědné za rozvoj dyslexie, se terapie příčin pokouší přesně tyto oblasti řešit. Kauzální terapie je tedy primárně formou terapie, která řeší příčiny rozvoje dyslexie. Jelikož se jedná o speciální oblasti vnímání, jedná se především o formu terapie, jejímž cílem je trénovat vnímání. Bez ohledu na možné úspěchy by zde měl být jako příklad uveden trénink centrálního vnímání a zpracování podle Warnkeho, stejně jako trénink vnímání podle profesora Fischera.
